Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Co nového okolo Phoenixe
Vít Straka Vytisknout článek

Co nového okolo Phoenixe

Pohled z Phoenixe
Pohled z Phoenixe
Životnost sondy byla původně stanovena na pouhé 3 měsíce. Teď už na Marsu funguje bezmála 130 dní a neustále nás má čím překvapit. Její největší úspěch se jí bezpochyby podařil koncem července, kdy definitivně dokázala existenci vody na Marsu. A teď zase přišla s padajícím sněhem a důkazem, že se minerály v minulosti dostaly do kontaktu s tekutou vodou.

Laserový přístroj určený ke zkoumání vlivů atmosféry Marsu na jeho povrch zaregistroval asi 4 km nad sondou sníh, snášející se z mraků. Bohužel se rozpouští ještě předtím, než dopadne na povrch. Vědci nešetřili uznáním. Něco takového na Marsu ještě neviděli, nyní hledají stopy, jestli sníh přece jen nepadá až na povrch planety.

Dalším bezesporu velkým úspěchem v poslední době bylo podání důkazu, že minerály, které zkoumala, kdysi přišly do kontaktu s kapalnou vodou. Byl v nich totiž zásluhou přístrojů TEGA a MECA nalezen uhličitan vápenatý a možná také částečky jílu. Většina uhličitanů a jíl se na Zemi tvoří pouze za přítomnosti kapalné vody. Připomínám, že v přístroji TEGA jsou vzorky rozpáleny až na 1000°C a unikající plyny jsou analyzovány. Při analýze vzorků byl identifikován oxid uhličitý. Teplota v TEGA byla navíc porovnána se známou teplotou, při které se rozkládá uhličitan vápenatý a uvolňuje se oxid uhličitý. Přístroj MECA provádí tzv. mokrou analýzu. Ze Země si s sebou Phoenix přivezl půl kilogramu ledu, který rozpouští na vodu a s tou smíchává vzorky. Při analýze hornin byl pozorován srážecí efekt charakteristický pro uhličitan vápenatý.

Phoenix na Marsu tráví svůj pátý měsíc. Jeho fungování po přistání bylo plánováno pouze na 3 měsíce z toho důvodu, že po tu dobu v této polární oblasti planety vůbec nezapadalo Slunce. Nyní už Phoenix prožívá více než 4hodinové noci, kdy je Slunce pod obzorem, tím pádem jeho solární baterie dodávají čím dál méně energie. Na konci října už jí bude tak málo, že sonda nebude moci používat robotickou paži s lopatkou na sběr vzorků a činnost ukončí pravděpodobně na konci roku. Předtím než k tomu dojde, vědci chtějí aktivovat mikrofon sondy, aby spojení s ní nebylo přerušeno úplně.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »