Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Úspěšné praktikum v Krkonoších přineslo nové proměnné hvězdy

Úspěšné praktikum v Krkonoších přineslo nové proměnné hvězdy

Zákrytová dvojhvězda
Autor: ESO

Praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, nebo též proměnářské praktikum, je tradiční akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Během 55 ročníků se praktikum konalo na mnoha místech, například na hvězdárně ve Vyškově nebo ve Ždánicích. Letos už podeváté proběhlo v Peci pod Sněžkou (18. - 25. 7. 2015), v místě bydliště jednoho z našich nejaktivnějších pozorovatelů posledních desetiletí a zároveň našeho bývalého předsedy Luboše Bráta. A opět se v jeho průběhu podařilo získat několik úspěšných objevů!

Společná fotografie účastníků praktika 2015 v Peci pod Sněžkou. Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků praktika 2015 v Peci pod Sněžkou.
Autor: Martin Mašek
Účel konání praktika lze snadno odhadnout – vzájemná výměna zkušeností. Zde se totiž setkávají pozorovatelé různých generací, s různou úrovní znalostí, od úplných začátečníků až po profesionální astronomy. Kromě samotného nočního pozorování, které je bohužel závislé na dobrém počasí, se zde diskutuje nad pozorovací technikou, zpracováním měření, publikací výsledků a podobně. Obvykle se pro každé praktikum zvolí příhodný cíl nebo cíle, kterým je týden praktika věnován. Z uplynulých ročníků stojí za vzpomenutí fotometrie Novy Del 2013, která jako na objednávku vzplanula těsně před praktikem. Dále se pozoroval dosud neprobádaný zákrytový systém V413 And, který má oběžnou periodu 50 dní. Také se prováděla simultánní pozorování exoplanetárního systému TrES-1 b Lyr, přičemž tato následně zprůměrovaná měření dosáhla kvality srovnatelné s výsledky získanými opravdu velkými dalekohledy. Při tom většina z účastníků sebou přiváží malé přenosné přístroje, které jsou dostupné téměř každému – malý dalekohled nebo dokonce fotografický teleobjektiv doplněný o levnou CCD kameru či digitální zrcadlovku. Přesto výsledky stojí za to.

Příklad světelných křivek proměnných hvězd objevených českými pozorovateli. CzeV397 Her je RR Lyrae hvězda vykazující Blažkův jev (objevitel Pavel Cagaš), CzeV699 Per je zákrytový systém typu beta Lyrae (objevitel Martin Mašek). Autor: Jiří Liška
Příklad světelných křivek proměnných hvězd objevených českými pozorovateli. CzeV397 Her je RR Lyrae hvězda vykazující Blažkův jev (objevitel Pavel Cagaš), CzeV699 Per je zákrytový systém typu beta Lyrae (objevitel Martin Mašek).
Autor: Jiří Liška
Letos byl program přizpůsoben CzeV katalogu – katalogu proměnných hvězd objevených českými pozorovateli. Kromě plánovaného doměření některých zanedbaných CzeV hvězd jsme dále řešili jeho podobu a chystali podklady na budoucí publikaci. Během jeho detailní prohlídky jsme narazili na mnoho zajímavých případů hvězdné proměnnosti. Mezi velice časté proměnné patří zákrytové dvojhvězdy typu Algol nebo kontaktní systémy typu W UMa. Ale jsou zde pulzující RR Lyrae hvězdy, jejichž změny jsou navíc ovlivňovány Blažkovým jevem, pulzující hvězdy typu delta Scuti s velkou amplitudou (HADS = High Amplitude Delta Scuti), nezákrytové těsné dvojhvězdy tzv. elipsoidální proměnné (ELL) a další.

Zajímavá přednáška o proměnných hvězdách Autor: Martin Mašek
Zajímavá přednáška o proměnných hvězdách
Autor: Martin Mašek
Kromě proměnářské tématiky, která se probírá na praktiku celý týden, se do programu vkládají i jiné zábavy, ať už to jsou různé přednášky, turistika, hraní her a samozřejmě nesmí chybět opékání špekáčků. Abyste měli představu, jak to na takovém praktiku probíhá, přináším úryvek:

Úterý, 21. červenec 2015 - náznaky úspěchů?

Zapadlo Slunce. S napětím vyhlížím na obloze náznaky možné oblačnosti, která by mohla být nasvícena posledními slunečními paprsky. Mraky se však přes den zcela rozpadly. Dnes to vypadá nadějně. Vývoj počasí důkladně zkontroluji i na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu a už je to zcela jisté. Bude jasno. Vyrážím pozorovat!

Nachystání dalekohledu a jeho ustavení je sice pro mne běžnou rutinou, ale dnes je to zcela jiné. Na louce pod Sněžkou se nás sešlo více, samí zapálení pozorovatelé. V začínajícím příšeří vynášíme naše přístroje z Altánu (zde bývají přes den uschovány), přeskakujeme kabely k montážím a chystáme si pozorovací stanoviště. Mlčky se předháníme v tom, kdo z nás bude mít svůj dalekohled nachystán dříve a kdo jako první začne měřit. Neobeznámený člověk, který by z povzdálí sledoval ten mumraj na louce, by si jistě řekl, že ty postavičky, vynášející zvláštní předměty z blízké budovy, jsou mravenci. O naší příbuznosti k hmyzu by nepochyboval, vždyť svítíme buď červenými, nebo žlutými baterkami jako světlušky.

Pozorovací technika na praktiku Autor: Jiří Liška
Pozorovací technika na praktiku
Autor: Jiří Liška
Konečně začíná pravá astronomická tma a naše měření jedou naplno. Každý z nás dostal přidělený jiný kus nebe. Nebo spíše jen „kousíček“, protože zorné pole našich dalekohledů není obvykle o moc větší než by zabíral Měsíc v úplňku. Cíl našich pozorování je předem dán, potvrzení proměnnosti u hvězd, jejíž proměnnost byla už dříve odhalena českými astronomy. Sami objevitelé se jimi dále bohužel nezabývali. Budeme dnes také úspěšní? S napětím sledujeme, jak se do počítače stahuje jeden snímek za druhým. Do ticha noci se tak ozývá jen cvakání digitální zrcadlovky a poklidné vrčení motorů dalekohledů. Noc ubíhá pomalu, ale my si ji naplno užíváme s 25 centimetrovým dalekohledem typu Dobson, kterým prohlížíme nejzajímavější kouty oblohy (M13, M15, M31, M33, M81, M82, ...). Řada z nás žije ve velkých městech (Praha, Brno, Ostrava) a tam taková tma jako v Krkonoších nedorazila posledních pár let, odhadem možná i 70 ..., bohužel.

Svá měření sice průběžně nahrubo zpracováváme, ale finální zpracování je nutné udělat následující den, až budou pořízeny nezbytné kalibrační snímky. Kolem 3. až 5. hodiny ranní někteří z nás už únavou usínají v křesle nebo na pohovce v Altánu. Ale jen na krátko. Končí totiž noc, blíží se den, je potřeba zakončit pozorování a vše sbalit. Jsme zvědaví, co se nám podařilo na nočních fotografiích ulovit. V 5:30 za přítomnosti červánků poslední z nás odchází do postele.

Středa, 22. červenec - zasloužený objev!

Výlet na Sněžku Autor: Martin Mašek
Výlet na Sněžku
Autor: Martin Mašek
Spánek netrvá dlouho, dnes má být výjimečně krásný den, který chceme využít k výletu na Sněžku. V předchozí noci jsme se jednoznačně shodli, že obětujeme pohodlí postele krásným výhledům z vršků hor. Proto budíček kolem deváté hodiny není sice uvítán s nadšením, ale každý z nás se nakonec ochotně přesune pod sprchu, kde ho studená voda dostatečně připraví na cestu. Rychlá snídaně, nahození batohů na záda a vzhůru do kopce!

S ohledem na probdělou noc dnes na Sněžku samozřejmě nešplháme, ale volíme novou lanovku jako vhodný kompromis mezi horolezectvím a setrváním v Peci. Výlet na Sněžku se nám mimořádně vydařil. Celý den vládne překrásné a horké počasí, vrchol hory nám tak skýtá nádherné výhledy do okolí. Ze Sněžky pak pěšky pokračujeme na Luční boudu, kde nabíráme energii pozdním obědem. Zbytek cesty už zvládáme jen s jedním zastavením u kávy s ledem.

Opékání špekáčků na praktiku Autor: Martin Mašek
Opékání špekáčků na praktiku
Autor: Martin Mašek
Večer ještě příjemně zakončíme opékáním špekáčků. Většina z nás se pak vydává na kutě. Ti nejotrlejší však setrvají až do půlnoci a konečně zpracovávají svá měření z předchozí noci, na která prozatím nebyl čas. A výsledek? U jedné hvězdy byla proměnnost potvrzena. A u jedné nově objevena!!!

Tolik z letošního proměnářského praktika. Už se těšíme na příští rok, pravděpodobně v nové lokalitě. Přidej se k nám i Ty! Žádné speciální vybavení ani zkušenosti nejsou potřeba, začátečník bez dalekohledu bude automaticky přiřazen do dvojice ke zkušenějšímu kolegovi s dalekohledem a na místě bude zaškolen do světa proměnných hvězd.

Více fotografií z letošního praktika naleznete ve fotogalerii Martina Maška.




O autorovi

Jiří Liška

Jiří Liška

Mgr. Jiří Liška, Ph. D. (*1985) je odborným asistentem na Katedře fyziky Technické univerzity v Liberci a odborným pracovníkem na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. O astronomii se zajímá od zatmění Slunce v roce 1999. Od té doby provádí různorodá astronomická pozorování. Na Letním astronomickém soustředění ve Vyškově (2000) propadl kouzlu proměnných hvězd, posléze se stal členem Sekce proměnných hvězd a exoplanet (od r. 2014 je ve výboru) a zároveň i ČAS. To vše stálo za rozhodnutím studovat astrofyziku na Masarykově univerzitě, kde vizuální pozorování byla nahrazena objektivnějšími metodami. Pozorovatelské zkušenosti získává nejen na Kraví hoře v Brně ale i s přístroji v zahraniční (např. SAAO v JAR, La Silla v Chile). Z vědeckého hlediska se specializuje na dvojhvězdy zvláště na zákrytové systémy. V poslední době rozšířil záběr i na pulzující hvězdy typu RR Lyrae.

Štítky: CzeV katalog, Praktikum, Proměnná hvězda, Nová proměnná hvězda, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše

západ Měsíce a Venuše nad Kletí

Další informace »