Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mimořádně intenzivní tvorba hvězd v oblasti Westerhout 43

Mimořádně intenzivní tvorba hvězd v oblasti Westerhout 43

Infračervená kosmická observatoř Herschel Space Observatory
Autor: ESA - C. Carreau

Skrytá před naším pohledem je oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43, která byla odhalena v plné nádheře na snímku v oboru dalekého infračerveného záření pořízeném Herschelovou kosmickou observatoří, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Toto rozsáhlé mračno plynů a prachu, kde se rodí velké množství velmi hmotných hvězd a které je vzdáleno téměř 20 000 světelných roků, se nachází v souhvězdí Orla.

S celkovou hmotností přesahující 7 miliónů Sluncí je tento region domovem více než 20 hvězdných porodnic; je zahříván silným zářením nově zrozených hvězd, které se v něm nacházejí. Toto centrum vzniku hvězd vyniká v modrém zabarvení v porovnání s chladnějším žlutým a červeným okolním prostředím (viz spodní obrázek).

Uhnízděná v zářící modré bublině plynu v centru obrázku se nachází skupina mimořádně horkých a hmotných Wolf-Rayetových a OB hvězd, jejichž souhrnná jasnost je více než miliónkrát vyšší v porovnání s naším Sluncem. Tato bublina, která je domovem zárodků hvězd, které vyrostou do několika nových hvězdokup, je jedním z velmi produktivních míst zrodu hvězd v naší Galaxii.

Méně extrémní, ale stále ještě velmi aktivní hvězdnou továrnou, je velký komplex modrých bublin viditelných v pravé části obrázku. Na základě pečlivé prohlídky snímku pořízeného evropskou observatoří Herschel astronomové objevili důkazy přítomnosti útvaru, který se podobá síti vláken (filamentů) spojujících tyto dvě intenzivní centra formování stálic.

Oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43 Autor: ESA/Herschel/PACS, SPIRE/Hi-GAL Project
Oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43
Autor: ESA/Herschel/PACS, SPIRE/Hi-GAL Project
Situovaná ve velmi dynamickém regionu Mléčné dráhy, na přechodu mezi centrální příčkou naší Galaxie a jednoho z jejích spirálních ramen, je oblast Westerhout 43 znamenitou laboratoří způsobu, jak hvězdy – především ty velmi hmotné – získávají svoji konečnou podobu při kolizi dvou velkých proudů mezihvězdné hmoty.

Zkoumání oblastí se vznikem hvězd napříč naší Galaxií v nebývalých detailech bylo jedním z hlavních cílů družice Herschel, která byla vypuštěna v roce 2009 a fungovala téměř čtyři roky. Prováděla pozorování oblohy v oboru dalekého infračerveného a submilimetrového záření. Protože byla citlivá na teplo malých oblastí studeného prachu smíšeného s oblaky plynů, kde vznikají hvězdy, zobrazovala družice Herschel takové oblasti a ukázala astronomům regiony hustých plynů, kde se rodí nové hvězdy, což umožnilo jejich studium ve velkém detailu.

Kompozitní obrázky ve třech barvách, kombinující pozorování z družice Herschel na vlnové délce 70 mikronů (modrá barva), 160 mikronů (zelená barva) a 250 mikronů (červená barva), zachycují na obloze rozpětí 3° na delší straně snímku; sever je na nahoře a východ vlevo. Fotografie byla pořízena jako součást Herschelova klíčového projektu Hi-GAL (Herschel infrared Galactic Plane Survey), jehož úkolem bylo zobrazit celou rovinu Mléčné dráhy v pěti odlišných pásmech infračerveného záření. Video panorama vytvořené na základě všech Hi-GAL pozorování bylo publikováno v dubnu 2016.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sci.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Tvorba hvězd, Herschel space observatory, Westerhout 43


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »