Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice Spitzer objevila vznikající planety u mrtvé hvězdy

Družice Spitzer objevila vznikající planety u mrtvé hvězdy

pulsar_disk.jpg
Spitzerův kosmický dalekohled (Spitzer Space Telescope) poskytl nové důkazy, že se planety mohou vytvořit i z popela zaniklé hvězdy. Infračervený dalekohled Spitzer zkoumal okolí pulsaru, tj. pozůstatku po explodované hvězdě a zjistil, že pulsar je obklopen diskem z materiálu, vymrštěného v průběhu závěrečné fáze života umírající hvězdy. Plyn a prachové částice v tomto disku by se mohly nakonec slepit dohromady a vytvořit planety.

Je to vůbec poprvé, co astronomové objevili vhodný materiál pro vznik planet v okolí hvězdy, která zanikla v ohnivém výbuchu.

"Jsme ohromeni poznatkem, že proces formování planet se zdá být tak univerzální," říká Dr. Deepto Chakrabarty (Massachusetts Institute of Technology in Cambridge), hlavní autor tohoto výzkumu. "Pulsary vyzařují obrovské množství nabitých částic o vysokých energiích, a přesto v tomto krutém prostředí existuje disk, který se podobá mnoha jiným protoplanetárním diskům, které byly pozorovány kolem mladých hvězd, u nichž vznikají planety."

Článek o tomto objevu byl uveřejněn v dubnovém čísle časopisu Nature. Dalšími autory objevu jsou vedoucí týmu Zhongxiang Wang a David Kaplan, oba z Massachusetts Institute of Technology.

PSR_B1257+12.jpg

Tento objev také představuje chybějící kamínek ve skládačce, která vznikla v roce 1992, kdy Dr. Aleksander Wolszczan (Pennsylvania State University) objevil 3 planety, obíhající kolem pulsaru s názvem PSR B1257+12. Tyto planety, dvě velikosti Země, byly prvními planetami, objevenými mimo naši Sluneční soustavu. Astronomové od té doby hledají přímé důkazy toho, že se planety u pulsarů zrodily z materiálu disku, avšak až do dneška takový přímý důkaz neexistoval.

Pulsar, pozorovaný družicí Spitzer, má označení 4U 0142+61 a nachází se ve vzdálenosti 13 000 světelných let od Země v souhvězdí Cassiopea. Původně byl velkou jasnou hvězdou, jejíž hmotnost 10krát až 20krát převyšovala hmotnost Slunce. Tato hvězda se pravděpodobně "dožila" věku přibližně 10 miliónů roků, načež došlo ke kolapsu a před zhruba 100 000 roky explodovala jako supernova.

Určité množství materiálu hvězdy, které bylo vymrštěno při explozi, se usadilo v disku kolem pozůstatku rychle rotující hvězdy, označované jako pulsar. Observatoř Spitzer je schopna vystopovat "teplá" místa prachového disku na základě pátrání po infračerveném (tepelném) záření. Disk obklopuje pulsar 4U 0142+61 ve vzdálenosti přibližně 1 600 000 km a obsahuje materiál o hmotnosti 10krát převyšující hmotnost Země.

Pulsary jsou typem hvězd, které se vytvořily po explozi supernovy. Jejich název odráží charakteristický projev záření, které má pulsující charakter. Označujeme je také jako neutronové hvězdy, které mají neuvěřitelně velkou hustotu. Jejich hmotnosti se pohybují kolem 1,4 hmotnosti Slunce. Tato hmota je natěsnána do tělesa o průměru 15 až 20 km. Jedna čajová lžička materiálu neutronové hvězdy by vážila zhruba 2 miliardy tun. Pulsar 4U 0142+61 je rentgenový pulsar - jeho záření díky rychlé rotaci pravidelně pulsuje.

Jakákoliv planeta v okolí hvězdy by měla po zrození pulsaru spálený povrch, pokud by ovšem explozi supernovy přežila. Disk u pulsaru, objevený družicí Spitzer, může představovat první krok při vytváření nových, mnohem exotičtějších typů planetárních systémů, jejichž prvního zástupce objevil v roce 1992 Aleksander Wolszczan.

"V hledání přímých důkazů toho, že materiál kolem pulsarů je vhodný a schopný zformovat se do podoby disku, nacházím velké vzrušení. Vytvoření disku kolem pulsaru může být začátkem vzniku planet druhé generace," dodává Wolszczan.

Zdroj: spitzer.caltech a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »