Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nová trpasličia nova

Nová trpasličia nova

nova And 2008
nova And 2008
V súhvezdí Andromeda bola objavená nová trpasličia nova. Podľa organizácie AAVSO, ktorá zverejnila upozornenie na objav novy dňa 2.9.2008 by mohlo ísť o trpasličiu novu typu WZ Sge.

Novu v súhvezdí Andromeda opticky potvrdili viacerí pozorovatelia, pričom fotometrické pozorovania poukazujú, že by mohlo ísť o typ WZ Sge. Údaje o objekte boli odoslané do databázy nepotvrdených objektov CBAT neidentifikovaným pozorovateľom dňa 1.9.2008. Najviac pozorovaní objektu bolo uskutočnených v Ruskej federácii a na základe týchto pozorovaní sa podarilo identifikovať kratučké superhumpy s periódou približne 0.055 dňa. Porovnaním hviezdneho poľa s archívnymi snímkami POSSII identifikoval D. Denisenko predchodcu novy ako slabú hviezdu veľkosti 21 mag (v modrej oblasti spektra). Zaznamenané vzplanutie pritom dosiahlo veľkosť vo vizuálnej oblasti spektra 12,5 mag., čo znamená, že amplitúda svetelných zmien dosiahla minimálne 8 mag. Polohu novy stanovil M. Andreev (Terskol, Ruská federácia) na RA: 02h 00m 25.42s , DE: +44d 10m 18.4s (J2000).

Pozorovania tohto objektu, vrátane fotometrických pozorovaní sú veľmi dôležité. Objekt ešte nie je oficiálne označený a jeho klasifikácia nie je ešte definitívne potvrdená. AAVSO žiada pozorovateľov, aby novu pozorovali v nasledujúcich niekoľkých týždňoch. Je veľmi pravdepodobné, že objekt bude svoju jasnosť v nasledujúcom období meniť. Dlhodobé pozorovanie tak môže odhaliť prítomnosť superhumpov a určiť periódu medzi jednotlivými vzplanutiami.

nova And 2008 - mapka
nova And 2008 - mapka


Trpasličie novy typu WZ Sge sú podtypom trpasličích nov typu SU UMa. Interval vzplanutí je pomerne dlhy, pohybuje sa medzi 23 až 33 rokmi. Prvým známym predstaviteľom trpasličích nov typu WZ Sge bola nova N Sge 1913. Nova explodovala opätovne v roku 1946, čo malo za následok jej prekategorizovanie a v konečnom dôsledku aj vznik nového podtypu trpasličích nov, ktorého sa stala hlavnou predstaviteľkou. Ďalšie pozorovania odhalili prítomnosť spoločníka bieleho trpaslíka s periódou obehu 81 minút 38 sekúnd. Spektrum WZ Sge sa odlišovalo od spektra iných trpasličích nov, pretože v ňom chýbali široké emisné pásy. Počas vzplanutia v roku 1978 boli odhalené superhumpy, ktoré túto novu definitívne priradili k typu trpasličích nov SU UMa. Medzi trpasličie novy typu WZ Sge patrí ešte AL Com a EG Cnc, ktorých intervaly vzplanutí dosahujú periódu okolo 20 rokov.

V sústavách trpasličích nov typu WZ Sge prebieha pomerne pomalý prenos hmoty medzi zložkami systému, ktorý pravdepodobne dosahuje iba 1012 kg/s. Relatívne pomalý tok hmoty je pravdepodobne príčinou dlhej periódy medzi jednotlivými vzplanutiami. Hádankou však ostáva, prečo nedochádza k výbuchom pri hromadení hmoty v akreačnom disku počas pomalého prenosu hmoty z primárnej zložky sústavy na sekundárnu. Príčinou by mohla byť aj nízka viskozita tečúceho materiálu, prípadne poruchy či diery v akreačnom disku, alebo magnetizmus bieleho trpaslíka.

Zdroj:

AAVSO
Universe Today




O autorovi



30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »