Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indie se zapojí do kosmického výzkumu planet

Indie se zapojí do kosmického výzkumu planet

Mars
Mars
Indie plánuje na období 2013-2015 vypuštění kosmické sondy k Marsu. Informoval o tom G. Madhavan Nair, ředitel Indické kosmické agentury ISRO (Indian Space Research Organisation). Indická vláda schválila rozpočet na rok 2012, který počítá rovněž s financováním indické kosmické sondy určené k výzkumu rudé planety. Pokud se nevyskytnou neočekávané problémy, sonda by měla odstartovat již v listopadu 2013.

Původně se s vypuštěním sondy počítalo na období 2016-2018. Avšak díky tomu, že indická vláda navýšila finanční prostředky na její financování již v tomto rozpočtovém roce, realizace projektu může být podstatně urychlena.

Start se uskuteční pomocí nosné rakety GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle). Jedná se o třístupňovou nosnou raketu, jejíž první stupeň spaluje tuhou pohonnou látku. Při výšce 49 m převyšuje její hmotnost 400 tun. K prvnímu (neúspěšnému) letu odstartovala v dubnu 2001. Na oběžnou dráhu kolem Marsu je schopna dopravit náklad o hmotnosti 500 kg.

Pokud sonda odstartuje v listopadu 2013, na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu ve vzdálenosti 500 až 80 000 km od povrchu bude navedena v září 2014. Na její palubě se bude nacházet celkem 10 vědeckých přístrojů. Mezi nimi bude přístroj pro spektroskopii v oboru infračerveného záření, přístroj pro měření tepelné emise, barevná kamera, detektor metanu, palubní radar a další vybavení.

Již dříve byla úspěšná indická mise s názvem Chandrayaan-1, což byla kosmická sonda určená k výzkumu Měsíce. Startovala 22. 10. 2008 a 8. listopadu téhož roku byla navedena na oběžnou dráhu. Směrem k Měsíci ji navedla nosná raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle).

Úkolem sondy byla prověrka vybavení a technologických prvků sondy, ale také výzkum Měsíce. Hlavním úkolem bylo pořízení mapy chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které byly zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření.

Od mateřské sondy Chandrayaan-1 na oběžné dráze ve výšce 100 km nad povrchem se o 6 dnů později oddělil malý modul MIP (Moon Impact Probe) o hmotnosti 29 kg. Po nárazu na měsíční povrch došlo ke zvíření prachu, který byl studován přístroji na hlavní sondě.

Na rok 2013 je plánováno vyslání další indické sondy k Měsíci s názvem Chandrayaan-2 indickou nosnou raketou GSLV. Počítá se s navedením mateřské sondy na oběžnou dráhu; od sondy se oddělí přistávací modul ruské výroby, který na povrch Měsíce dopraví indickou pojízdnou laboratoř o hmotnosti zhruba 15 kg.

Planeta Venuše na snímku ze sondy Venus Express
Planeta Venuše na snímku ze sondy Venus Express
Dalším cílem indického planetárního výzkumu bude planeta Venuše. Organizace ISRO si objednala studii ke zhodnocení možnosti vyslání vědecké mise k Venuši. Mnoho indických vědců v tichosti pracovalo na projektu, jehož realizace by mohla "popostrčit" Indii na vyšší místa při výzkumu vesmíru.

Mlčení bylo prolomeno v polovině února 2012, kdy Indická kosmická agentura ISRO oficiálně oznámila, že studie zhodnotila proveditelnost mise k Venuši jako reálnou. Pokud vývoj sondy dostane zelenou, mohl by se start k Venuši uskutečnit 20. 5. 2015 a navedení na oběžnou dráhu v říjnu 2015. Datum startu je dáno tzv. startovním oknem k Venuši a závisí na vzájemné poloze Venuše a Země na jejich oběžných drahách.

Předběžně se počítá s pěti vědeckými přístroji na palubě sondy, které by se zaměřily především na výzkum husté atmosféry planety a její oblačnosti. Chybět by neměl ani radar k výzkumu povrchu.

Za uplynulých 50 let bylo k Venuši vyslánu celkem 24 kosmických sond. "Díky detailnímu výzkumu Venuše budeme schopni pochopit vznik a vývoj terestrických planet a jednotlivé procesy, které formovaly a stále ještě formují Venuši. Výzkum Venuše nám rovněž poskytne příležitost ke studiu životního prostředí a klimatu na Zemi," říká M. S. Anurup, zástupce organizace ISRO.

Zdroj: www.hindu.com a www.asianscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »