Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Létající robot ARES poletí na Mars

Létající robot ARES poletí na Mars

ARES-4a.jpg
Hornaté oblasti na jižní polokouli Marsu jsou nebezpečné pro přistávací moduly či marsochody. Z oběžné dráhy zase není možné provádět detailní průzkum, například pátrání po stopách dávného či přítomného života. Vědci našli řešení - za několik let se na Mars vydá první létající robot. Projekt je nazván ARES (Aerial Regional-scale Environmental Survey) a rozpracovává jej NASA v rámci programu Mars Scout.

Na pokračování projektu ARES bylo vyčleněno 7 miliónů dolarů pro rok 2004 a stejná částka pro rok 2005. Úkol projektantů je jasný - létající robot nebude přistávat na povrchu planety. Do atmosféry Marsu vstoupí kosmickou rychlostí a sníží svoji rychlost pomocí brzdícího štítu, který bude posléze odhozen. V další fázi letu se bude zařízení snášet na padáku, čímž rychlost pádu ještě více poklesne.

Po oddělení padáku "letadlo" rozloží křídla a ocasní plochy ve tvaru písmene "V" a uvede do činnosti raketový motor. V tomto okamžiku se bude zařízení pohybovat rychlostí 220 km/h. Po přechodu do horizontálního letu dojde k urychlení na 560 km/h. Průzkum povrchu Marsu bude probíhat z výšky 1,5 km. Vědecké informace budou průběžně předávány na Zemi. Letadlo bude schopno překonat vzdálenost 680 km. Poté "nuceně" dopadne na povrch Marsu.

O definitivním přístrojovém vybavení zatím rozhodnuto nebylo. Je však jisté, že nebudou chybět videokamery, magnetické senzory, spektrometry, analyzátory plynů a detektory přítomnosti vodní páry v atmosféře Marsu. Létající robot bude mít podobu klasického letadla o rozpětí 6,6 m. Atmosféra nad povrchem Marsu má hustotu srovnatelnou se zemským ovzduším ve výšce 30 km. Dále nižší gravitace (asi 38 % pozemské) ulehčí problém udržení se ve "vzduchu". Již v roce 2002 se uskutečnily první zkoušky modelu v poloviční velikosti. Bez problémů se uskutečnilo rozložení křídel, dálkově ovládaný let a přistání.

ARES_photoARES50.jpg
Na rok 2005 je naplánován zkušební let robota ARES ve skutečné velikosti v zemské atmosféře. Model letounu bude uvolněn z balónu ve výšce 33 km. Termín startu k Marsu zatím určen nebyl, původně se počítalo s rokem 2007 v rámci programu Mars Scout. Na tento termín je nyní připravována sonda PHOENIX, která má za úkol dopravit vědeckou laboratoř na povrch Marsu v blízkosti polární čepičky.

Podobná zařízení jako ARES by mohla v budoucnu sloužit k výzkumu Venuše, Jupitera či Titanu.

Zdroj: NASA a membrana.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »