Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mléčná dráha může obsahovat 100 miliard hnědých trpaslíků

Mléčná dráha může obsahovat 100 miliard hnědých trpaslíků

Umělecká představa vzhledu hnědého trpaslíka typu T
Autor: NASA/JPL-Caltech

Naše Galaxie může obsahovat až 100 miliard hnědých trpaslíků. Vyplývá to z nového výzkumu mezinárodního týmu astronomů, jehož vedoucími byli Koraljka Muzic z University of Lisbon a Aleks Scholz z University of St Andrews. Ve čtvrtek 6. července 2017 představil Aleks Scholz na celostátním setkání astronomů na University of Hull jejich závěry o průzkumu hustých hvězdokup, v nichž jsou hnědí trpaslíci velmi hojně zastoupeni.

Hnědí trpaslíci jsou objekty střední hmotnosti v rozmezí mezi planetami a hvězdami, s hmotnostmi příliš nízkými k udržení stabilní jaderné fúze vodíku v jejich nitrech, což je v protikladu například s hvězdami typu Slunce. Po počátečním objevu hnědých trpaslíků v roce 1995 si vědci rychle uvědomili, že se jedná o přirozený vedlejší produkt procesu, který především vede ke vzniku hvězd a planet.

Všechny z tisíců doposud objevených hnědých trpaslíků se nacházejí relativně blízko Slunce, převážná většina z nich ve vzdálenosti do 1500 světelných roků, a to především proto, že se jedná o objekty velmi slabé, a tudíž obtížně pozorovatelné. Většina z objevených hnědých trpaslíků se nachází v blízkých oblastech vzniku hvězd, které jsou všechny docela malé a převládá u nich nízká hustota stálic.

V roce 2006 zahájil tým astronomů nové hledání hnědých trpaslíků na základě pozorování pěti blízkých regionů, kde vznikají hvězdy. Jedním z nich je průzkum nazvaný Substellar Objects in Nearby Young Clusters (SONYC) zahrnující například hvězdokupu NGC 1333, která se nachází v souhvězdí Persea a od Země ji dělí vzdálenost 1000 světelných roků. Tato oblast obsahuje zhruba polovinu hnědých trpaslíků a zbývající množství představují hvězdy – překvapující je vyšší zastoupení hnědých trpaslíků, než se doposud předpokládalo.

Snímek hvězdokupy RCW 38 s vyznačenými hnědými trpaslíky Autor: Koraljka Muzic, University of Lisbon
Snímek hvězdokupy RCW 38 s vyznačenými hnědými trpaslíky
Autor: Koraljka Muzic, University of Lisbon
Ke stanovení, zda NGC 1333 byla v tomto směru výjimečná, obrátili astronomové v roce 2016 pozornost k další vzdálenější hvězdokupě s názvem RCW 38 v souhvězdí plachet (Vela). Ta se vyznačuje vysokou hustotou hmotnějších hvězd a velmi odlišnými podmínkami v porovnání s ostatními hvězdokupami.

Hvězdokupa RCW 38 je od Země vzdálena 5500 světelných roků, což znamená, že hnědí trpaslíci jsou nejen slabí, ale i obtížně odlišitelní od přítomných jasných hvězd. K pořízení zřetelného snímku použili Aleks Scholz, Koraljka Muzic a jejich spolupracovníci adaptivní optickou kameru NACO na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory). Pozorování trvalo celkem 3 hodiny. Výsledky pak zkombinovali s dřívějšími pozorováními.

Astronomové přesně zjistili, jak velké množství hnědých trpaslíků se nachází ve hvězdokupě RCW 38 a dospěli k obdobnému závěru: zhruba polovinu objektů představují hnědí trpaslíci a zbytek připadá na hvězdy – a uvědomili si, že prostředí, kde vznikají hvězdy, ať už jsou jakkoliv hmotné, má jen malý vliv na to, jak vznikají hnědí trpaslíci.

Aleks Scholz říká: „Objevili jsme velké množství hnědých trpaslíků v pozorovaných hvězdokupách. Ať už se jednalo o jakékoliv hvězdokupy, hnědí trpaslíci v nich byli opravdu běžní. Zdá se, že vznikají ve hvězdokupách společně s hvězdami. Náš výzkum naznačuje, že se hnědí trpaslíci vyskytují ve značném množství.“

Na základě průzkumu SONYC Aleks Scholz a hlavní vedoucí týmu Koraljka Muzic odhadují, že naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje nejméně 25 až 100 miliard hnědých trpaslíků. Jsou mezi nimi rovněž mnohem menší a slabší hnědí trpaslíci, takže jejich počet může být značně podhodnocen. Průzkum potvrdil, že tyto slabé objekty jsou všudypřítomné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hnědý trpaslík, Naše Galaxie


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »