Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise raketoplánu Discovery v ohrožení
Vít Straka Vytisknout článek

Mise raketoplánu Discovery v ohrožení

Discovery na rampě 39A
Discovery na rampě 39A
Již několik týdnů stojí na startovací rampě raketoplán Discovery, připravující se k misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Při testech jeho systémů se ale vyskytla kritická chyba, jež může mít za následek jeho převoz zpět do hangáru a dlouhodobé odklady.

Podle dosavadních (a stále platných) plánů má raketoplán Discovery odstartovat k misi STS-131 5. dubna. Ve vesmíru stráví celkem 13 dní a na Mezinárodní kosmickou stanici poveze nákladní modul s vybavením a zásobami a nosič s náhradními díly. Jeho posádka na stanici provede tři kosmické výstupy, při kterých například nainstaluje na "hřbet" stanice novou nádrž s chladící kapalinou. Náplň mise se nezmění, datum startu ale možná ano.

Při pokusném tankování paliva do nádrží pravého segmentu manévrovacích motorů selhal jeden z ventilů, kontrolujících průtok helia, používaného k natlakování nádrží. Problém by se pravděpodobně řešil výměnou celého segmentu manévrovacích motorů, což samozřejmě není možné provést na startovací rampě. Discovery by tak putoval zpět do hangáru VAB a odklad by střídal odklad. NASA nyní vyhodnocuje, zda je nutné problém řešit. V sekci je totiž více ventilů, kontrolujících heliové vedení a selhání jednoho z nich není hodnoceno jako bezpečnostní hrozba. Koncem týdne by měli inženýři v Kennedyho kosmickém středisku testovat zbylé ventily a pokud ty pracují správně, je dost možné, že Discovery poletí v termínu.

Připojování letounu ke startovní sestavě
Připojování letounu ke startovní sestavě
V případě odkladů má NASA relativně malý prostor k manévrování vzhledem ke končícímu programu raketoplánů. Jsou před námi poslední čtyři starty těchto strojů (poslední z nich, Discovery STS-133, se uskuteční 16. září 2010) a tak by bylo velmi problematické mise prohazovat nebo výrazně odkládat. Budoucnost raketoplánů je ale stále nejistá, stejně jako budoucnost celého amerického pilotovaného programu. Připomeňme počátkem února zveřejněnou koncepci budoucího amerického kosmického programu podle Baracka Obamy, který se zasazuje pro zrušení programu Constellation a převedení dopravy nákladů a lidí do vesmíru do rukou soukromých firem, jichž by byla NASA zákazníkem. Po letošním ukončení provozu raketoplánů by NASA zůstala na několik let závislá na partnerech (především na Rusku) v oblasti zásobování Mezinárodní kosmické stanice, jež má být v provozu minimálně do roku 2028. Není proto divu, že si mnoho lidí v USA stále pohrává s myšlenkou prodloužení letů raketoplánů. Manažer NASA John Shannon se minulý týden vyjádřil k této otázce a podle něj je toto stále proveditelné, i když NASA zatím stále směřuje k ukončení programu v tomto roce. Podle Shannona by stačilo přidat ročně k rozpočtu NASA asi dvě a půl miliardy dolarů a obnovit dodávky důležitých komponent (což by ale mohlo trvat až dva roky). I tak by to ale znamenalo důležitý příspěvek především k fungování Mezinárodní kosmické stanice, v jejímž zásobování jsou raketoplány nezastupitelné.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »