Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu

Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu

Valery_Polyakov.jpg
Přesně 10 let uplynulo od okamžiku ukončení doposud nejdelšího pilotovaného letu v historii kosmonautiky. "Zatím nikdo nepřekonal rekord, který je zaznamenán v Guinessově knize rekordů a který ustanovil lékař-kosmonaut Valerij V. Poljakov," sdělil agentuře Novosti zástupce Institutu lékařsko-biologických problémů Mark Belakovskij.

Valerij Poljakov pobýval na orbitální stanici MIR od 8. 1. 1994 do 22. 3. 1995. "V sestavě 15., 16. a 17. dlouhodobé posádky stanice strávil ve vesmíru 437 dnů 17 hodin a 59 minut. Na oběžné dráze uskutečnil více než 1500 unikátních pozorování v oblasti kosmické medicíny, fyziologie a psychologie; a co je hlavní, živ a zdráv se vrátil na Zemi," doplnil Belakovskij.

Ruský systém zajištění příznivých životních podmínek při dlouhodobých letech, který byl dostatečně prověřen na stanici MIR, se stal základem obdobného systému na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Základem úspěšného pobytu Valerije Poljakova na oběžné dráze byla unikátní multifunkční lékařsko-biologická laboratoř. Představovala více než 1,5 tuny různých přístrojů, které umožňovaly nejen uskutečnit široké spektrum vědeckých experimentů, ale především realizovat opatření na udržování fyzické zdatnosti kosmonauta. "K nim je možno zařadit zátěžová cvičení na posílení svalové hmoty na různých trenažérech (běhací dráha, veloergometr apod.), dále používání speciálního obleku Pinguin, podtlakových kalhot Čibis a neustálý lékařský dohled," řekl Belakovskij.

MIR_1.jpg

Podle jeho slov je let lékaře-kosmonauta Poljakova svou délkou srovnatelný s expedicí na planetu Mars, kde bude vážným problémem právě návrat na Zemi. "Přesně splněné požadavky a pokyny lékařů a dalších specialistů mu umožnilo realizovat téměř 15měsíční pobyt v beztížném stavu a rychle se adaptovat na pozemské podmínky," sdělil Belakovskij.

Dále pak upřesnil, že výsledky pokusů a experimentů, které provedl Poljakov během svého rekordního kosmického letu, budou využity nejen při přípravě kosmonautů k dalším expedicím, ale i v praktické zdravovědě.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »