Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čeští vědci v kosmickém projektu dokazují teorii relativity
redakce Vytisknout článek

Čeští vědci v kosmickém projektu dokazují teorii relativity

Albert Einstein
Albert Einstein
Realizace ambiciózního kosmického projektu "European Laser Timing" (ELT), do kterého jsou zapojeni čeští vědci, vstoupil do své závěrečné fáze. Cílem projektu je pomocí laserových pulsů synchronizovat superpřesné atomové hodiny ve vesmíru a na Zemi a mimo jiné dokázat, že čas běží na obou místech odlišnou rychlostí. Tím by se měla potvrdit platnost Einsteinovy teorie relativity.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře.

Projekt ELT je ryze českým příspěvkem k významnému mezinárodnímu experimentu ACES ("Atomic Clock Ensemble in Space"), jehož cílem je ověřit činnost nové generace extrémně přesných atomových hodin v podmínkách mikrogravitace a provádět na sobě nezávislá měření času na Zemi a ve vesmíru. Hlavním koordinátorem projektu ACES je Evropská kosmická agentura (ESA), která prostřednictvím regionálních evropských partnerů zapojuje do projektů soukromé i veřejné subjekty.

Zařízení ELT bude společně s ACES v roce 2015 instalováno na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS, konkrétně na evropském laboratorním modulu Columbus. Na jeho vývoji se podílí kroměřížská společnost CSRC ("Czech Space Research Centre") a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze. Pro přenos přesného času mezi pozemními stanicemi a ISS bude využita metoda přenosu pomocí laserových pulsů. Pro tuto metodu bude využita stávající celosvětová síť pozemních laserových stanic, která slouží k měření vzdálenosti družic. Na Mezinárodní kosmické stanici ISS bude umístěn laserový odražeč pro přesné měření vzdálenosti a dále rychlý detektor jednotlivých fotonů, který bude určovat okamžik příchodu laserového pulzu.

"Z laboratoří FJFI ČVUT pochází speciální optický detektor SPAD - Single-Photon Avalenche Diode, který je schopen detekovat jednotlivé fotony a je klíčovým prvkem celého zařízení ELT," komentuje český přínos Michal Václavík z České kosmické kanceláře. "Pro přesné měření času se tento detektor, respektive celá navržená metoda, používá na třech čínských navigačních družicích Compass a na družici Jason 2 provozovanou NASA a CNES," dodává Václavík. Výzkum a vývoj SPAD detektoru započal na ČVUT již v roce 1984.

"Naše pracoviště má bohaté zkušenosti s kosmickým výzkumem. SPAD detektor je instalován na 25 pozemních stanicích určených k laserovému měření vzdálenosti družic. Tyto stanice jsou na všech kontinentech vyjma Antarktidy. Vyvinuli jsme také laserový dálkoměr pro ruskou sondu Mars 96 a také americkou sondu Mars Polar Lander. Právě probíhající projekt ELT je prozatím posledním využitím unikátní metodiky vyvinuté na našem ústavu," přibližuje historii vývoje zařízení profesor Ivan Procházka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

V současné době vstoupil projekt ELT do další fáze v rámci níž bude vyroben letový kus určený pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS. S vypuštěním celého experimentu ACES se prozatím počítá v polovině roku 2015. Už nyní je ale jasné, že český projekt bude pro celý experiment velmi přínosný.

"Projekt European Laser Timing je vzorovou ukázkou spolupráce soukromé firmy se státní výzkumnou institucí. Přesně to je jedním z dlouhodobých cílů vědecko-výzkumných organizací, jako je Evropská kosmická agentura." uzavírá Václavík.


Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky: www.czechspace.cz.

Kontakt:
Stance Communications, s.r.o.
Jan Rybář
GSM: +420 602 141 313
E-mail: jan.rybar@stance.cz




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mayak satellite (2017-042-F)

Not seen by naked eye; from the photo, the estimated brightness was 5-7 mag. It is not visible on any of the photos taken just after this one - most of the time it is probably even fainter.

Další informace »