Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa uvažuje o účasti na ruském projektu KLIPER

Evropa uvažuje o účasti na ruském projektu KLIPER

kliper_6.jpg
Evropští odborníci, kteří se zabývají kosmonautikou, plánují spolupráci se svými ruskými kolegy na vývoji a výrobě kosmické lodě nové generace s názvem KLIPER. Tento dopravní prostředek, který bude vynášen pomocí klasické nosné rakety, bude schopen dopravit na oběžnou dráhu kolem Země posádku v počtu 6 kosmonautů a zajistit jejich bezpečnou přepravu zpět na zemský povrch.

Úkolem mnohonásobně použitelné kosmické lodě KLIPER bude nejen přeprava posádky na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS, ale i přepravu posádky na palubu meziplanetární kosmické lodě, parkující na oběžné dráze kolem Země, která se po "nalodění" kosmonautů vydá k Měsíci či k planetě Mars.

Spolupráce s Ruskem umožní evropským státům určitou samostatnost při realizaci pilotovaných letů. V současné době musí Evropská kosmická agentura ESA doslova prosit USA či Rusko o přidělení volného místa na palubě raketoplánu či kosmické lodě Sojuz. "Musíme přijít s nataženou rukou a požádat: Prosím, bylo by možné dopravit jednoho našeho kosmonauta na oběžnou dráhu kolem Země? Velmi často jsme však odmítnuti vzhledem k malému počtu startů těchto dopravních prostředků," prohlásil Alan Thirkettle, člen direktoriátu pilotovaných letů ESA. "Evropa musí udělat tento významný krok a najít způsob, jak častěji podle vlastního uvážení vyslat vědce do vesmíru. Druhou alternativou je sedět a dívat se, jak takové státy, jako je Čína či Japonsko, připravují lety na Měsíc, zatímco my neděláme nic."

Jestli se Evropa rozhodne připojit k Rusku v rámci projektu KLIPER (tento návrh bude předložen na zasedání ESA příští týden), bude to znamenat zásadní obrat ve vztazích mezi současnými kosmickými velmocemi.

Evropa doposud spolupracovala na realizaci kosmických projektů ve většině případů s USA. Mnohokrát však byla rozčarována přístupem NASA. Řada schválených projektů byla nakonec zrušena. Neustálé odklady startů raketoplánu po havárii Columbie způsobily ESA finanční ztráty, neboť na svůj start čekají evropské moduly, které se již dávno měly stát součástí Mezinárodní kosmické stanice.

Vedení NASA rovněž často vystupovalo velmi byrokraticky ve vztahu k evropským kosmonautům, kteří neměli přístup k některým přístrojům na palubě ISS s odůvodněním, že to odporuje americkým zákonům o šíření vyspělých technologií.

Proto si ESA pospíšila s odpovědí na návrh Ruska spolupracovat na vývoji nového kosmického dopravního prostředku, který by měl v budoucnu nahradit kosmickou loď Sojuz, jež úspěšně slouží ruské i mezinárodní pilotované kosmonautice téměř 40 let.

Finanční náklady na vývoj dopravního prostředku KLIPER se odhadují zhruba na 3 miliardy dolarů. Rusko by se chtělo podělit o toto pro něj obrovské břímě. S podobným návrhem na vzájemnou spolupráci se Rusko obrátilo také na Japonsko, v úvahu připadají i další státy. Na rozdíl od amerických raketoplánů nebude ruský KLIPER přepravovat náklad, je určen především pro přepravu kosmonautů do vesmíru.

Vývoj dopravního prostředku KLIPER nebude levný. Podle některých odhadů by účast ESA na tomto projektu stála v příštím desetiletí zhruba 100 miliónů liber ročně. Ne každý ze států ESA je ochoten na tento projekt přispět. Největší zájem mají Francie, Německo a Itálie. Změnit svůj názor by mohla Velká Británie, která v uplynulých 20 letech nevložila do oblasti pilotovaných letů žádné finanční prostředky. V důsledku toho mezi 14 evropskými kosmonauty není ani jeden Angličan.Definitivní rozhodnutí o účasti ESA na ruském projektu KLIPER bude přijato v prosinci 2005, kdy se ministři evropských vlád, kteří odpovídají za kosmické programy, setkají a budou tuto nabídku Ruska projednávat.

"Jsem přesvědčen, že většina bude pro spolupráci," prohlásil Daniel Sacotte, ředitel oddělení pilotovaných letů ESA. "Výhoda není pouze v tom, že KLIPER je zdařilý politický obchod, ale poskytuje také nové kosmické technologie. To nám dává perspektivu a vědecký cíl, což mladým Evropanům v současné době chybí."

Zdroj: Guardian
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »