Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Exploze mladé hvězdy v souhvězdí Orion

Exploze mladé hvězdy v souhvězdí Orion

Exploze ve známé Mlhovině v Orionu
Exploze ve známé Mlhovině v Orionu
Fotografie překvapivé exploze ve známé mlhovině v souhvězdí Orion zachytila tryskající "prsty" materiálu v podobě výtrysků rychle se pohybujícího plynu, jehož rychlosti byly změřeny pomocí soustavy radioteleskopů SMA a zvýrazněny barvou. Modrá barva představuje plyn, který se k nám přibližuje, červená naopak zvýrazňuje oblaka vzdalujícího se plynu. Astronomové jsou přesvědčeni, že ke katastrofické události došlo zhruba před 500 roky v soustavě mladých hvězd.

Mlhovina v Orionu je jedním z nejkrásnějších objektů na noční zimní obloze. Její plyn a prach svítí v důsledku intenzivního ultrafialového záření skupiny velmi mladých hmotných hvězd.

Tato mlhovina, která je od Země vzdálena 1 300 světelných roků, je nejbližší "porodnicí" mladých hmotných hvězd. Při jejich zániku v podobě supernovy se do okolního prostoru rozptýlí materiál bohatý na různé chemické prvky, vytvořené při nukleárních reakcích v jejich nitru včetně prvků, bez nichž by nemohl existovat život.

Mlhovina v Orionu však stále ještě ukrývá velké množství záhad. V blízkosti čtyř jasných hvězd - označovaných jako Trapez - je jasná skupinka tří hmotných hvězd, které vyzařují více světla než 100 000 Sluncí (při pozorování ve viditelném světle jsou zcela zakryty oblakem prachu). Tato soustava je obklopena dlouhými radiálními výtrysky, které sahají do vzdálenosti téměř jednoho světelného roku. Úkaz připomíná hvězdný ohňostroj - je vidět zhruba čtyřicet úzkých výtrysků (filamentů) vyvrženého materiálu, které obsahují plyn vzdalující se rychlostí zhruba 480 000 km/h. Tyto "prsty" vyvrženého materiálu ukazují zpětně na střed události poblíž trojice jasných hvězd. Celkové množství energie této exploze odpovídá energii vyzařované stovkami biliónů Sluncí.

Paul Ho, pracovník Submilliteter Array Observatory, využil se svými spolupracovníky vysoké kvality radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) k velmi přesnému změření poloh a rychlostí plynů v tajemných výtryscích v této oblasti. Jejich určení trojrozměrné struktury výtrysků, vzniklých při explozi, vedlo ke zjištění, že se plyn v některých filamentech od nás vzdaluje, v jiných se k nám naopak přibližuje. V neposlední řadě byla objevena souvislost mezi výtrysky a skupinkou tří hvězd, které se velmi rychle pohybují různými směry.

Astronomové dospěli k názoru potvrzujícímu dřívější hypotézu: přibližně před 500 roky mohutná exploze zatím neznámé povahy vedla k destrukci masivní hvězdokupy, což následně vedlo k rozptýlení hvězd a k vyvržení proudů plynného materiálu, které na fotografii připomínají již zmíněné "prsty". Co vyvolalo tuto katastrofu, není zatím zřejmé, avšak pokud je v současné době známo, jedná se úkaz ojedinělý (alespoň co se týká pozorování). Podobné jevy mohou existovat i v jiných galaxiích, které jsou příliš vzdálené na to, abychom je studovali podobně detailně, jako ve známé Mlhovině v Orionu.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »