Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové objevili sourozence Slunce

Astronomové objevili sourozence Slunce

Slunce - ilustrační obrázek Autor: NASA
Slunce - ilustrační obrázek
Autor: NASA
Skupina astronomů pod vedením Ivana Ramireze (University of Texas, Austin) identifikovala prvního skutečného sourozence Slunce – tj. hvězdu téměř jistě zrozenou ze stejného oblaku prachu a plynu jako naše Slunce. Ramirezova metoda pomůže astronomům najít další sourozence Slunce, což může vést k pochopení procesu, jak a kde se naše denní hvězda zrodila a jak se Sluneční soustava stala pohostinnou pro život.

„Chceme vědět, kdy a kde jsme se zrodili,“ říká Ivan Ramirez. „Pokud zjistíme, v které části naší Galaxie se Slunce zrodilo, můžeme stanovit podmínky, jaké panovaly v mladé Sluneční soustavě. To nám může pomoci pochopit, proč jsme zde.“

Kromě toho je tu naděje, „sice malá, ale ne nulová,“ říká Ivan Ramirez, že tito sourozenci Slunce mohou vlastnit planety, na kterých existuje život. V jejich rané fázi života, uvnitř rodné hvězdokupy, mohly vzájemné kolize vést k rozbití některých planet, jejichž fragmenty mohly křižovat mladou Sluneční soustavu a možná mohly být zodpovědné za dopravu jednoduchého života na naši Zemi. „To by mohlo znamenat, že sourozenci Slunce jsou hlavními kandidáty na hledání mimozemského života,“ dodává Ivan Ramirez.

První objevený sourozenec je znám pod označením HD 162826, což je hvězda o 15 % hmotnější než Slunce, která se nachází ve vzdálenosti 110 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Herkula. Hvězda není viditelná pouhým okem, ale můžeme ji spatřit v triedru nedaleko jasné hvězdy Vegy ze souhvězdí Lyry.

Mapa polohy hvězdy HD 162826 - prvního sourozence Slunce Autor: Ivan Ramirez/Tim Jones/McDonald Observatory
Mapa polohy hvězdy HD 162826 - prvního sourozence Slunce
Autor: Ivan Ramirez/Tim Jones/McDonald Observatory
Astronomové identifikovali hvězdu HD 162826 jako sourozence Slunce z dalších 30 možných kandidátů objevených několika skupinami pracujícími v různých částech světa. Tým Ivana Ramireze detailně studoval 23 hvězd z tohoto souboru pomocí dalekohledu Harlan J. Smith Telescope na McDonald Observatory a zbývající hvězdy (pozorovatelné pouze na jižní obloze) pomocí Clay Magellan Telescope na Las Campanas Observatory v Chile. Při všech pozorováních byla použita spektroskopie s vysokým rozlišením k získání podrobných znalostí o chemickém složení studovaných hvězd.

K určení sourozenců Slunce je však potřeba skutečně přesně definovat několik faktorů, říká Ivan Ramirez. Kromě této chemické analýzy jeho tým do studie zahrnul rovněž informace o oběžných drahách hvězd – kde byly a kde se nacházejí jejich dráhy kolem centra naší Galaxie. S ohledem na chemické složení a dráhy hvězd bylo sníženo široké pole kandidátů na jednoho: na hvězdu HD 162826.

Nikdo neví, zda tato hvězda vlastní nějakou planetu obdařenou životem. Avšak šťastnou shodou okolností byla tato hvězda studována astronomy z McDonald Observatory déle než 15 roků. Výzkumy, které prováděli Michael Endl a William Cochran (University of Texas) společně s výpočty, které provedl Rob Wittenmyer (University of New South Wales), vyloučily přítomnost hmotné planety obíhající blízko hvězdy (exoplanety typu horkého Jupitera) a naznačila, že je nepravděpodobné, aby kolem hvězdy obíhala planeta stejná jako Jupiter. Studie však nevyloučila přítomnost menších terestrických planet.

Objev osamělého sourozence Slunce je fascinující, avšak Ivan Ramirez poukazuje na projekt, který má velký cíl: vytvoření jakési cestovní mapy za účelem identifikace dalších sourozenců Slunce. Očekává se doslova záplava nových dat z podobných průzkumů, jaký provádí kosmická observatoř Gaia, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA a jejímž cílem je vytvoření největší a nejpřesnější 3D mapy části naší Galaxie. Gaia by měla určit přesné parametry a vlastnosti asi jedné miliardy hvězd v okolí Slunce.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



7. vesmírný týden 2017

7. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2. 2017. Měsíc bude po úplňku. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Kometa 45P byla v první únorové dekádě vidět jen obtížně, uvidíme, zda si ji vůbec prohlédneme po úplňku na obloze pozdně večerní. Podíváme se ještě na komety 2P a 73P. Slunce i přes nízkou aktivitu nabízí drobné skvrny. Pokračujeme v nabídce 100 pozorování: Sirius B, Venuše, planetka Irene, galaxie M81 a M82. SpaceX na přestavěné floridské rampě chystá statický zážeh a posléze i start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Startují také silná evropská a indická raketa.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Geostacionárne družice

18.02. 2017; 18:57 SEČ; Tesárske Mlyňany; Canon 400D+Pentacon auto MC 135/3.5 (M 42 objektív). Expozícia 2min, ISO 800. Názvy družíc ASTRA v smere hodinových ručičiek.

Další informace »