Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K Mezinárodní kosmické stanici míří zásobovací loď Progress
Vít Straka Vytisknout článek

K Mezinárodní kosmické stanici míří zásobovací loď Progress

Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010
Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010
Ve středu 30. června odstartovala z Bajkonuru raketa Sojuz-U se zásobovací lodí Progress M-06M, která se, naložená zásobami a výbavou, v pátek připojí v automatickém režimu ke kosmické stanici. Při minulé misi lodi Progress se toto ovšem nezdařilo a kvůli selhání automatického naváděcího systému musela převzít na dálku řízení lodě posádka stanice.

Loď Progress

Ruská zásobovací loď Progress je vlastně bezpilotní verzí lodi Sojuz, upravenou k doručování nákladu na kosmické stanice (Progressy létaly už k Miru). Nákladní modul Progressu je hermetizovaný, takže do něj posádka stanice může vstoupit bez použití skafandrů a náklad vyložit. Poté je Progress naplněn již nepotřebnými věcmi a odpadem a po odpojení od stanice a separačním manévru končí svou cestu zánikem v zemské atmosféře nad Tichým oceánem. Ke stanici je připojen po dobu několika měsíců, kdy je schopen svými motory také např. zvýšit dráhu stanice (která je neustále snižována zbytkovými molekulami vzduchu) nebo změnit orientaci stanice ve vesmíru. V letošním roce by jich k ISS mělo zamířit celkem šest.

Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010
Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010
Stejně jako Sojuz sestává Progress ze tří modulů, na pohled stejných, jaké má jeho pilotovaný "bráška." Spodní část Progressu tvoří servisní sekce, která obsahuje řídící systémy a elektroniku a také pohonný systém lodi (jde o bílý segment se solárními panely). Uprostřed, kde má Sojuz návratový modul, je nehermetizovaná sekce, jež obsahuje celkem osm nádrží s palivem a okysličovadlem (celkem pojme 1740 kg), které je přečerpáno do nádrží kosmické stanice. Vrchní sekcí je hermetizovaný nákladní modul, který pojme až 1700 kg zásob, oblečení, výbavy, náhradních dílů, vědeckých experimentů atd. Tento modul, jehož hermetizovaný prostor má objem asi 6 metrů krychlových, je také vybaven anténami naváděcího systému KURS. Celková délka Progressu je asi 7,3 metru.

Nynější mise ve stínu květnového selhání

Progress M-06M, celkem 38. loď tohoto typu mířící ke stanici ISS, odstartoval (ze stejné rampy jako kdysi Jurij Gagarin) ve středu 30. června v 17:35 SELČ. O osm minut později Progress úspěšně dosáhl oběžné dráhy a zahájil dvoudenní cestu ke kosmické stanici. K zadnímu uzlu modulu Zvezda by se měl připojit v pátek 2. července v 18:58 SELČ (přenos na TV NASA poběží od 18:30). Kapacita Progressu byla tentokrát využita takto: 870 kg paliva pro motory stanice, 50 kg kyslíku a vzduchu pro členy posádky, 100 kg vody a 1210 kg zásob a výbavy. Celkem tedy loď míří k cíli s asi 2,2 tunami nákladu.

Oleg Kotov u panelu systému TORU
Oleg Kotov u panelu systému TORU
Přílet a připojení Progressu ke stanici většinou probíhá automaticky s použitím naváděcího systému KURS a bez zásahů posádky stanice. Ta má však možnost převzít řízení blížící se lodě na dálku pomocí konzole TORU v modulu Zvezda. Toto bylo nutné provést při příletu minulého Progressu M-05M 1. května 2010. Ve vzdálenosti asi 1 kilometru od stanice počítače Progressu ukončily proces automatického příletu, protože špatně vyhodnotily data a usoudily, že došlo k selhání jedné z manévrovacích trysek. Letoví kontroloři v Moskvě však bleskurychle prozkoumali telemetrická data a zjistili, že tryska ve skutečnosti funguje. Na jejich příkaz velitel stanice Oleg Kotov aktivoval systém TORU a Progress ke stanici úspěšně připojil s časovou rezervou. Doufejme, že v tomto případě půjde vše bez problémů.

Přelet Sojuzu

Připojení Sojuzu k modulu Rassvet
Připojení Sojuzu k modulu Rassvet
18. června dorazila k Mezinárodní kosmické stanici loď Sojuz TMA-19 s třemi novými členy dlouhodobé posádky: Fyodor Yurchikhin (Rusko), Douglas Wheelock (USA) a Shannon Walkerová (USA). Jejich loď se připojila k zadnímu portu modulu Zvezda, který však bylo nyní nutné uvolnit kvůli blížícímu se příletu Progressu. Jediný volný stykovací uzel ruského segmentu byl totiž ten na novém modulu Rassvet, který ale ještě není vybaven anténami naváděcího systému KURS, takže loď Progress by nebylo k tomuto modulu čím navigovat. Tři noví členové posádky stanice tak v pondělí 28. června znova "nastartovali" svou loď a přemístili ji na Rassvet, aby Zvezda zůstala volná pro nový Progress. Velitel Sojuzu Yurchikhin musel po dobu celého přeletu řídit loď ručně kvůli absenci naváděcích antén na Rassvetu ale vše proběhlo hladce. Celý přelet byl však o více než hodinu odložen kvůli tomu, že jeden z amerických solárních panelů se nepodařilo včas upevnit v předpisy požadované poloze kvůli jeho zabezpečení během odpojení Sojuzu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »