Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Podpořte HST při pozorování Miry

Podpořte HST při pozorování Miry

HST-3.jpg
V noci z neděle 23. září na pondělí 24. září, přesně od 21 hod do 01 hod našeho času, bude Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozorovat známou proměnnou hvězdu Mira. Amatérští astronomové jsou žádáni, aby týden před a po tomto datu měřili hvězdu také svými přístroji, popř. jen okem.

Dr. Margarita Karovska z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v USA a její spolupracovníci připravují podrobnou studii hvězdy Mira. O té je známo, že je součástí dvojhvězdného systému, kde jednu složku tvoří samotná Mira (omi Cet) a druhou VZ Cet. Ovšem v dalekohledu je od sebe jen tak nerozlišíte. Jednak je Mira někdy mnohonásobně jasnější než druhá hvězda a hlavně jsou od sebe vzdáleny jen 0,5 úhlové vteřiny, což je pod rozlišovací schopností i největšího dalekohledu v ČR.

Proto se na dvojhvězdu zaměří právě HST. Bude pořizovat velké množství snímků s vysokým rozlišením od ultrafialového až po optické záření. Hlavní vědecké cíle pozorování jsou:

- - zjistit vlastnosti materiálu vyvrženého z dvojhvězdy v prosinci 2004. Ten od té doby prolétal dvojhvězdným systémem a působil na něj okolohvězdný materiál Miry i její hvězdný vítr.
- zjistit fyzikální charakteristiky přenosu hmoty mezi složkami a zvláště roli akrečního proudu látky mezi Mirou a VZ Cet.
- určit odezvu systému na zvýšený přítok hmoty z Miry na VZ Cet po zmiňovaném vzplanutí roku 2004.

Kresba, znázorňující současný vzhled dvojhvězdy Omikron Ceti.
Kresba, znázorňující současný vzhled dvojhvězdy Omikron Ceti.

Mira se na obloze mění v rozmezí přibližně od 2. do 10. magnitudy, takže v maximu jasnosti je bez problémů vidět okem, zatímco v minimu jen v malém dalekohledu. Právě v těchto týdnech je její hvězdná velikost pohybuje v rozmezí 9 až 9,5 mag. To byl také důvod, proč se na hvězdu bude HST dívat právě teď. Čím méně Mira svítí, tím více vyniknou detaily kolem ní.

Americká asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO) vydala přesné pokyny pro účastníky pozorovací kampaně.

1. Vizuální pozorovatelé: Pokud Miru pozorujete okem systematicky už několik let, pokračujte ve svých pozorováních tak, jak jste zvyklí. Pro ty, kteří hvězdu normálně nepozorují platí omezení na maximálně tři vizuální odhady během 14 dní.

2. CCD pozorovatelé: Pokud máte možnost měřit hvězdu pomocí CCD kamery nebo fotometru, pak je největší zájem o filtrovaná pozorování v co nejkratších vlnových délkách, které odpovídají standardním filtrům UBV. Ale zájem je i o dlouhovlnnou oblast RIJH. Měřit by se mělo každou jasnou noc a během pozorovacího okna 23/24. září pak celé 4 hodiny.

Společnost AAVSO brzy vydá mapku se změřenými srovnávacími hvězdami. Mapka AAVSO pro vizuální pozorování Miry

Na stránkách Českého rozhlasu Leonardo také najdete podrobný článek o hvězdě Mira – od historie objevu, pozorování až po nejnovější výzkumy. Součástí článku jsou i rozhovor s astronomem Lubošem Brátem, animace Miry a obrázky.

Pozorování Miry u nás sbírá skupina MEDÚZA, která je součástí Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti, předsedou skupiny MEDÚZA, revizorem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie. Členem ČAS je od roku 1995.



34. vesmírný týden 2016

34. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 22. 8. do 28. 8. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Pozor po západu Slunce na Venuši a Jupiter. Blíží se k sobě a dojde k velmi těsné konjunkci. Večer na jihozápadě jsou nízko nad obzorem také Mars a Saturn, Rudá planeta je tento týden nejblíže červenému obru Antaresovi. Viditelnost Neptunu a Uranu už se zlepšila tak, že jsou vidět téměř celou noc. Mezinárodní vesmírná stanice se dočkala nového dokovacího adaptéru a občas se pozorovateli může mihnout před Sluncem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Saturn

Saturn ... Pokud ne nejkrásnější, tedy bezpochyby jedna z nejkrásnějších planet Sluneční soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové a tak budeme jen těžko pátrat po jejím objeviteli. Pojmenován je po římském bohu Saturnovi, jež

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha a Perseida nad Vrchteplou

Jedna krásná Perseida v Mléční dráze prosvištěla zrovna v době kochání se noční oblohou nad Vrchteplou, kde probíhala již 20. rokem tradiční meteorářská expedice. Canon 6D IR Baader Mod, Samyang 24 mm, f2.0, ISO 8000, 32x15s panorama ze stativu.

Další informace »