Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Americká sonda SPIRIT na povrchu Marsu

Americká sonda SPIRIT na povrchu Marsu

smooth_rocks.jpg
Americká kosmická sonda SPIRIT úspěšně přistála na povrchu Marsu 4. ledna 2004 v 05:35 SEČ. Místo přistání se nachází uvnitř kráteru Gusev o průměru 165 km. Do tohoto kráteru se v minulosti pravděpodobně vlévala voda širokým údolím nazvaným Ma´adim Vallis. Na snímku kráteru, který pořídila v listopadu 2003 sonda Mars Global Surveyor, jsou patrné výrazně tmavé oblasti. Jedná se o místa, kde vzdušné víry a prudké nárazy větru odstranily nebo přerušily vrstvu jemného světlého prachu, který jinak pokrývá celý povrch kráteru. A právě v takovéto oblasti přistála sonda SPIRIT.

krater Gusev
krater Gusev
pristavaci elipsa
pristavaci elipsa
kráter Gusev a detail přistávací oblasti
Brzy po přistání začala sonda vysílat na Zemi data, a především první snímky povrchu, na které vědci netrpělivě čekali. Přistávací oblast byla vymezena elipsou o rozměrech 83 x 10 km. Střed elipsy má souřadnice 14,8° S, 184,8° W. V okamžiku přistání byly na Marsu právě 2 hodiny odpoledne místního času. Ve stejném okamžiku prolétávala nad místem přistání sonda Mars Global Surveyor a předávala na Zemi data, vysílaná sondou SPIRIT během přistávacího manévru.

Sonda SPIRIT byla vypuštěna 10. 6. 2003 pomocí rakety Delta II. Dne 26. 12. 2003 se uskutečnila poslední korekce dráhy. Raketový motor byl v činnosti 3,4 sekundy, čímž se rychlost sondy snížila o 25 mm/s, doba letu k Marsu se prodloužila o 2 sekundy a místo přistání se posunulo o 54 km směrem k severovýchodu.

Přistávací manévr probíhal bez jakýchkoliv problémů. Sonda se otočila předním tepelným štítem do směru letu. Do atmosféry Marsu vstoupila rychlostí 5,4 km/s ve výšce 128 km nad povrchem planety. Během 4 minut byla zbržděna odporem řídké atmosféry na zhruba 430 m/s. Povel k otevření hlavního brzdícího padáku o průměru 15 m byl vydán o 2 sekundy dříve oproti původním plánům, neboť atmosféra Marsu je v současné době ve vysokých výškách poněkud řidší.

misto pristani
misto pristani
misto pristani - detail
misto pristani - detail
místo přistání a jeho detail
Po otevření padáku byl odhozen již nepotřebný tepelný štít. Následovalo rozvinutí 20 m dlouhého lana, na jehož konci se nacházela přistávací část sondy s automatickou pojízdnou laboratoří. Před dopadem byla ještě rychlost snížena pomocí brzdících raketových motorů. Kolem sondy se nafouklo 24 vzdušných vaků (airbagů), které zajistily "přežití" sondy při dopadu na povrch rudé planety. Po několika skocích se sonda zastavila v místě svého dalšího působení na dně kráteru Gusev.

Největší vědeckou otázkou, která by měla být objasněna za pomocí dat, poskytnutých přístroji na laboratořích SPIRIT a OPPORTUNITY (plánované přistání 24. 1. 2004) je, jak ovlivňovala tekoucí voda prostředí na Marsu v minulých dobách. Protože se v současné době tekutá voda na Marsu nevyskytuje, je nutné hledat známky jejího dřívějšího působení v horninách, minerálech a geologických charakteristikách terénu, zvláště těch, které mohly být utvářeny pouze za přítomnosti tekoucí vody.

S dosavadní činností sondy SPIRIT jsou vědci spokojeni. Na Zemi byly vyslány barevné snímky povrchu v místě přistání. Jedná se o rovný terén, pokrytý poměrně velkým množstvím balvanů ne příliš velkých rozměrů.

Zdroj: informace na Internetu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2017

16. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »