Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Infračervený kosmický teleskop Akari pořídil první snímky
Veselý Jan Vytisknout článek

Infračervený kosmický teleskop Akari pořídil první snímky

IC4954_IRC.jpg
Japonská infračervená družice Akari ("Světlo") byla pod původním názvem ASTRO-F vynesena na oběžnou dráhu z kosmodromu Unichoura v únoru letošního roku (viz Japonská astronomická družice ASTRO-F na oběžné dráze). Po dvou týdnech dosáhla cílové polární dráhy ve výšce přibližně 700 km nad zemským povrchem a na konci iniciační a kontrolní fáze, v dubnu 2006, pořídila první zkušební snímky. Ty potvrdily skvělou kvalitu a kondici obou kamer - FIS a IRC.

Označení IRC nese trojitá kamera citlivá k infračervenému záření kratších a středních vlnových délek (near-mid-infrared camera). Zkratkou FIS (Far Infrared Surveyor) se označuje kamera citlivá k infračervenému záření delších vlných délek. Celkový rozsah detektorů je impozantní: od 1,7 do 180 mikrometrů! Pro srovnání: lidský zrak je citlivý na vlnové délky od 0,4 do 0,8 mikrometrů. Technické podrobnosti o kamerách najdete v Encyklopedii SPACE-40.

Jedním z prvních zkučebních cílů nové kosmické observatoře se stala mlhovina IC4954. Na snímcích této mlhoviny rozlišíme plynná oblaka i jednotlivé hvězdy, které v nich nedávno vznikly a které jsou stále ještě zahaleny hustou obálkou, takže ve viditelném záření je nemůžeme detekovat. Prvním úkolem Akari je zmapovat v infračerveném oboru celou oblohu. Poté se družice zaměří na jednotlivé zajímavé objekty. Před Akari pořídila infračervenou přehlídku celé oblohy počátkem osmdesátých let minulého století družice IRAS. Porovnáme-li snímky IC4954 z Akari (na obrázku nahoře vlevo) a IRAS (vpravo), vidíme, že se máme na co těšit. Fantastická rozlišovací schopnost a vyšší citlivost detektorů družice Akari slibuje objevy a možnosti detailního studia nových, slabších a vzdálenějších zdrojů infračerveného záření.

Akari_M81.jpg
Dalším testovacím objektem se stala spirální galaxie M81. Snímky získané na vlnových délkách 3 a 4 mikrometry ukazují rozložení hvězd ve vnitřní části galaxie. Na vlnových délkách 7 a 11 mikrometrů vyzařují uhlíkaté molekuly (organický materiál) v mezihvězdných oblacích plynu. Vlnové délky 15 a 24 mikrometrů prozrazují plyn ohřátý mladými horkými hvězdami; díky tomu vidíme, že oblasti vzniku hvězd kopírují spirální ramena galaxie.

Na zpracování dat ze sondy Akari se podílí také ESA, konsorcium britských univerzit (londýnské Imerial College, The Open University a University of Sussex) za podpory PPARC, Nizozemský ústav pro kosmický výzkum (SRON) a Univerzita v Groningenu. Alberto Salama, vedoucí projektu ESA, již plánuje budoucí využití výsledků práce Akari: "... nová data budou mimořádně užitečná při plánování následných pozorování nejzajímavějších nebeských objektů pomocí infračervené observatoře Herschel, kterou připravuje ESA."

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák se nacházela v jižní části souhvězdí Herkula poblíž rozhraní s Orlem a Hadonošem.

Další informace »