Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mléčná dráha může obsahovat 100 miliard hnědých trpaslíků

Mléčná dráha může obsahovat 100 miliard hnědých trpaslíků

Umělecká představa vzhledu hnědého trpaslíka typu T
Autor: NASA/JPL-Caltech

Naše Galaxie může obsahovat až 100 miliard hnědých trpaslíků. Vyplývá to z nového výzkumu mezinárodního týmu astronomů, jehož vedoucími byli Koraljka Muzic z University of Lisbon a Aleks Scholz z University of St Andrews. Ve čtvrtek 6. července 2017 představil Aleks Scholz na celostátním setkání astronomů na University of Hull jejich závěry o průzkumu hustých hvězdokup, v nichž jsou hnědí trpaslíci velmi hojně zastoupeni.

Hnědí trpaslíci jsou objekty střední hmotnosti v rozmezí mezi planetami a hvězdami, s hmotnostmi příliš nízkými k udržení stabilní jaderné fúze vodíku v jejich nitrech, což je v protikladu například s hvězdami typu Slunce. Po počátečním objevu hnědých trpaslíků v roce 1995 si vědci rychle uvědomili, že se jedná o přirozený vedlejší produkt procesu, který především vede ke vzniku hvězd a planet.

Všechny z tisíců doposud objevených hnědých trpaslíků se nacházejí relativně blízko Slunce, převážná většina z nich ve vzdálenosti do 1500 světelných roků, a to především proto, že se jedná o objekty velmi slabé, a tudíž obtížně pozorovatelné. Většina z objevených hnědých trpaslíků se nachází v blízkých oblastech vzniku hvězd, které jsou všechny docela malé a převládá u nich nízká hustota stálic.

V roce 2006 zahájil tým astronomů nové hledání hnědých trpaslíků na základě pozorování pěti blízkých regionů, kde vznikají hvězdy. Jedním z nich je průzkum nazvaný Substellar Objects in Nearby Young Clusters (SONYC) zahrnující například hvězdokupu NGC 1333, která se nachází v souhvězdí Persea a od Země ji dělí vzdálenost 1000 světelných roků. Tato oblast obsahuje zhruba polovinu hnědých trpaslíků a zbývající množství představují hvězdy – překvapující je vyšší zastoupení hnědých trpaslíků, než se doposud předpokládalo.

Snímek hvězdokupy RCW 38 s vyznačenými hnědými trpaslíky Autor: Koraljka Muzic, University of Lisbon
Snímek hvězdokupy RCW 38 s vyznačenými hnědými trpaslíky
Autor: Koraljka Muzic, University of Lisbon
Ke stanovení, zda NGC 1333 byla v tomto směru výjimečná, obrátili astronomové v roce 2016 pozornost k další vzdálenější hvězdokupě s názvem RCW 38 v souhvězdí plachet (Vela). Ta se vyznačuje vysokou hustotou hmotnějších hvězd a velmi odlišnými podmínkami v porovnání s ostatními hvězdokupami.

Hvězdokupa RCW 38 je od Země vzdálena 5500 světelných roků, což znamená, že hnědí trpaslíci jsou nejen slabí, ale i obtížně odlišitelní od přítomných jasných hvězd. K pořízení zřetelného snímku použili Aleks Scholz, Koraljka Muzic a jejich spolupracovníci adaptivní optickou kameru NACO na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory). Pozorování trvalo celkem 3 hodiny. Výsledky pak zkombinovali s dřívějšími pozorováními.

Astronomové přesně zjistili, jak velké množství hnědých trpaslíků se nachází ve hvězdokupě RCW 38 a dospěli k obdobnému závěru: zhruba polovinu objektů představují hnědí trpaslíci a zbytek připadá na hvězdy – a uvědomili si, že prostředí, kde vznikají hvězdy, ať už jsou jakkoliv hmotné, má jen malý vliv na to, jak vznikají hnědí trpaslíci.

Aleks Scholz říká: „Objevili jsme velké množství hnědých trpaslíků v pozorovaných hvězdokupách. Ať už se jednalo o jakékoliv hvězdokupy, hnědí trpaslíci v nich byli opravdu běžní. Zdá se, že vznikají ve hvězdokupách společně s hvězdami. Náš výzkum naznačuje, že se hnědí trpaslíci vyskytují ve značném množství.“

Na základě průzkumu SONYC Aleks Scholz a hlavní vedoucí týmu Koraljka Muzic odhadují, že naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje nejméně 25 až 100 miliard hnědých trpaslíků. Jsou mezi nimi rovněž mnohem menší a slabší hnědí trpaslíci, takže jejich počet může být značně podhodnocen. Průzkum potvrdil, že tyto slabé objekty jsou všudypřítomné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hnědý trpaslík, Naše Galaxie


43. vesmírný týden 2017

43. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 10. do 29. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Téměř celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, ráno navíc jasná Venuše a slabší Mars. Jupiter je za Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Dozvěděli jsme se, že poslední zdroj gravitačních vln, zachycený společně s Virgo, byl splynutím dvou neutronových hvězd. Rampa SLC-40 na Floridě, kde došlo loni k explozi rakety Falcon 9, už brzy bude hostit další starty. Na ISS skončila série tří údržbářských výstupů do volného prostoru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Startrails a lietadlo

20.10.2017; 21:35 LSEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5; 15x27s v 3s intervaloch. 1600ISO; Tesárske Mlyňany.

Další informace »