Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Pásy planetek u hvězdy Epsilon Eridani
Petr Kubala Vytisknout článek

Pásy planetek u hvězdy Epsilon Eridani

Kresba: systém u hvězdy Epsilon Eridani
Kresba: systém u hvězdy Epsilon Eridani
Astronomové objevili u blízké hvězdy Epsilon Eridani dva pásy kamenných planetek a jeden vnější pás ledových těles. Vnitřní pás planetek bude zřejmě velmi podobný tomu, který známe z naší sluneční soustavy. Vnější pás naproti tomu obsahuje více než 20x více materiálu.

Hvězda Epsilon Eridani je o něco méně hmotná a chladnější než naše Slunce a nachází se 10,5 světelných let daleko v souhvězdí Eridan. Jedná se o devátou nejbližší hvězdu a je viditelná pouhým okem. Na první pohled by se mohlo zdát, že všechny nejbližší hvězdy jsou viditelné pouhým okem. Opak je ale pravdou, velké procento blízkých hvězd okem na obloze neuvidíte, neboť se jedná o červené trpaslíky a ti nevyzařují zrovna velké množství světla.

Vraťme se ale zpět k Epsilon Eridani, která je stará asi 850 milionů roků. Pohled na hvězdu Epsilon Eridani je velmi podobný pohledu na naše mladé Slunce. Právě proto astronomy okolí této hvězdy náramně zajímá.

Pokud se podíváme na Sluneční soustavu, tak zjistíme, že mezera mezi Marsem a Jupiterem je vyplněna velkým počtem planetek. Jejích souhrnná hmotnost se odhaduje jen na dvacetinu hmotnosti Měsíce. Téměř identický pás nyní astronomové odhalili také u hvězdy Epsilon Eridani pomocí kosmického dalekohledu Spitzer. Pás planetek se přitom nachází od hvězdy Epsilon Eridani ve stejné vzdálenosti jako hlavní pás planetek v naší Sluneční soustavě. V řeči čísel se jedná o přibližně 3 AU (astronomické jednotky).

Srovnání sluneční soustavy a soustavy u hvězdy Epsilon Eridani
Srovnání sluneční soustavy a soustavy u hvězdy Epsilon Eridani
Astronomové odhalili v okolí Epsilon Eridani také druhý pás planetek, ve vzdálenosti asi 20 AU, což je v našem planetárním systému přibližně oběžná dráha Uranu. Tento pás planetek je mnohem hmotnější. Jeho úhrnná hmotnost je srovnatelná s hmotností Měsíce.

Již před časem se podařilo objevit i třetí pás, nacházející se asi 35 až 100 AU od Epsilon Eridani, obsahující zřejmě velké množství ledových těles. Jedná se tedy o obdobu našeho Kuiperova pásu, i když s jedním rozdílem. Ten u hvězdy Epsilon Eridani totiž obsahuje 100x více materiálu než ten náš.

Když bylo Slunce staré asi 850 milionů let, byl Kuiperův pás přibližně stejně bohatý jako ten u hvězdy Epsilon Eridani. Od té doby byla ale velká část těles "vymetena" ven ze Sluneční soustavy, nebo se naopak dostala do vnitřních částí planetárního systému. Pozůstatky těchto výletů nalézáme například na Měsíci v podobě velkého počtu kráterů. Podstoupí podobné "vyčištění" i ledový pás u Epsilon Eridani? Vědci se domnívají, že je to možné.

Kosmický dalekohled pro infračervenou astronomii Spitzer odhalil mezi jednotlivými pásy mezery, což by mohlo indikovat přítomnost planet. Konec konců minimálně jedna planeta už u hvězdy Epsilon Eridani objevena byla. Díky metodě měření radiálních rychlostí se podařilo objevit planetu Epsilon Eridani b. Ta obíhá ve vzdálenosti 3,4 AU po dosti protáhlé eliptické dráze. Hmotnost planety se odhaduje na zhruba 1,5 hmotnosti Jupiteru. Nedávná měření ukazují přítomnost další planety o hmotnosti desetiny Jupiteru, která by mohla obíhat ve vzdálenosti okolo 40 AU. Nelze vyloučit, že poblíž prvního pásu planetek obíhá planeta zemského typu. Jak je to ale doopravdy...?

Zdroje:




O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »