Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kdy poletí další raketoplán?

Kdy poletí další raketoplán?

Raketoplán Discovery připraven ke startu
Raketoplán Discovery připraven ke startu
Provoz Mezinárodní kosmické stanice ISS bude zajišťovat Rusko prostřednictvím kosmických lodí Sojuz TMA a zásobovacích lodí Progress až do května 2005. Do té doby budou na palubě ISS pracovat pouze dva kosmonauti. Vyplývá to ze zasedání vedoucích představitelů NASA, které se uskutečnilo 19. 2. 2004 v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu. Bylo přijato rozhodnutí, že první start od havárie raketoplánu Columbia se přesouvá ze září 2004 na březen 2005. První raketoplán po obnovení letů tak může odstartovat nejdříve 6. března 2005. Důvodem k odkladu je nutnost vypracování metodiky, umožňující provádět opravy raketoplánu během kosmického letu. Rovněž realizace všech doporučení vyšetřovací komise si vyžádá více času.

Další opatření pro zlepšení bezpečnosti letů raketoplánů spočívá v tom, že v době letu raketoplánu budou na startovací rampě probíhat přípravy dalšího raketoplánu s posádkou, který v případě potřeby odstartuje k záchrannému letu. Záchranný let se uskuteční v případě, že raketoplán, který odstartoval dříve, nebude schopen návratu na Zemi. Posádka bude očekávat záchranu ve spojení se stanicí ISS. Záchranný raketoplán bude schopen převzít a dopravit do bezpečí posádku porouchaného stroje. Záchranná mise bude připravována pod označením STS-300 (raketoplán Atlantis).

recumbentseats.jpg
Posádku záchranného raketoplánu budou tvořit 4 astronauti z šestičlenné posádky pro let STS-115. "Havarovaná" posádka se vrátí na Zemi připoutaná vleže na podlaze záchranného raketoplánu, na jeho spodní palubě.

První na řadě je raketoplán Discovery, který by měl absolvovat misi STS-114. Jeho posádku bude tvořit 7 astronautů, velitelkou letu bude Eileen M. Collinsová. Úkolem letu bude vyzkoušení raketoplánu a vyhodnocení letu z hlediska bezpečnosti včetně prověrky a vyzkoušení nových kontrolních a opravárenských procedur. Dalším úkolem letu je přeprava zásob na palubu stanice ISS v modulu Raffaello.

Následovat bude start raketoplánu k misi STS-121, který zajistí opět po dlouhé době vystřídání dlouhodobé posádky stanice ISS. Start je předběžně naplánován na 12. května 2005. Na palubu stanice budou dopraveny další zásoby.

Teprve při startu STS-115 (pravděpodobně 28. července 2005) bude pokračovat výstavba stanice připojením dalšího segmentu - ITS P3/P4. Podle předběžného harmonogramu se další lety uskuteční 21. 10. 2005 (STS-116) a 19. 1. 2006 (STS-117).

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »