Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou

Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou

Rosetta_Tempel1.jpg
Evropská kosmická sonda ROSETTA (start 2. 3. 2004) se zapojí do pozorovací kampaně společně s největšími pozemními dalekohledy i astronomickými družicemi včetně HST. Hlavním úkolem této kampaně bude pozorování srážky projektilu, který se oddělí od sondy DEEP IMPACT, s kometou 9P/Tempel 1. Sonda ROSETTA je na cestě ke kometě 69P/Churyumov-Gerasimenko a do pozorování komety Tempel 1 se zapojí v období 29. 6. až 14. 7. 2005.

DEEP IMPACT je americká kosmická sonda (start 12. 1. 2005), od níž se 3. 7. 2005 oddělí měděný impaktor o hmotnosti 370 kg, který se vydá na samostatnou "sebevražednou" misi, kterou ukončí o den později srážkou s ledovým jádrem cílové komety. Tempel 1 patří mezi krátkoperiodické komety a kolem Slunce obíhá v prostoru mezi drahami planet Mars a Jupiter. Byla objevena v roce 1867. Komety zajímají astronomy především proto, že výzkum jejich stavby a složení může přinést zajímavé informace o původu celé sluneční soustavy, neboť jejich materiál nepodlehl od doby vzniku téměř žádným změnám.

ROSETTA nese na své palubě velmi citlivé přístroje, určené k výzkumu komety Churyumov-Gerasimenko, které budou prověřeny při sledování komety Tempel 1 před srážkou s impaktorem, během srážky i v období několika dnů po vlastní srážce. Ze vzdálenosti 80 miliónů km budou pozorovat kometu, která se bude při pohledu ze sondy nacházet 90° od Slunce. ROSETTA tak bude zaujímat ve vesmíru velmi výhodnou polohu pro pozorování celého úkazu.

Vzhledem k příznivé poloze sondy ROSETTA budou k pozorování srážky využity její přístroje MIRO (Microwave Instrument for the Rosetta Orbiter) a VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer). Přístroj MIRO se zaměří na určování chemického složení a teploty plynů v okolí kometárního jádra. VIRTIS bude analyzovat tepelné emise za účelem zjištění složení vyvrženého prachu a může tak odhalit mineralogické složení jádra komety.

Dalším přístrojem sondy ROSETTA, který se zapojí do pozorování, je zařízení s názvem ALICE, což je ultrafialový zobrazovací spektrometr. Pomocí něj bude provedena analýza plynů, unikajících z jádra komety po uskutečněném řízeném impaktu, čímž bude určeno jejich chemické složení.

Do pozorování se zapojí i zobrazovací systém OSIRIS (Optical Spectroscopic and Infrared Remote Imaging Systém), který bude pořizovat fotografie jádra komety z velké vzdálenosti. Astronomové doufají, že se jim podaří zrekonstruovat trojrozměrný model jádra a prachové obálky v jeho okolí, a to za využití dat z aparatury OSIRIS a z velkých pozemních dalekohledů.

Nejpodrobnější informace o kometě Tempel 1 však přinese sonda DEEP IMPACT. Hlavní část sondy prolétne v bezpečné vzdálenosti 500 km od jádra komety. Zjasnění komety (podle odhadu astronomů by se měla jasnost komety zvýšit v době srážky 15krát až 40krát) by mohlo být za určitých okolností pozorovatelné i pouhým okem. Bohužel v Evropě bude již den (ke srážce by mělo dojít 4. července v 7:52 SELČ), a tak se na kometu můžete podívat až ve večerních hodinách. Kometa se bude nacházet v souhvězdí Panny, poblíž jasné hvězdy Spica.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 (Jonhson)

C/2015 V2 (Jonhson)

Další informace »