Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  SIM PlanetQuest a objev exoplanet velikosti Země

SIM PlanetQuest a objev exoplanet velikosti Země

SIM_graph.jpg
Více než deset let po objevu první planety za hranicemi naší Sluneční soustavy znají astronomové 210 "extrasolárních planet" (zkráceně exoplanet), jak jsou všeobecně nazývány. Vědci použili dosavadní poznatky o vzniku planetárních soustav k definování předpokládaného počtu obyvatelných planet a ve spojení s četnými počítačovými simulacemi vypočítali, jak velké množství těchto obyvatelných planet bude schopna objevit v okolí blízkých hvězd připravovaná kosmická observatoř SIM PlanetQuest (SIM = Space Interferometry Mission - kosmický interferometr).

Tato observatoř, jejíž realizace je naplánována na příští desetiletí (předpokládaný start v roce 2015), bude hledat planety se specifickými zvláštnostmi, které jsou vlastní naší Zemi: tzn. že mají především podobnou hmotnost a jejich oběžná dráha leží v oblasti tzv. zóny života, tj. ani příliš blízko, ani příliš daleko od mateřské hvězdy. Při těchto parametrech se očekává, že na povrchu takovýchto planet může existovat kapalná voda a planety mohou být obklopeny atmosférou - což jsou nezbytné podmínky pro vznik a udržení života.

Vědecký tým nyní předpokládá objev přinejmenším 120 vhodných hvězd, u kterých bude kosmická observatoř SIM PlanetQuest schopna zaregistrovat takovéto planety:

- kolem 6 hvězd planety menší než Země
- kolem 24 hvězd planety do hmotnosti 2krát větší než hmotnost Země
- kolem každé hvězdy planety do hmotnosti 3krát větší než hmotnost Země.

Všechny tyto objevené planety se dostanou na seznam vhodných cílů pro budoucí misi Terrestrial Planet Finder (TPF), která již bude zaměřena na pátrání po přímých důkazech existence obyvatelného prostředí a dokonce i samotného života.

Dále se předpokládá objev asi 2000 planet velikosti Neptuna.

Na seznamu hvězd, u kterých bude kosmická observatoř SIM PlanetQuest pátrat po planetách velikosti Země (pokud tam existují), jsou i některé důvěrně známé hvězdy, jako je Sírius v souhvězdí Velkého psa, Altair v souhvězdí Orla, a také Alfa Centauri.

SIM_mission.jpg

Kosmická observatoř SIM PlanetQuest bude schopna určovat polohy a vzdálenosti hvězd několik setkrát přesněji než předcházející družice. U blízkých hvězd bude schopná objevit přítomnost i málo hmotných planet. Observatoř bude pracovat na principu optického interferometru. Pro NASA ji postaví Jet Propulsion Laboratory ve spolupráci s Northrop Grumman in Redondo Beach, California.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pár vteřin před C2

Bailyho perly těsně před začátkem úplné fáze.

Další informace »