Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Exploze mladé hvězdy v souhvězdí Orion

Exploze mladé hvězdy v souhvězdí Orion

Exploze ve známé Mlhovině v Orionu
Exploze ve známé Mlhovině v Orionu
Fotografie překvapivé exploze ve známé mlhovině v souhvězdí Orion zachytila tryskající "prsty" materiálu v podobě výtrysků rychle se pohybujícího plynu, jehož rychlosti byly změřeny pomocí soustavy radioteleskopů SMA a zvýrazněny barvou. Modrá barva představuje plyn, který se k nám přibližuje, červená naopak zvýrazňuje oblaka vzdalujícího se plynu. Astronomové jsou přesvědčeni, že ke katastrofické události došlo zhruba před 500 roky v soustavě mladých hvězd.

Mlhovina v Orionu je jedním z nejkrásnějších objektů na noční zimní obloze. Její plyn a prach svítí v důsledku intenzivního ultrafialového záření skupiny velmi mladých hmotných hvězd.

Tato mlhovina, která je od Země vzdálena 1 300 světelných roků, je nejbližší "porodnicí" mladých hmotných hvězd. Při jejich zániku v podobě supernovy se do okolního prostoru rozptýlí materiál bohatý na různé chemické prvky, vytvořené při nukleárních reakcích v jejich nitru včetně prvků, bez nichž by nemohl existovat život.

Mlhovina v Orionu však stále ještě ukrývá velké množství záhad. V blízkosti čtyř jasných hvězd - označovaných jako Trapez - je jasná skupinka tří hmotných hvězd, které vyzařují více světla než 100 000 Sluncí (při pozorování ve viditelném světle jsou zcela zakryty oblakem prachu). Tato soustava je obklopena dlouhými radiálními výtrysky, které sahají do vzdálenosti téměř jednoho světelného roku. Úkaz připomíná hvězdný ohňostroj - je vidět zhruba čtyřicet úzkých výtrysků (filamentů) vyvrženého materiálu, které obsahují plyn vzdalující se rychlostí zhruba 480 000 km/h. Tyto "prsty" vyvrženého materiálu ukazují zpětně na střed události poblíž trojice jasných hvězd. Celkové množství energie této exploze odpovídá energii vyzařované stovkami biliónů Sluncí.

Paul Ho, pracovník Submilliteter Array Observatory, využil se svými spolupracovníky vysoké kvality radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) k velmi přesnému změření poloh a rychlostí plynů v tajemných výtryscích v této oblasti. Jejich určení trojrozměrné struktury výtrysků, vzniklých při explozi, vedlo ke zjištění, že se plyn v některých filamentech od nás vzdaluje, v jiných se k nám naopak přibližuje. V neposlední řadě byla objevena souvislost mezi výtrysky a skupinkou tří hvězd, které se velmi rychle pohybují různými směry.

Astronomové dospěli k názoru potvrzujícímu dřívější hypotézu: přibližně před 500 roky mohutná exploze zatím neznámé povahy vedla k destrukci masivní hvězdokupy, což následně vedlo k rozptýlení hvězd a k vyvržení proudů plynného materiálu, které na fotografii připomínají již zmíněné "prsty". Co vyvolalo tuto katastrofu, není zatím zřejmé, avšak pokud je v současné době známo, jedná se úkaz ojedinělý (alespoň co se týká pozorování). Podobné jevy mohou existovat i v jiných galaxiích, které jsou příliš vzdálené na to, abychom je studovali podobně detailně, jako ve známé Mlhovině v Orionu.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »