Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česká republika se stala členem ESA
Vít Straka Vytisknout článek

Česká republika se stala členem ESA

Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Ve středu 12. listopadu 2008 se ČR oficiálně stala 18. plnoprávným členským státem Evropské kosmické agentury ESA. České vědě a průmyslu se tak otevřely nové možnosti v přístupu k vědeckým poznatkům a technologiím, dále také v účasti na mezinárodních projektech spojených s kosmonautikou a výzkumem vesmíru. Občané ČR se také od 12. listopadu mohou při náborech ucházet o místo astronauta.

Evropskou kosmickou agenturu ESA jistě nemusím dlouze představovat. Je to mezinárodní organizace, zaměřená na kosmický výzkum, sdružující evropské státy. Úmluva, na jejímž základě byla ESA založena, vstoupila v platnost 30. května 1980. ČR se stala 18. členským státem, kromě ní je členem ESA Velká Británie, Irsko, Francie, Itálie, Německo, BENELUX, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Portugalsko, Norsko, Finsko a Dánsko. ESA není nikterak pozadu za světovými kosmickými agenturami. Podílí se na budování Mezinárodní kosmické stanice ISS a má na ní vlastní vědecký modul Columbus pro biologické experimenty (letos v únoru ho tam dopravil raketoplán Atlantis STS-122). Dalším příspěvkem k budování ISS jsou automatické zásobovací lodě ATV, jedna mise už je úspěšně splněna a ATV-1 Jules Verne při ní u ISS strávil 5 měsíců (viz článek). Vlastní pilotovanou kosmickou loď sice zatím ESA nemá ale evropští astronauti dnes už celkem běžně létají na palubách ruských Sojuzů a amerických raketoplánů (Leopold Eyharts letos strávil měsíc na palubě ISS). Ani v oblasti kosmických sond ESA nezaostává. Na oběžné dráze okolo Marsu operuje evropská sonda Mars Express, okolo Venuše obíhá Venus Express, Rosetta letos v září proletěla okolo asteroidu (2867)Steins. Ještě bych vzpomněl sondu Integral, zkoumající na oběžné dráze gama záření a navigační systém družic Galileo.

Členské státy ESA ke konci roku 2008
Členské státy ESA ke konci roku 2008
Česká republika se oficiálně stala členem ESA 12. listopadu, ale už 8. července byla podepsána přístupová dohoda předsedou vlády Mirkem Topolánkem a ředitelem ESA Jean-Jacquesem Dordainem (tenkrát některé sdělovací prostředky mylně informovaly, že jsme členy ESA). Senátem byla dohoda ratifikována 18. září, Poslaneckou sněmovnou 25. září a prezident ČR ji podepsal ve druhé polovině října. Poté byla předána francouzskému ministerstvu zahraničních věcí. To bylo jako poslední potřeba, abychom se stali členy. České vědě a průmyslu se nyní otevřely nové možnosti v účasti na mezinárodních projektech a přístupu k technologiím a datům, i když do 31. prosince 2014 se budeme zaměřovat na adaptaci na potřeby ESA. Ale když se ohlédneme, máme za sebou 4 roky programu PECS, zaměřeného na pomoc zemím připojit se k ESA (v současné době je v něm také Maďarsko, Rumunsko a Polsko). Také se ale občanům ČR otevírá možnost stát se evropským astronautem. Škoda jen, že jsme propásli ten letošní nábor.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2017 O1 (ASASSN) v súhvezdí Býk

Na obrázku je zachytená animácia pohybu kométy z 23.9.2017 v čase od 0:25 do 1:55 CEST, je vytvorená z 11 obrázkov exponovaných časom 480 sec. Kométa by sa mala dostať do maxima jasnosti už o necelý mesiac.

Další informace »