Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Lišejníky přežily pobyt ve volném kosmickém prostoru

Lišejníky přežily pobyt ve volném kosmickém prostoru

Umístění experimentu Expose-E na modulu Columbus, který je součástí ISS
Umístění experimentu Expose-E na modulu Columbus, který je součástí ISS
Vědci publikovali první výsledky experimentů studujících vliv podmínek volného kosmického prostoru na živé organismy, které byly realizovány na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Výsledky pozorování byly publikovány v posledním čísle časopisu Astrobiology a některé závěry se rovněž nacházejí na internetových stránkách Evropské kosmické agentury ESA.

Experiment, který byl nazván "Expose-E", se uskutečnil na palubě kosmické stanice od února 2008, kdy je na palubu stanice dopravil raketoplán Atlantis. Na vnějším plášti kosmické stanice byla upevněna nevelká skříňka s "hnízdy", ve kterých byly umístěny vzorky živých organismů, a také detektory ionizujícího záření, teploměry a jiné registrační přístroje. Některé vzorky byly částečně chráněny před kosmickými paprsky, jiné byly zcela vystaveny vnějším vlivům kosmického prostředí.

Pro experimenty byly vybrány spory bakterií Bacillus subtilis a Bacillus pumilus, semena různých rostlin, lišejníky a jednoduché aminokyseliny. Vzorky byly vystaveny vlivu kosmických podmínek v trvání 1,5 roku. V září 2009 (na palubě amerického raketoplánu Discovery) byly vzorky dopraveny na Zemi k následné analýze. Výsledky výzkumů vědci publikovali teprve v současné době.

Kromě informací o vlivu kosmického záření na bakterie a semena rostlin získali biologové rovněž důkazy o neobyčejné životaschopnosti lišejníků. Tyto živé organismy, představující symbiózu mezi houbami a řasami, výborně přežily pobyt na vnějším povrchu kosmické stanice. Po absolvování pobytu v délce 1,5 roku velká část z nich přežila a po návratu na Zemi pokračovala ve svém růstu. Ve vesmíru došlo k jejich naprostému vysušení a upadly do anabiózy (překonání nepříznivých životních podmínek ve stavu zdánlivé smrti). Avšak jakmile se znovu dostaly do příznivých podmínek, postupně obnovily svoji životaschopnost.

Je zajímavé, že odolnost vůči krutým podmínkám kosmického prostředí je u lišejníků v souladu s jejich požadavkem na čistotu ovzduší. Dobře o tom vědí biologové a rovněž je tato vlastnost využívána jako nepřímá kontrola místní ekologické situace (ve městech například lišejníky obvykle nepřežívají).

Mezi rekordmany v oblasti přežití v drsných podmínkách známými z jiných experimentů jsou mnohé další bakterie, jako například Deinococcus radiodurans.

Kontejnery s experimentem Expose-E, které byly umístěny na vnějším povrchu stanice ISS
Kontejnery s experimentem Expose-E, které byly umístěny na vnějším povrchu stanice ISS
Kontejnery s experimentem nazvaným Expose-E byly instalovány na povrchu evropského modulu Columbus, který je součástí Mezinárodní kosmické stanice. Další biologické vzorky, které byly vystaveny působení kosmického prostředí, byly při kosmické vycházce posádky v březnu 2009 instalovány na vnějším povrchu ruského segmentu kosmické stanice. Experiment nese označení Expose-R.

Výzkum odolnosti organismů vůči vlivům kosmického prostředí má fundamentální i praktický vědecký aspekt. Živé organismy mohou být využity k přípravě kolonizace jiných planet, jejich výzkum může ledacos napovědět o hranicích možného života a vrhnout nové světlo na teorie jeho rozšíření ve vesmíru. Kromě toho, podle slov představitelů ESA, odolnost lišejníků vůči přímému slunečnímu záření již upoutala pozornost výrobců ochranných slunečních krémů.

Další doplňující informace k tomuto tématu (v angličtině) najdete na následujících odkazech:

www.dlr.de
www.esa.int
www.esa.int
smsc.cnes.fr

Zdroj: www.novosti-kosmonavtiki.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »