Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  První opravdová fotografie exoplanety

První opravdová fotografie exoplanety

GQ-Lup.jpg
Skupina astronomů, jejíž vedoucím je Ralph Neuhauser z Astrophysical Institute & University Observatory (AIU), pořídila poprvé v historii astronomie skutečnou fotografii blízké hvězdy (A) a kolem ní obíhající planety (b). K vytvoření publikovaného snímku byla použita data, pořízená soustavou dalekohledů VLT Jižní evropské observatoře v Chile, Hubblova kosmického dalekohledu a japonského dalekohledu Subaru.

Na fotografii je zachycena hvězda GQ Lup a její exoplaneta. Soustava se nachází v souhvězdí Vlka (Lupus) na jižní polokouli a od Země ji dělí vzdálenost 400 světelných let. Obíhající exoplaneta má hmotnost rovnající se jedné či dvěma hmotnostem Jupitera, její průměr dvakrát převyšuje průměr planety Jupiter. Hmotnost samotné hvězdy GQ Lup dosahuje zhruba 70 % hmotnosti našeho Slunce. Avšak na rozdíl od našeho Slunce se jedná o velmi mladou hvězdu: její stáří bylo určeno na pouhý 1 milión roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků).

Teplota obíhající exoplanety je značně vysoká: 1727 °C. Úvahy o případném životě tedy nejsou na místě. Je tomu tak proto, že planeta je velmi mladá, stále se vyvíjí a smršťuje se. Vysoká teplota planety však umožnila její objev. Její jasnost je díky tomu pouze 156krát nižší než jasnost samotné hvězdy. Pokud by se jednalo o chladnou planetu, její slabá záře odraženého světla hvězdy by nebyla detekovatelná současnou technikou. Kromě toho astronomům velice pomohlo to, že exoplaneta obíhá poměrně daleko od samotné hvězdy. Poloměr její oběžné dráhy je přibližně 100krát větší než vzdálenost Země od Slunce.

Je nade vší pochybnost, že vyfotografovaná exoplaneta obíhá kolem hvězdy GQ Lup a nejedná se pouze o náhodnou projekci nějaké slabé hvězdičky. Hvězda byla sledována v období 1999 až 2004 a vzájemná vzdálenost obou objektů se neměnila - oba objekty se pohybují napříč oblohou stejným směrem a stejnou rychlostí. Vzhledem k tomu, že vzdálenost exoplanety od hvězdy 100krát převyšuje vzdálenost Země od Slunce (a více než 3krát vzdálenost Neptuna od Slunce), její oběžná doba činí přibližně 1200 roků. Proto za krátké období pozorování žádné odchylky poloh exoplanety vůči hvězdě nemohly být pozorovány.

Zdroj: spacenews.ru a space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M33

Galaxia v trojuholníku

Další informace »