Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hayabusa - první pokus o odběr vzorků z planetky se nepodařil

Hayabusa - první pokus o odběr vzorků z planetky se nepodařil

Hayabusa_fig3.jpg
Japonská sonda Hayabusa se pokusila 20. listopadu 2005 odebrat z povrchu planetky Itokawa nepatrný vzorek materiálu. Organizace JAXA příliš mnoho informací o průběhu experimentu nepublikovala, nicméně je jasné, že první pokus se nezdařil, přestože sonda na povrchu planetky přistála.

Po prověrce navigačního a řídícího systému sonda zažehla raketové motorky pro navedení na jemnou "kolizi" s povrchem planetky v neděli v časných ranních hodinách japonského času (JST). Celý přistávací manévr byl zahájen 19. listopadu ve 21 hodin JST ve výšce 1 km nad povrchem planetky. Rychlost sondy v okamžiku zahájení přistávacího manévru byla 12 cm/s. Ve výšce 54 m nad povrchem (5:28 JST) byl vydán příkaz k uvolnění zaměřovacího terčíku. Krátce na to (5:30 JST) ve výšce 40 m byla rychlost přibližování sondy k planetce snížena na 9 cm/s, přičemž došlo k oddělení terčíku (target marker), aby pomohl sondě při jemném řízení a určování polohy během přibližování k povrchu planetky. Následně rychlost sondy klesla na 3 cm/s.

Ve výšce 35 m nad povrchem nastala plánovaná změna v určování vzdálenosti od povrchu planetky. Doposud pracující laserový výškoměr (LIDAR) byl nahrazen přístrojem LRF (Laser Range Finder), využívající ke své činnosti oddělený zaměřovací terčík, který přistál na povrchu planetky.

Hayabusa následně vypnula raketové motorky, vysvětluje vedoucí projektu Jun´ichiro Kawaguchi. Sonda začala velmi pomalu klesat volným pádem k povrchu planetky, avšak ani po půlhodině nedošlo ke kontaktu s povrchem planetky, jak se původně očekávalo. Po analýze dostupných dat vědci došli k závěru, že Hayabusa se pravděpodobně zastavila ve velmi malé vzdálenosti menší než 9 m a nedošlo k žádnému kontaktu s povrchem planetky Itokawa.

Postupně řídící středisko získávalo data z průběhu sestupu sondy k povrchu planetky a také fotografie a další informace, získané detektory na sondě. Po jejich analýze budou moci přesně zjistit, co se vlastně na sondě stalo. Týká se to také stavu čtyř vědeckých přístrojů, které byly vystaveny zvýšené teplotě díky odraženému slunečnímu záření od povrchu planetky. "Musíme si být jisti, že všechny přístroje jsou v naprostém pořádku," říká Kawaguchi.

Během několika následujících dnů se sonda dostala do vyčkávací polohy ve vzdálenosti několika km od povrchu planetky.

Podle posledních zveřejněných informací sonda Hayabusa úspěšně přistála a nacházela se v kontaktu s povrchem planetky zhruba 30 minut, avšak nepodařilo se provést odběr vzorků horniny. Nedošlo k aktivaci odběrového zařízení TDS (Touch Down Sensor). Nejdříve si technici mysleli, že zařízení ve tvaru kužele, pomocí něhož mělo dojít k "nasátí" uvolněného materiálu v důsledku umělého impaktu kovového projektilu, uvízlo v povrchu planetky. Byl proto na sondu vyslán příkaz k zažehnutí raketových motorků a ke vzdálení od povrchu planetky.

Hayabusa_fig4.jpg

Po vyhodnocení dostupných dat z přístroje LRF je zřejmé, že sonda Hayabusa zůstala v kontaktu s povrchem planetky Itokawa po dobu 30 minut, přičemž ještě předtím se dvakrát povrchu na krátkou dobu dotkla a opět se vzdálila na několik metrů.

Druhý pokus o odběr cenného vědeckého materiálu je naplánován na 26. 11. 2005 a pro zabezpečení spojení se sondou byly již rezervovány komunikační antény americké sítě DSN. Sonda se zatím přibližuje do blízkosti planetky.

Připojený obrázek v úvodu článku pořídila sonda Hayabusa z výšky 32 m nad povrchem planetky, kde se promítá stín sondy. Kroužkem je vyznačena poloha zaměřovacího terčíku. Sonda pravděpodobně přistála ve vzdálenosti zhruba 30 cm od tohoto zaměřovacího terče.

Zdroj: wikipedia a www.isas.jaxa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »