Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové předpovídají explozi, která pozmění noční oblohu v roce 2022

Astronomové předpovídají explozi, která pozmění noční oblohu v roce 2022

Umělecká představa dotykové dvojhvězdy.
Autor: ESO/L. Calçada.

Profesor Larry Molnar (Calvin College) a jeho studenti Karen Kinemuchi (Apache Point Observatory) a  Henry Kobulnicky (University of Wyoming) předpovídají hvězdný výbuch, který bude viditelný pouhým okem. Předpověď profesora Molnara slibuje, že v roce 2022 dojde ke spojení dvojhvězdy, které bude probíhat zhruba rok, přičemž dojde k výraznému zesílení vizuální jasnosti této dvojhvězdy na noční obloze. Podle jeho odhadu se tato hvězda stane na nějakou dobu jednou z nejjasnějších na nebi. Hvězda bude viditelná jako součást souhvězdí Labutě a přibude tak další hvězda do známého hvězdného obrazce Severního kříže.

Když otázky motivují výzkum

Molnarův průzkum hvězdy známé pod poněkud nenápaditým názvem KIC 9832227 započal v roce 2013. Byl účasten konference, na které jeho kolegyně, astronomka Karen Kinemuchiová, představila studii jasnosti této hvězdy a položila zásadní otázku: Jedná se o pulzar nebo dvojhvězdu?

Na konferenci byl též přítomen jeho výzkumný asistent Daniel Van Noord (Calvin College). Chopil se výzvy odpovědět na tuto otáku a učinil několik pozorování na Calvinské observatoři. Podle korelace spektra a jasu hvězdy stanovil, že jde o dvojhvězdu. Skutečnost se ukázala jěště zajímavější: Patrně jde o kontaktní dvojhvězdu, tedy dvě hvězdy sdílející stejnou atmosféru. Poté, na základě dat z družice Kepler, Karen Kinemuchiová stanovila dobu oběhu na necelých 11 hodin. To bylo překvapení; předpokládalo se, že oběžná doba je delší.

Poloha dvojhvězdy KIC 9832227, která by v roce 2022 mohla zjasnit až na 2. hvězdnou velikost a stát se tak jednou z 50 nejjasnějších hvězd. Autor: Calvin.edu.
Poloha dvojhvězdy KIC 9832227, která by v roce 2022 mohla zjasnit až na 2. hvězdnou velikost a stát se tak jednou z 50 nejjasnějších hvězd.
Autor: Calvin.edu.
V této souvislosti si Molnar vzpomněl na dílo jiného astronoma, Romualda Tylenda, který se věnoval pozorování hvězdy V1309 Scorpii. To učinul jen těsně před tím, než v roce 2008 nečekaně explodovala a vytvořila tzv. červenou novu (teprve nedávno objevený druh hvězdné exploze). V podstatě šlo o záznam pre-exploze kontaktní dvojhvězdy se zrychlujícím se periodou oběhu. Pro Molnara se toto rozeznání vzoru při interpretaci dat stalo ekvivalentem Rosettské desky (nález žulové desky v Egyptě, který vedl k rozluštění hieroglyfů).

Po pozorování změn periody, pokračujících v letech 2013 a 2014, učinil na setkání Americké astronomické společnosti závěr, podle nějž v zhruba 15ti letém horizontu bude tato hvězda následovat osud podobný výše zmíněné hvězdy V1309 Scorpii. Nicméně tato hypotéza nebyla atronomickou obcí přijata zcela bez výhrad a bylo nutno vyloučit fakta hovořící proti tomu. Během následujících dvou let se tedy Molnar a jeho tým zabývali testy následujících vylučovacích předpokladů:

  1. Lze spektroskopickým pozorováním vyloučit přítomnost doprovodné hvězdy s oběžnou dobou větší než 15 let?
  2. Odpovídá míra poklesu periody oběhu předpovědi učiněné v roce 2015, která nyní přesahuje hodnoty pozorované u jiných kontakních dvojhvězd?

Pokud ano, jde opravdu o slučující se kontaktní dvojhvězdu...

Z teorie do reality

Pakliže dojde opravdu k předpokládanému sloučení dvojhvězdy a jejímu zjasnění na pozemské noční obloze, bude to pozoruhodný úspěch. Neboť dojde-li nakonec k zmiňovanému zjasnění, budeme vědět, co k tomu vedlo.

Z tohoto důvodu budou Molnar a jeho kolegové tuto hvězdu pozorovat i v příštch letech v celém rozsahu vlnových délek. Pozorování bude probíhat pomocí VLA (Soustava 27 teleskopů v Mexiku), ITF (Infračervený teleskop NASA) a XMM-Newton (evropská kosmická observatoř). Pokud je Molnarova předpověď správná, půjde o první pozorování fáze "umírání" dvouhvězdy až do její dramatické exploze.

výzva i pro amatérské astronomy

Význam tohoto projektu nespočívá pouze v získání poznatků jako takových. Molnar nás přímo zve, abychom i my byli svědky tohoto kosmického, potažmo vědeckého příběhu. Změny doby oběhu této hvězdy totiž mohou pozorovat i amatérští astronomové. Molnar dodává, že je úžasné, jaké vybavení v současnosti mohou amatérští astronomové mít a není tak pro ně žádným problémem se do pozoruhodné pozorovací kampaně zapojit. Jednoduše se mohou sami přesvědčit o tom, zda se předpověď vědců vyplní či nikoliv.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



O autorovi

Roman Kubánek

Roman Kubánek

Roman Kubánek je český popularizátor astronomie a nadšený obdivovatel všeho co souvisí s výzkumem vesmíru. Působil jako člen Astronomické společnosti Pardubice na Hvězdárně barona Artura Krause. V profesním životě je nezávislý konzultant v oblasti informačních systémů významných evropských průmyslových a kapitálových firem. V soukromém životě se krom vesmíru také zabývá historií, zejména starověku (podle hesla čím starší tím lepší). Několik let žil ve Španělsku.

Štítky: KIC 9832227, Nova


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »