Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Lišejníky přežily pobyt ve volném kosmickém prostoru

Lišejníky přežily pobyt ve volném kosmickém prostoru

Umístění experimentu Expose-E na modulu Columbus, který je součástí ISS
Umístění experimentu Expose-E na modulu Columbus, který je součástí ISS
Vědci publikovali první výsledky experimentů studujících vliv podmínek volného kosmického prostoru na živé organismy, které byly realizovány na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Výsledky pozorování byly publikovány v posledním čísle časopisu Astrobiology a některé závěry se rovněž nacházejí na internetových stránkách Evropské kosmické agentury ESA.

Experiment, který byl nazván "Expose-E", se uskutečnil na palubě kosmické stanice od února 2008, kdy je na palubu stanice dopravil raketoplán Atlantis. Na vnějším plášti kosmické stanice byla upevněna nevelká skříňka s "hnízdy", ve kterých byly umístěny vzorky živých organismů, a také detektory ionizujícího záření, teploměry a jiné registrační přístroje. Některé vzorky byly částečně chráněny před kosmickými paprsky, jiné byly zcela vystaveny vnějším vlivům kosmického prostředí.

Pro experimenty byly vybrány spory bakterií Bacillus subtilis a Bacillus pumilus, semena různých rostlin, lišejníky a jednoduché aminokyseliny. Vzorky byly vystaveny vlivu kosmických podmínek v trvání 1,5 roku. V září 2009 (na palubě amerického raketoplánu Discovery) byly vzorky dopraveny na Zemi k následné analýze. Výsledky výzkumů vědci publikovali teprve v současné době.

Kromě informací o vlivu kosmického záření na bakterie a semena rostlin získali biologové rovněž důkazy o neobyčejné životaschopnosti lišejníků. Tyto živé organismy, představující symbiózu mezi houbami a řasami, výborně přežily pobyt na vnějším povrchu kosmické stanice. Po absolvování pobytu v délce 1,5 roku velká část z nich přežila a po návratu na Zemi pokračovala ve svém růstu. Ve vesmíru došlo k jejich naprostému vysušení a upadly do anabiózy (překonání nepříznivých životních podmínek ve stavu zdánlivé smrti). Avšak jakmile se znovu dostaly do příznivých podmínek, postupně obnovily svoji životaschopnost.

Je zajímavé, že odolnost vůči krutým podmínkám kosmického prostředí je u lišejníků v souladu s jejich požadavkem na čistotu ovzduší. Dobře o tom vědí biologové a rovněž je tato vlastnost využívána jako nepřímá kontrola místní ekologické situace (ve městech například lišejníky obvykle nepřežívají).

Mezi rekordmany v oblasti přežití v drsných podmínkách známými z jiných experimentů jsou mnohé další bakterie, jako například Deinococcus radiodurans.

Kontejnery s experimentem Expose-E, které byly umístěny na vnějším povrchu stanice ISS
Kontejnery s experimentem Expose-E, které byly umístěny na vnějším povrchu stanice ISS
Kontejnery s experimentem nazvaným Expose-E byly instalovány na povrchu evropského modulu Columbus, který je součástí Mezinárodní kosmické stanice. Další biologické vzorky, které byly vystaveny působení kosmického prostředí, byly při kosmické vycházce posádky v březnu 2009 instalovány na vnějším povrchu ruského segmentu kosmické stanice. Experiment nese označení Expose-R.

Výzkum odolnosti organismů vůči vlivům kosmického prostředí má fundamentální i praktický vědecký aspekt. Živé organismy mohou být využity k přípravě kolonizace jiných planet, jejich výzkum může ledacos napovědět o hranicích možného života a vrhnout nové světlo na teorie jeho rozšíření ve vesmíru. Kromě toho, podle slov představitelů ESA, odolnost lišejníků vůči přímému slunečnímu záření již upoutala pozornost výrobců ochranných slunečních krémů.

Další doplňující informace k tomuto tématu (v angličtině) najdete na následujících odkazech:

www.dlr.de
www.esa.int
www.esa.int
smsc.cnes.fr

Zdroj: www.novosti-kosmonavtiki.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »