Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice Spitzer vyšťourala neviditelné hvězdy

Družice Spitzer vyšťourala neviditelné hvězdy

Fotografie objektu BHR 71.
Fotografie objektu BHR 71.
Dvě mladé hvězdy jsou zodpovědné za zničení svého rodného hnízda – temného oblaku prachu – mohutným proudem záření. Vyplývá to z pozorování v infračerveném oboru spektra, uskutečněného kosmickou observatoří Spitzer Space Telescope. Hvězdy se nacházejí ve vzdálenosti přibližně 600 světelných let od Země v kosmickém oblaku, označeném BHR 71. „Tento nový senzační snímek družice Spitzer ve skutečnosti ukazuje změny ve výtryscích plynů, které se nedají pozorovat na jiných vlnových délkách,“ říká Tyler Bourke (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics).

Snímek vlevo byl pořízen ve viditelném světle pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope), který patří Evropské jižní observatoři ESO. Na tomto snímku je BHR 71 vidět jako velký černý útvar. Pouze výtrysk žlutého světla směrem ke spodní části oblaku je znamením, že by se uvnitř mohly formovat hvězdy.

Na snímku v infračerveném oboru (uprostřed) jsou nedávno zrozené mladé hvězdy zobrazeny jako jasně žluté skvrny uprostřed temného oblaku. Obě tyto žluté skvrny jsou „ozdobeny“ zelenými chuchvalci plynů. Tyto zelené svazky prozrazují počátky plynných výtrysků. Podobně jako duha začínají tyto výtrysky jako zelené světlo, přecházejí do oranžového a nakonec do červeného světla na opačném konci.

Změna barvy výtrysků odhaluje efekt ochlazování plynů a může rovněž naznačovat, že mladé hvězdy produkují spoustu záření v pravidelných explozích. Zelené odstíny na začátku výtrysků odhalují ve skutečnosti horký plynný vodík, oranžová barva představuje teplý plyn a chomáče červené barvy na konci výtrysků představují nejchladnější oblaka plynu (na obrázku směrem nahoru i dolů).

Skutečnost, že plyn na začátku výtrysku je teplejší než plyn poblíž středu napovídá, že hvězdy musí vyprodukovat obrovské množství energie – a materiál v jejich blízkosti je zahříván rázovou vlnou právě probíhajícího hvězdného výbuchu. Mezitím plyn oranžových odstínů je zahříván rázovou vlnou předcházející exploze. Časem tato rázová vlna dospěje na konec výtrysku, avšak zpomalí svoji rychlost tak výrazně, že plyny zahřívá jen nepatrně (na snímku jsou znázorněny červeně).

Kombinovaný snímek ve viditelném a infračerveném světle (vpravo) ukazuje, že mohutný výtrysk mladé hvězdy je zodpovědný za roztržení hustého oblaku, což je vidět na obrázku ve viditelném světle. Kombinace obou pohledů také přinesla některé překvapující detaily, které unikají pozorování ve viditelném světle. Například žluté skvrny, rozptýlené po celém obrázku, jsou ve skutečnosti mladé hvězdy, které se zformovaly uvnitř oblaku BHR 71. Družice Spitzer také odhalila další mladé hvězdy s výtrysky, které jsou umístěny vpravo od mohutného výtrysku, pozorovatelného na obrázku ve viditelném světle.

Družice Spitzer tak může odhalit detaily, které nemohou zjistit dalekohledy, pracující ve viditelném světle, neboť tento kosmický dalekohled je vybaven detektory, schopnými registrovat tepelné záření.

Infračervený obrázek pořídila družice Spitzer na několika vlnových délkách infračerveného záření. Konkrétně modrá barva představuje záření na vlnové délce 3,6 mikrometru, zelenou barvou je znázorněno záření na vlnové délce 4,5 mikrometru a červená barva odpovídá záření o vlnové délce 0,8 mikrometru.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2017

16. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »