Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  40 let od startu prvního Apolla s lidskou posádkou
Vít Straka Vytisknout článek

40 let od startu prvního Apolla s lidskou posádkou

Znak Apolla 7
Znak Apolla 7
Program Gemini skončil v listopadu 1966 letem Gemini 12, při kterém Edwin Aldrin (druhý muž na Měsíci) pokořil tehdejší rekord v délce výstupu mimo loď. 21. února 1967 mělo na oběžnou dráhu odstartovat Apollo 1 a prověřit loď. 27. ledna v ní ovšem během rutinního testu zahynula celá posádka při požáru, způsobeném elektrickým zkratem. Následovalo několik bezpilotních misí Apolla a ke své první misi s posádkou loď odstartovala 11. října 1968. 40. výročí její mise si připomínáme v těchto dnech.

Po katastrofě jedničky prošla kosmická loď velkým množstvím úprav, které si vyžádaly téměř 18 měsíců práce. Podle některých by se jim nevyhnula ani kdyby k požáru nedošlo. Byla tenkrát ve velice syrovém stavu a podle slov tehdejšího letového ředitele NASA Krafta by "loď, ve které uhořeli Grissom, White a Chaffee, k Měsíci nedoletěla". Dnes už ale pomiňme tyto spekulace. Během následujících 18 měsíců pracovníci North American Aviation loď výrazně změnili a během toho se uskutečnilo několik bezpilotních letů okolo Země, při nichž byl také poprvé vyzkoušen nosič Saturn V. Konečně 30. května 1968 Apollo výr. č. 105 opustilo výrobní závod v Downey a v srpnu byla připojena k nosné raketě Saturn 1B. 9. října, v období horečných příprav k misi Apollo 7, byla na rampu několik kilometrů severněji převezena raketa Saturn V, která měla v prosinci vynést do vesmíru Apollo 8. Co bude osmička dělat? Poletí jen kolem Země nebo už obletí Měsíc? To byly v tu dobu otevřené otázky. Odpověď na ně závisela na úspěchu nebo neúspěchu sedmičky.

V té době důvěra astronautů a vedení NASA v loď Apollo nebyla zrovna velká. Jeden z vedoucích činitelů Houstonského Manned Spacecraft Center George Mueller prohlásil: "Budeme na výsost spokojeni, pokud loď udržíme na oběžné dráze po dobu 3 dnů", velitel Schirra počítal s 8 či 9 dny. Rozhodně jej neuklidnila ani skutečnost, že pracovníci North American Aviation nestihli do lodě určené k jejich misi dodat nové křesla, absorbující náraz při nouzovém přistání v případě havárie nosné rakety. Toto přistání by totiž nemuselo být do moře ale i na souš. Předstartovní přípravy ale probíhaly téměř bez potíží a 11. 10. 1968 Apollo 7 odstartovalo.

Osádka Apolla 7
Osádka Apolla 7
První posádku, která se vydala do kosmu v lodi Apollo tvořili Walter Schirra (z původní sedmičky astronautů, jako poslední letěl v Mercury, také velel Gemini 6) a nováčci Donn Eisele a Walter Cunningham. Jejich úkolem bylo celkové vyzkoušení Apolla v kosmických podmínkách. Po navedení na oběžnou dráhu a oddělení od posledního stupně nosné rakety se otočili zpět k němu a přiblížili se na půldruhého metru. Šlo o simulované spojení s lunárním modulem (manévr prováděný expedicemi mířícími k Měsíci, sedmička lunární modul neměla). S posledním stupněm se setkali ještě druhý den, kdy se k němu ze vzdálenosti 160 km vrátili a dostali se 20 m k němu. Blíž se neodvážili, protože prudce rotoval. Tento úkol splnili dokonale. Zkoušel se také motor SPS v různých režimech. Na 66 sekund byl zapálen při simulaci navedení na dráhu okolo Měsíce.

Poprvé se také uskutečnil přímý televizní přenos z kosmické lodi, bylo jich hned několik. Astronauti předváděli vybavení jejich lodi, vaření jídla, rozcvičku a ukazovali oknem Zemi. Přenosy byly tak úspěšné, že americký Svaz televizních a rozhlasových umělců jmenoval posádku Apolla 7 čestnými členy. Pouze při jednom vysílání bylo kosmonautům vytknuto, že nemístně žertují, což ale divákům jistě nevadilo.

Po technické stránce šlo všechno hladce, astronauti si ale měli na co ztěžovat. Kvůli zamrzlému radiátoru dostal velitel Schirra rýmu, oba spolucestující se nakazili od něj a všem třem řídící středisko nařídilo brát léky. Se spacími pytly také nebyli spokojeni, ve spánku z nich vyplouvali a tak raději spali připoutaní v křeslech. Mise měla za úkol vyzkoušet loď a tak v Houstonu vymýšleli různé doprovodné experimenty, temperamentní velitel Schirra byl ale toho názoru, že na takové studentské pokusy není čas a několikrát se kvůli tomu pohádal s řídícím střediskem. Celkově posádka také nebyla spokojena s jídlem.

Po technické stránce však mise dopadla na jedničku a Apollo 7 22. října bezpečně přistálo pouhých 600 m od plánovaného bodu, poblíž letadlové lodi Essex, na oběžné dráze strávili celkem 11 dní. Naprostý úspěch mise kromě jiných faktorů jistě přispěl k rozhodnutí, že Apollo 8 se na Vánoce pokusí o desetinásobný oblet Měsíce. Požárem jedničky ochromený program Apollo se začal konečně rozbíhat.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »