Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  40 let od mise Apolla 11 - 2. díl
Vít Straka Vytisknout článek

40 let od mise Apolla 11 - 2. díl

Nesmrtelná stopa na Měsíci
Nesmrtelná stopa na Měsíci
Minulý díl jsme zakončili startem Apolla 11 - první expedice s cílem dopravit člověka na povrch Měsíce. Dnes si připomeneme průběh celé této mise, který nebyl tak úplně hladký ale přesto vše dopadlo dobře a 20. července 1969 se Neil Armstrong a Edwin Aldrin prošli po Měsíci.

Třetí stupeň Saturnu 5 po oddělení Apolla
Třetí stupeň Saturnu 5 po oddělení Apolla
Start rakety Saturn 5 s kosmickou lodí Apollo 11 proběhl 16. července 1969 v 15:32 SELČ. Raketa se podle slov přihlížejících nejprve pomalu zvedala z rampy, jako by se chtěla předvést novinářům, postupně však nabrala rychlost a zmizela všem z očí. Ze Země se dalo ještě pozorovat odhození prvního vyhořelého stupně asi 2 minuty 42 sekund po startu. Jeho práci přebral druhý stupeň a hořel následujících 6 a půl minuty. Poté pracoval další 2 a půl minuty motor třetího stupně, který zrychlil Apollo na první kosmickou rychlost, kterou létalo okolo Země dvě a půl hodiny. Tato parkovací dráha ve výšce 191 km byla nutná k prověrce všech přístrojů, zda může let k Měsíci začít. Ten zahájil další zážeh třetího stupně Saturnu 5, který loď navedl na dráhu k Měsíci (zvýšil její rychlost na druhou kosmickou, nutnou k opuštění gravitačního pole Země). Po tomto manévru, asi 3 hodiny od startu, astronauti provedli "přestavbu" lodi. Lunární modul k přistání na Měsíci byl totiž kvůli aerodynamickým vlastnostem rakety při startu uložen ve třetím stupni nosné rakety pod velitelskou lodí s astronauty. Pilot velitelského modulu Collins odpojil mateřskou loď od vyhořelého stupně, otočil ji a "nabodl" špičkou velitelského modulu lunární modul. Poté se celá loď od posledního stupně Saturnu odpojila.

Aldrin v Eagle
Aldrin v Eagle
Zpočátku se Apollo 11 vzdalovalo od Země rychlostí 11,4 km/s, kterou dosáhli pomocí třetího stupně Saturnu při opouštění parkovací dráhy okolo Země. Zemská gravitace ale loď postupně zpomalovala a její rychlost klesla asi v půlce cesty na Měsíc pod jeden kilometr za sekundu. Cesta na Měsíc po této dráze zabrala něco přes 3 dny. Ty trávili astronauti především přípravami lunárního modulu, navigací, kontrolami a prověrkami přístrojů. Ale našli si čas i na televizní přenosy, při kterých ukazovali jak kabinu Apollo tak i zmenšující se Zemi za oknem. Čas trávili také pozorováním Měsíce. V den příletu k němu mluvil Armstrong k řídícímu středisku: "Pohled na Měsíc, který se před námi nedávno otevřel, je skutečně úchvatný. Měsíc nám zaplňuje tři čtvrtiny okénka v průlezu... Vidíme celou jeho polokouli, třebaže část je úplně ve tmě a pouze část je ozářena světlem, které vrhá Země. Jenom tenhle pohled stál za celou tu cestu!" Řídící středisko v Houstonu také astronautům pravidelně předčítalo z novin, posádka se tak například dozvěděla, že ruské noviny Pravda nazývají Armstronga "Carem" letu anebo že se mají astronauté po přistání na Měsíci porozhlédnout po krásné dívce, která podle starých bájí na Měsíci žije, protože ukradla svému manželovi pilulku nesmrtelnosti.

Rychlost Apolla začala opět růst když se přibližovalo k Měsíci, ten si ho začal přitahovat. Při příletu k němu mělo Apollo rychlost asi 2,5 km/s, bylo potřeba ji snížit na kruhovou rychlost okolo Měsíce (1,6 km/s), aby mohla loď zůstat na dráze okolo Měsíce. K tomu bylo potřeba 6minutového zážehu hlavního motoru lodi SPS v době, kdy se Apollo nacházelo v nejnižším bodě své příletové dráhy k Měsíci nad jeho povrchem. V tomto čase byla loď za odvrácenou stranou Měsíce, skrytá před rádiovým spojením se Zemí. Pokud by motor selhal, nic by se nestalo, Apollo 11 nevyužilo k příletu k Měsíci tzv. dráhy bez návratu jako jeho následovníci a tak by se bez zážehu SPS loď vrátila na Zemi jen působením gravitačních sil Měsíce a Země. Zážeh SPS se ale povedl a 75 hodin po startu Apollo 11 dosáhlo oběžné dráhy okolo měsíce.

Armstrong u lunárního modulu
Armstrong u lunárního modulu
Nadešel čas přistát. 20. července v čase 100 hodin od startu se lunární modul Eagle (Orel) s Armstrongem a Aldrinem oddělil od velitelské lodi Columbia, ve které zůstal po celou dobu na oběžné dráze okolo Měsíce Collins. "Orel má křídla!", komentuje odpojení Armstrong. 30sekundový zážeh přistávacího motoru navedl lunární modul na sestupovou dráhu směrem k povrchu Měsíce s nejnižším bodem 15 km nad ním. Asi o hodinu později se přistávací motor Eagle znova zažehnul a spaloval palivo až do samotného přistání. Cílem byla relativně rovná oblast v Moři klidu. Sestup lunárního modulu byl sice několikrát "okořeněn" poplachem, vyvolaným přetíženým palubním počítačem, astronauté navíc poplachy tohoto typu nemají nacvičeny. Technici v Houstonu si ale ví rady, dávají astronautům instrukce ukončit činnost již nepotřebných navigačních programů. Dalším vzrušením v závěrečných chvílích sestupu je množství paliva v nádržích. Armstrong a Aldrin vyhodnocují místa pro přistání déle, než se čekalo, protože neví, co od lunárního povrchu čekat. Armstrong později poznamenal, že "čím více se k místu blížili, tím méně se jim zamlouvalo". Nervozita v řídícím středisku stoupá, vedoucí týmu Kranz buší do svého pultu pěstí. Nakonec Eagle přistál ve 22:17 SELČ asi 5 km od původně plánovaného místa, 30 sekund před vyčerpáním paliva. Z měsíčního povrchu se ozvalo: "Houstone, zde základna Tranquillity! Orel přistál!".

Podle původního plánu se měli astronauté před výstupem z modulu vyspat ale odpočinek byl ještě před přistáním odložen až po výstupu. 21. července ve 4:56 SELČ výstup započal a Armstrong pronesl po zdolání žebříku lunárního modulu svou památnou větu o malém kroku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. On a Aldrin strávili mimo modul asi jen 2 hodiny a 13 minut, během kterých stihli nasbírat vzorky, instalovat vědecké přístroje ale také popsat krásy Měsíce posluchačům na Zemi a živě mluvit s prezidentem USA. Po návratu do Eagle jim byl povolen zasloužený odpočinek.

První kroky Armstronga po Měsíci. Zdroj: www.youtube.com

Apollo 11 po přistání v Pacifiku
Apollo 11 po přistání v Pacifiku
Po odpočinku, přesně 21 hodin a 36 minut po přistání modul Eagle zase odstartoval na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojil s mateřskou lodí Columbia. Po přenesení vzorků byl startovací stupeň lunárního modulu odhozen a naveden proti měsíčnímu povrchu. Mateřskou loď se třemi astronauty navedl dvouminutový zážeh hlavního motoru SPS (opět podle zákonů nebeské mechaniky za odvrácenou stranou Měsíce mimo rádiové spojení) na dráhu k Zemi. Do Tichého oceánu návratový modul dosedl 24. července v 18:49 SELČ, 195 hodin po startu. Astronauty ale na palubě letadlové lodi Hornet, jejíž vrtulníky vylovily posádku i kabinu, nečekají oslavy ale třítýdenní karanténa. V té době totiž panovaly obavy, zda první lidé z Měsíce nepřivezou neznámé baterie, které by mohly na Zemi způsobit třeba i další morovou ránu. Nic takového se naštěstí nestalo a všichni 3 členové posádky Apollo 11 jsou dodnes naživu. Po jejich misi na Měsíci přistálo dalších 5 expedic před předčasným ukončením programu Apollo.

Podívejte se také na interaktivní prohlídku amerického lunárního modulu:

Česká verze zde
Anglická verze zde
Potřebný plugin lze stáhnout odtud, neaktivuje-li se při přechodu na stránku s 3D modelem po vašem svolení automaticky.
Autor tohoto interaktivního 3D modelu, Ing. Ivan Klíma, velmi uvítá připomínky a podněty k jeho dalšímu zlepšení.
Další modely lze nalézt na jeho webu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »