Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Infračervený kosmický teleskop Akari pořídil první snímky
Veselý Jan Vytisknout článek

Infračervený kosmický teleskop Akari pořídil první snímky

IC4954_IRC.jpg
Japonská infračervená družice Akari ("Světlo") byla pod původním názvem ASTRO-F vynesena na oběžnou dráhu z kosmodromu Unichoura v únoru letošního roku (viz Japonská astronomická družice ASTRO-F na oběžné dráze). Po dvou týdnech dosáhla cílové polární dráhy ve výšce přibližně 700 km nad zemským povrchem a na konci iniciační a kontrolní fáze, v dubnu 2006, pořídila první zkušební snímky. Ty potvrdily skvělou kvalitu a kondici obou kamer - FIS a IRC.

Označení IRC nese trojitá kamera citlivá k infračervenému záření kratších a středních vlnových délek (near-mid-infrared camera). Zkratkou FIS (Far Infrared Surveyor) se označuje kamera citlivá k infračervenému záření delších vlných délek. Celkový rozsah detektorů je impozantní: od 1,7 do 180 mikrometrů! Pro srovnání: lidský zrak je citlivý na vlnové délky od 0,4 do 0,8 mikrometrů. Technické podrobnosti o kamerách najdete v Encyklopedii SPACE-40.

Jedním z prvních zkučebních cílů nové kosmické observatoře se stala mlhovina IC4954. Na snímcích této mlhoviny rozlišíme plynná oblaka i jednotlivé hvězdy, které v nich nedávno vznikly a které jsou stále ještě zahaleny hustou obálkou, takže ve viditelném záření je nemůžeme detekovat. Prvním úkolem Akari je zmapovat v infračerveném oboru celou oblohu. Poté se družice zaměří na jednotlivé zajímavé objekty. Před Akari pořídila infračervenou přehlídku celé oblohy počátkem osmdesátých let minulého století družice IRAS. Porovnáme-li snímky IC4954 z Akari (na obrázku nahoře vlevo) a IRAS (vpravo), vidíme, že se máme na co těšit. Fantastická rozlišovací schopnost a vyšší citlivost detektorů družice Akari slibuje objevy a možnosti detailního studia nových, slabších a vzdálenějších zdrojů infračerveného záření.

Akari_M81.jpg
Dalším testovacím objektem se stala spirální galaxie M81. Snímky získané na vlnových délkách 3 a 4 mikrometry ukazují rozložení hvězd ve vnitřní části galaxie. Na vlnových délkách 7 a 11 mikrometrů vyzařují uhlíkaté molekuly (organický materiál) v mezihvězdných oblacích plynu. Vlnové délky 15 a 24 mikrometrů prozrazují plyn ohřátý mladými horkými hvězdami; díky tomu vidíme, že oblasti vzniku hvězd kopírují spirální ramena galaxie.

Na zpracování dat ze sondy Akari se podílí také ESA, konsorcium britských univerzit (londýnské Imerial College, The Open University a University of Sussex) za podpory PPARC, Nizozemský ústav pro kosmický výzkum (SRON) a Univerzita v Groningenu. Alberto Salama, vedoucí projektu ESA, již plánuje budoucí využití výsledků práce Akari: "... nová data budou mimořádně užitečná při plánování následných pozorování nejzajímavějších nebeských objektů pomocí infračervené observatoře Herschel, kterou připravuje ESA."

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



50. vesmírný týden 2017

50. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 11. 12. do 17. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Týden bude nabitý kosmonautikou. Blue Origin by mohla provést test kabiny pro balistické skoky. SpaceX provedla úspěšně statický zážeh na rampě SLC-40 a očekáváme start s lodí Dragon k ISS. Startovat by měla také čínská raketa CZ-3B, z Nového Zélandu raketa Electron, Ariane 5 s dalšími družicemi Galileo, přistávat má Sojuz MS-05 s částí posádky z ISS a naopak vydat se tam má další posádka v lodi Sojuz MS-07.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Meteor z roje Geminid

Geminida na oblačné obloze nad hřebenem Železných hor. Exp. 15 s, ISO-3200, f/3,5.

Další informace »