Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Velké zásoby vody v okolí mladé hvězdy

Velké zásoby vody v okolí mladé hvězdy

Umělecká představa protoplanetárního disku v okolí hvězdy TW Hydrae
Umělecká představa protoplanetárního disku v okolí hvězdy TW Hydrae
Astronomická družice Herschel Space Observatory, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA dne 14. 5. 2009, našla důkazy přítomnosti vodní páry pocházející z ledových a prachových zrníček vytvářejících disk v okolí mladé hvězdy. Odhalila tak skrytý rezervoár vody o objemu několika tisíc pozemských oceánů.

Tou mladou hvězdou je TW Hydrae v souhvězdí Hydry (Vodní had), která je od Země vzdálená 176 světelných roků. Její stáří bylo určeno na 5 až 10 miliónů let (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků), což znamená, že se nachází v posledním stadiu formování. Stále je ještě obklopena protoplanetárním prachoplynným diskem, v němž se mohou vytvářet jednotlivé planety.

Astronomové se domnívají, že velká část vody na Zemi může pocházet právě z komet, obsahujících značné množství ledu, které bombardovaly naši planetu krátce po jejím vzniku. Nedávný výzkum komety 103P/Hartley 2 pomocí kosmické observatoře Herschel vrhnul nové světlo na otázku původu vody na Zemi. Pozorování komety bylo interpretováno tak, že obsahuje vodu stejného izotopového složení jako voda v pozemských oceánech. Doposud však nebylo nic známo o přítomnosti vody v protoplanetárních discích s rodícími se planetami v okolí mladých hvězd.

Spektrum protoplanetárního disku u hvězdy TW Hydrae
Spektrum protoplanetárního disku u hvězdy TW Hydrae
Toto nové pozorování je prvním případem detekce vody, které bylo uskutečněno pomocí přístroje HIFI (Heterodyne Instrument for the Far Infrared) na palubě kosmické observatoře Herschel Space Observatory. Záření prozrazující přítomnost vodní páry pravděpodobně opustilo hvězdu v okamžiku, kdy byl led pokrývající zrníčka prachu zahříván působením mezihvězdného ultrafialového záření.

"Objev vody doslova přilepené na prachová zrníčka v celém protoplanetárním disku tak může být potvrzením podobné fáze vývoje naší Sluneční soustavy, kdy se po dobu několika miliónů roků obdobná zrníčka prachu slepovala dohromady a vytvářela komety," říká hlavní vedoucí výzkumu Michiel Hogerheijde (Leiden University, Nizozemí). "Domníváme se, že právě tyto komety byly do značné míry zdrojem vody přítomné na planetách."

Vědci uskutečnili detailní počítačové simulace, ve kterých spojili nová data s dřívějšími informacemi získanými prostřednictvím pozemních přístrojů. Využili rovněž data z americké observatoře Spitzer Space Telescope. Na základě dostupných informací pak vypočítali množství ledu v okolí hvězdy TW Hydrae, kde mohou vznikat planety.

Dospěli přitom k závěru, že celkové množství vody přítomné v protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae by spolehlivě naplnilo několik tisíc pozemských oceánů.

"Máme již odsouhlasený pozorovací čas družice Herschel ke studiu dalších oblastí s pravděpodobným vznikem planet v okolí tří jiných hvězd," dodává Michiel Hogerheijde.

"Domníváme se, že získáme podobný obraz o přítomnosti vody, avšak naše další pozorování se budou týkat objektů, které se nacházejí v trojnásobné vzdálenosti od Země. Proto budeme potřebovat na studium podstatně více času."

Realizovaný výzkum položil nové základy poznání úlohy vody v protoplanetárních discích a dává astronomům novou možnost ke zjištění, jakým způsobem se dostala voda na naši planetu.

"Můžeme zde také studovat surový materiál pro vznik planet, což je základem pro pochopení dávného vzniku Sluneční soustavy," říká Göran Pilbratt, vědecký pracovník mise Herschel Space Observatory.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety

Vzdálenosti planet od Země

Další informace »