Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity brzy přistane na rudé planetě

Curiosity brzy přistane na rudé planetě

Pojízdná laboratoř Curiosity na povrchu Marsu - kresba
Pojízdná laboratoř Curiosity na povrchu Marsu - kresba
Korekce dráhy, která byla provedena v úterý 26. 6. 2012, přizpůsobila letovou dráhu kosmické sondy NASA s názvem Mars Science Laboratory tak, aby dopravila pojízdnou výzkumnou laboratoř Curiosity přesně do cílového místa přistání ve vybrané oblasti Marsu.

Pojízdná laboratoř o velikosti automobilu a hmotnosti téměř jedné tuny směřuje na přistání ve večerních hodinách 5. 8. 2012 kolem 10:31 p.m. PDT (tj. 6. 8. 2012 ráno v 7:31 SELČ). Přistáním začne základní dvouletá výzkumná mise za účelem výzkumu, zda jedno z vůbec nejzajímavějších míst na povrchu Marsu poskytovalo v minulosti příznivé prostředí pro mikrobiální život.

Poslední uskutečněná korekce dráhy, třetí a nejmenší od startu 26. 11. 2011, byla provedena korekčními raketovými motory, které byly v činnosti pouze 40 sekund. Data vyslaná sondou a změny rádiového signálu v důsledku Dopplerova jevu potvrdila, že manévr byl úspěšný. Jak navrhovali technici NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie, manévr způsobil, že místo, kde kosmická sonda vstoupí do atmosféry Marsu, bude posunuto o 200 km a okamžik vstupu asi o 70 sekund.

Elipsa přistávací oblasti sondy Mars Science Laboratory
Elipsa přistávací oblasti sondy Mars Science Laboratory
"To nás posune blíže ke středu cílové oblasti přistání, takže pokud budou potřebné další korekce dráhy, předpokládáme, že budou mnohem menší," říká Thomas Martin-Mur, vedoucí navigačního týmu JPL. Vhodné okamžiky pro tři další korekce dráhy jsou naplánovány na posledních 8 dnů závěrečné fáze letu.

Manévr posloužil ke korekci odchylky letové dráhy od plánované, která ještě nebyla odstraněna při dřívějších korekcích dráhy a k realizaci rozhodnutí posunout místo přistání o 7 km blíže k pohoří, které se nachází uvnitř kráteru Gale (průměr 154 km). Tato oblast bude cílem dlouhodobého výzkumu.

Korekce dráhy změnila rychlost sondy zhruba o 50 milimetrů za sekundu. První a druhá korekce dráhy vedly ke změnám zhruba 150krát větším (11. ledna) a 20krát větším (26. března).

Posunutí místa přistání blíže k pohoří neoficiálně pojmenovanému Mount Sharp může ušetřit několik měsíců času potřebného k přejezdu z místa přistání do vybrané oblasti hledání hydrofilních minerálů na svahu pohoří.

Závěrečná fáze přistání laboratoře Curiosity
Závěrečná fáze přistání laboratoře Curiosity
Cesta k Marsu vstoupila do "přibližovací fáze" směřující k vlastnímu přistání. Letový manažer Arthur Amador z JPL říká: "V příštích 40 dnech bude letový tým průběžně sledovat trajektorii sondy a stav a funkčnost palubních systémů. Se sondou bude průběžně komunikovat prostřednictvím sítě NASA DSN (Deep Space Network). Všichni nyní budeme v napětí. Sonda zatím funguje velmi dobře, letový tým je připraven řešit případné problémy."

Přistávací manévr na trase od horních vrstev atmosféry až po dopad na povrch bude realizován pomocí odvážné techniky (tzv. Sky Crane - létajícího jeřábu) umožňující přesněji zamířit do cílové oblasti a dopravit na povrch Marsu těžší náklad, než umožňovaly dřívější výpravy na Mars. Tato nová metoda, pokud bude úspěšná (a všichni věří, že ano), umožní velmi přesnou dopravu dobře vybavené mobilní laboratoře do lokality vybrané pro její objevitelskou misi. Totožné inovace prosazuje NASA i pro realizaci pilotovaných letů na rudou planetu.

Porovnání velikosti robota Curiosity s předcházejícími laboratořemi
Porovnání velikosti robota Curiosity s předcházejícími laboratořemi
Základní parametry pojízdné laboratoře Curiosity:

Velikost a hmotnost: délka cca 3 m, hmotnost 900 kg (z toho 80 kg vědeckých přístrojů).
Rychlost pohybu: maximální rychlost pohybu je 90 m/h; předpokládá se, že za 2 roky překoná vzdálenost 19 km; schopnost překonání překážek vysokých 75 cm.
Zdroj energie: radioizotopový termoelektrický generátor (RTG) - jeho minimální životnost je 14 let.
Teplota v místě přistání: předpokládaná teplota v rozmezí +30 až -127 °C.
Zpoždění signálu: informace o přistání sondy na povrchu Marsu doletí na Zemi se zpožděním 13 minut a 46 sekund.

Zdroj: phys.org.news a en.wikipedia.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mars, Curiosity


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »