Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  LARES - ověření teorie relativity

LARES - ověření teorie relativity

Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Malá družice ve tvaru koule o průměru 36,4 cm, pokrytá kruhovými laserovými odrážeči, je připravena k vypuštění během prvního (kvalifikačního) startu nové evropské nosné rakety Vega. Jejím úkolem bude prověření části Einsteinovy obecné teorie relativity.

Italská družice pojmenovaná LARES (LAser Relativity Satellite) je tuhá wolframová koule o hmotnosti téměř 390 kg s 92 instalovanými odrážeči. Nosná raketa Vega odstartuje s družicí z kosmodromu v Kourou (Francouzská Guyana, Jižní Amerika). Termín startu je naplánován na 26. 1. 2012. Družice bude navedena na oběžnou dráhu kolem Země, kde bude kroužit déle než 25 000 roků.

Pozemní stanice budou tuto zcela pasivní družici "ostřelovat" pomocí laseru a přesně měřit dobu, kterou bude signál potřebovat na cestu k družici a po odrazu zpět do řídícího centra.

Úkolem družice bude ověření zatím nepotvrzených předpovědí Einsteinovy teorie relativity o chování vesmíru, které Albert Einstein předpověděl před více než devadesáti lety. Z velkých předpovědí obecné teorie relativity nebyly dodnes přímo pozorovány jen dvě - gravitační vlny a strhávání časoprostoru rotujícím hmotným tělesem, neboli tzv. Lenseův-Thirringův jev (Lense-Thirring efect). Přestože o jejich existenci dnes již nikdo nepochybuje, stále se je nepodařilo detekovat.

Družice obdobného zaměření - LAGEOS 1 a LAGEOS 2 - byly vypuštěny v rámci americko-italské spolupráce v letech 1976 a 1992. V prvním případě pomocí nosné rakety Delta, v druhém případě na palubě amerického raketoplánu Columbia. Jejich úkolem bylo především sledování pohybu zemských kontinentálních desek. Projekt družice LARES připravil tým vědců ze Sapienza University v Římě.

Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Součástí původního článku (viz zdroj) je i galerie obrázků ukazujících instalovanou družici LARES a rozmístění pomocných systémů při montáži. Jako přídavné zařízení bude připojena malá subdružice (tzv. CubeSat). Po startu bude družice LARES navedena na téměř kruhovou dráhu kolem Země ve výšce 1450 km nad zemským povrchem, se sklonem 69,5° k rovníku.

Vega je třístupňová nosná raketa používající tuhou pohonnou látku s restartovatelným čtvrtým stupněm na kapalnou pohonnou látku. Byla vyvinuta pro vynášení malých družic a bude používána společně s velkou raketou Ariane 5 a s raketou střední třídy Sojuz. Všechny budou startovat z kosmodromu v Kourou.

Společnost Arianespace počítá se dvěma starty rakety Vega ročně. Její vývoj stál 786 miliónů euro. Podílely se na něm následující členské státy ESA: Itálie, Francie, Španělsko, Belgie, Nizozemí, Švýcarsko a Švédsko.

Data získaná družicí LARES mohou být využita rovněž v rámci kosmické geodynamiky a kosmické geodézie.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »