Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice GALEX fotografuje galaxie

Družice GALEX fotografuje galaxie

Galex.jpg
28. dubna 2003 NASA úspěšně vypustila pomocí rakety Pegasus-X výzkumnou družici GALEX (Galaxy Evolution Explorer), která má poodhalit některá tajemství vzniku a vývoje galaxií. Kolem Země obíhá ve výšce přibližně 700 km. Družice nese teleskop o průměru 50 cm vybavený dvěma ultrafialovými snímači (v pásmu 135 až 180 nm a 180 až 300 nm). K vypuštění došlo po deseti odkladech, původně měla být vypuštěna již 19. 1. 2002. Kosmický teleskop na palubě družice má za úkol pozorovat milióny galaxií v okruhu 10 miliard světelných let. Měl by tedy galaxie pozorovat v okamžiku, kdy vesmír měl za sebou teprve jednu čtvrtinu dnešního stáří. Získaná data by měla pomoci astronomům lépe určit, kdy vznikaly složitější chemické prvky a kdy nastal "rozkvět" vzniku hvězd.

NGC300-galex.jpg
Jednou z galaxií, které družice GALEX vyfotografovala, je NGC 300 v souhvězdí Sochaře na jižní obloze. Od Země ji dělí vzdálenost 7 miliónů světelných let. Jedná se o spirální galaxii, což je nejlépe vidět na fotografii pořízené v oboru viditelného záření. Na snímku v UV oboru spirální struktura již tak nevyniká. Podle svého vzhledu tato galaxie připomíná sněhovou vločku nebo modrobílý kvítek s "okem" uprostřed. Z ultrafialového snímku lze vyčíst, že v této galaxii probíhá aktivní tvorba hvězd. Mladé hvězdy vyzařují značné množství ultrafialového záření. Oblastem s tvorbou hvězd odpovídají modrobílé skvrny, které jsou rozmístěny prakticky po celém teritoriu galaxie.

Snímek pořídila družice GALEX 10. 10. 2003 během expozice v délce 27 minut. Galaxie NGC 300 bývá označována jako prototyp spirálních galaxií, protože ve vizuálním oboru jsou dobře patrná jednotlivá spirální ramena a jasná centrální oblast se starými (načervenalými) hvězdami.

M31-galex.jpg
Družice GALEX se podívala ultrafialovýma "očima" také na nejznámější galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy, která patří mezi nejbližší velké spirální galaxie. Na ultrafialovém portrétu, který je složen z mozaiky 10 samostatných fotografií, jsou vidět namodralé oblasti, vyplněné mladými, horkými a hmotnými hvězdami, shodné s vnějšími spirálními rameny. Uprostřed obrázku, v centrální části galaxie, je vidět žlutobílá oblast se starými a chladnými hvězdami, které vznikly již poměrně dávno.

Zdroj: spaceflightnow.com NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša IR

Venuša v infračervenom spektre s pridanou farbou

Další informace »