Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise raketoplánu Endeavour: Průběžná zpravodajství
Vít Straka Vytisknout článek

Mise raketoplánu Endeavour: Průběžná zpravodajství

Znak STS-127
Znak STS-127
16. července začala úspěšným startem mise raketoplánu Endeavour STS-127 s cílem doručit na Mezinárodní kosmickou stanici externí plošinu pro umístění přístrojů a experimentů, která je poslední částí japonského modulu Kibo. V tomto článku budete pravidelně nalézat informace o průběhu mise.

Průběžné zpravodajství č. 5 - vydáno 30. července

Chris Cassidy při poslední kosmické vycházce
Chris Cassidy při poslední kosmické vycházce
V pondělí 27. července proběhla poslední kosmická vycházka mise STS-127. Na poslední spacewalk se obvykle plánují méně důležité úkoly (pro případ, že by mise musela být zkrácena) a nejinak tomu bylo i tentokrát. Chris Cassidy a Tom Marshburn při 4hodinové a 54minutové vycházce nainstalovali dvě kamery na novou externí plošinu modulu Kibo, které budou potřeba především v září, při příletu premiérové japonské zásobovací lodě HTV. Tyto kamery byly k plošině provizorně připevněny již při jejím ukládání do raketoplánu Endeavour před startem, stačilo je tedy přesunout na požadovaná místa na přední a zadní část plošiny a zprovoznit je. Dále astronauté opravili izolaci na staničním externím manipulátoru Dextre (na modulu Destiny), přepojili dva ze staničních gyroskopů (přístroje pro kontrolu změn polohy) na samostatné elektrické okruhy a připravili pracoviště pro budoucí misi uchycením zábradlí a přenosných úchytek pro chodidla při kosmické vycházce. Poslední úkol, vyklopení druhého externího držáku pro uskladnění dílů vně stanice (jeden byl vyklopen při první vycházce a naplněn při druhé), byl zrušen a přenechán budoucí misi (Discovery STS-128, start 25. srpna).

Ceremonie rozloučení posádek
Ceremonie rozloučení posádek
V úterý 28. července přišel čas se rozloučit, Endeavour totiž musel odletět co nejdříve, aby uvolnil cestu ruské zásobovací lodi Progress M-67 (start 24. července). Naposledy se sešla rekordní 13členná posádka v modulu Harmony. Velitel stanice Gennady Padalka poděkoval posádce raketoplánu a také Koichimu Wakatovi, který na stanici pobýval od března a nyní se vrací domů (nahradil ho Američan Tim Kopra). Rozloučení nejlépe vystihnou Padalkova slova: "Takže chlapci, budete nám tu chybět, mějte šťastnou cestu a my se budeme těšit až se s vámi zase na Zemi uvidíme, dříve nebo později". Poté si posádky naposledy potřásly rukou a posádka raketoplánu se odebrala do jeho útrob, poklopy byly uzavřeny několik minut po ceremoniálu.

Endeavour při obletu stanice
Endeavour při obletu stanice
Zhruba 3 hodiny po něm se Endeavour odpojil od stanice. Vzdálil se od ní asi na 140 metrů a pomalu ji obletěl (videozáznam zde), jeho posádka při tom prováděla inspekci stanice. Po dokončeném obletu Endeavour zapálil motory a provedl separační manévr.

Ve středu 29. července posádka raketoplánu provedla poslední inspekci tepelného štítu pomocí robotické paže a nástavce s kamerami a infračervenými senzory. Tepelný štít byl sice shledán nepoškozeným ale tato prohlídka má za cíl ujistit, že nebyl poškozen kosmickým smetím v době, kdy byl raketoplán připojen ke stanici. Tato poslední inspekce se provádí v takové vzdálenosti od stanice, aby byl raketoplán schopen se na ni vrátit v případě odhalení vážného poškození. V době provádění této prohlídky ke stanici dorazil Progress M-67 ale jeho připojení proběhlo podle plánu B. Ve fázi jeho finálního přiblížení ke stanici totiž selhal jeho automatický naváděcí systém a Progress se k ISS blížil ve špatné orientaci. Velitel stanice Padalka tedy musel převzít řízení Progressu pomocí speciální konzole. Zkušený ruský pilot připojil Progress k modulu Pirs naprosto bravurně.

Dnes (čtvrtek 30. července) stále probíhají analýzy výsledků poslední inspekce štítu raketoplánu, nicméně ten se chystá na přistání. Dnes by měl ještě vypustit dva malé satelity. První bude zkoumat možnost využití systému GPS při setkávání dvou lodí na oběžné dráze, druhý satelit bude zkoumat atmosféru. Kromě toho jsou dnes v plánu zkoušky motorů a elevonů, které budou použity zítra při návratu raketoplánu. Jeho přistání je v plánu v pátek 31. července v 16:48 SELČ v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě.

Průběžné zpravodajství 4 - 26. července

Japonská paže při přesunu přístrojů
Japonská paže při přesunu přístrojů
Ve čtvrtek 23. července se japonská robotická paže modulu Kibo dočkala svého prvního operačního nasazení, doteď byla jen testována. Koichi Wakata (japonský astronaut, který ukončuje 4měsíční pobyt na ISS a spolu s posádkou raketoplánu Endeavour se vrací na Zemi) s její pomocí vyložil z japonského nákladního modulu 2 vědecké experimenty a komunikační systém a uložil je na novou externí plošinu modulu Kibo, instalovanou při této misi (japonský nákladní modul, ve kterém byly přístroje uloženy, byl na plošinu z raketoplánu přenesen 21. července). Wakata i představitelé japonské kosmické agentury byly na premiéru robotické paže velmi hrdí. Ve čtvrtek se kromě toho objevil zdánlivě vážný problém s jedním z palivových článků raketoplánu. Jsou to zařízení, která z tekutého vodíku a kyslíku elektrolýzou vyrábějí elektřinu a pitnou vodu, každý raketoplán má palivové články tři. Když je připojen ke stanici, přijímá energii z jejích solárních panelů a jeho palivové články pracují v omezeném režimu. Aby se v něm příliš neochladily, má každý z nich vlastní ohřívač. Ohřívač článku č. 3 běžel déle, než bylo potřeba a v Houstonu padlo rozhodnutí ho raději nepoužívat. Proto bylo potřeba, aby palivový článek více pracoval a tím se ohříval sám. To ovšem znamená, že spotřebuje více reaktantů, než se počítalo. Podle slov NASA by ale měl vydržet až do konce a délku mise neovlivní. Ale závada na dalším palivovém článku by již byla osudná. Zatím nenastala.

Cassidy a Marshburn při výměně baterií
Cassidy a Marshburn při výměně baterií
V pátek 24. července podnikli Chris Cassidy a Thomas Marshburn čtvrtou kosmickou vycházku této mise (celkem jich bude pět). Středeční třetí vycházka byla zkrácena kvůli stoupajícímu množství oxidu uhličitého v Cassidyho skafandru a z plánovaných 4 baterií energetického modulu P6 stihli vyměnit jen dvě. Zbylé dvě měly přijít na řadu při páteční vycházce ale NASA rozhodla při tomto spacewalku vyměnit všechny 4 zbývající baterie, protože šlo o jednu z priorit mise. Podle toho také vycházka trvala více než 7 hodin. Cassidy byl před ní napomenut, aby svou přehnanou aktivitou (a rychlejším dechem) na začátku vycházky zase nepřetížil kanystr s hydroxidem lithným, který filtruje oxid uhličitý, tak, jak to udělal při třetí vycházce. Tentokrát činnost mimo loď neprovázely žádné potíže (kromě jednoho malého zdržení při ukládání staré baterie do kontejneru, který bude raketoplánem přivezen na Zemi) a všechny 4 baterie byly úspěšně vyměněny. Teď už jsou plně funkční a připojeny do staničního energetického systému. Po vycházce předala staniční robotická paže nákladní modul, který držela (byly v něm přivezeny náhradní díly pro stanici a nové baterie pro P6, astronauté do něj poté uskladnily staré baterie z P6) paži raketoplánu a ta jej uložila do nákladového prostoru.

Smíšená posádka u jídla
Smíšená posádka u jídla
V sobotu 25. července si posádky užily celý volný den, dostaly jen jedno překvapení, když selhal systém CDRA v modulu Destiny, který filtruje oxid uhličitý z atmosféry stanice. Přišlo to v kritický čas, protože posádka stanice jen v době mise raketoplánu 13členná. Stanici vystačil filtrační systém v ruském segmentu, dokud Houston nepřišel na to, jak systém ovládat ze Země. Došlo k poruše zařízení, které kontroluje teplotu v CDRA a následnému zkratu jednoho z vypínačů. Kvůli tomu systém nemůže být tak jako doposud řízen počítači stanice ale jeho ovládání přebralo pozemní řídící středisko. V tomto režimu CDRA funguje dostatečně ale po odletu raketoplánu se dočká výměny zničených zařízení. Discovery by navíc měl při své srpnové misi na stanici doručit náhradu tohoto systému.

V neděli 26. července se opět k životu probraly robotické paže a přenesly zpět do nákladového prostoru raketoplánu japonský nákladní modul, ze kterého byly ve čtvrtek vyloženy experimenty na plošinu modulu Kibo. Z té nosič zvedla staniční paže a předala ho paži raketoplánu, která se postarala o jeho uložení (paže jsou samozřejmě řízeny astronauty, staniční paže má své kontrolní stanoviště v modulu Destiny a paže raketoplánu na jeho obytné palubě). Cassidy a Marshburn navíc půjdou spát do modulu Quest, do sníženého tlaku. Jde o přípravu astronautů na kosmickou vycházku následující den, v nižším tlaku se jim přes "noc" z krve vyloučí dusík, což zabrání vzniku bublinek v krvi po výstupu ze stanice.

Průběžné zpravodajství 3 - 23. července

Transfer japonského nákladního modulu
Transfer japonského nákladního modulu
V úterý 21. července se kosmická vycházka nekonala (na ISS probíhají při misích raketoplánů vycházky každý druhý den, na rozdíl např. od servisní mise k Hubbleovu teleskopu, kde se spacewalky konaly každý den). Do práce se ale opět pustily robotické paže, ovládané "zevnitř" astronauty. Paže raketoplánu vyzvedla z jeho nákladového prostoru japonský nákladní modul se třemi přístroji, které budou instalovány na novou "verandu" modulu Kibo, přivezenou raketoplánem Endeavour a uchycenou k modulu Kibo v sobotu 18. července. Poté ho předala staniční robotické paži a ta ho upevnila na onu externí plošinu modulu Kibo. Opět proběhlo mechanické spojení automaticky a nebyla potřeba přítomnost astronautů v místě instalace (museli samozřejmě pouze řídit robotické manipulátory). V úterý proběhla ještě pomocí staniční paže příprava na třetí kosmickou vycházku. Staniční paže zvedla americký nákladní modul ICC (ze kterého byly při druhé vycházce vyloženy náhradní díly do externího držáku) z transportního systému a přenesla jej do blízkosti energetického modulu P6. Poté si astronauti užili zasloužené volno.

Cassidy při třetí vycházce
Cassidy při třetí vycházce
Ve středu 22. července uskutečnili astronauté David Wolf a Chris Cassidy třetí kosmickou vycházku mise STS-127. Nejdříve připravili přístroje v japonském transportním zařízení, den předtím uchyceném na novou externí plošinu, na jejich vyložení následující den a poté se přemístili k modulu Port 6. Jde o první americký energetický modul se solárními panely, který byl na stanici dopraven v listopadu 2000 raketoplánem Endeavour STS-97, mimo jiné je to nejvzdálenější místo, na které se jde dostat z přechodové komory Quest, kterou použili Wolf a Cassidy. Jejich úkolem bylo vyměnit 4 ze 6 baterií tohoto modulu, které sbírají a odvádějí nebo skladují energii ze solárních panelů modulu P6. Každá baterie obsahuje 38 nikl-vodíkových článků, dvě takovéto baterie, zapojené do série, jsou schopné uchovat 8 kilowattů elektrické energie. Každá baterie váží 170 kg a měří 101x91x46 cm. Dvojice astronautů však stihla vyměnit pouze dvě baterie a třetí vyjmout, když řídící středisko zaregistrovalo stoupající hladinu oxidu uhličitého v Cassidyho skafandru a nařídilo ukončit vycházku dříve. Zřejmě šlo o závadu na kanistru s hydroxidem lithným, který oxid uhličitý z atmosféry skafandru odstraňuje. Cassidy se sice v nebezpečí neocitl ale preventivně byla vycházka vzhledem ke vzdálenosti od přechodové komory ukončena. Zbývající 4 baterie mají být vyměněny při páteční vycházce. Té se má účastnit také Cassidy, jehož skafandr do té doby obdrží nový filtrační kanystr s hydroxidem lithným.

NASA také zveřejnila video, pořízené při startu kamerou na jedné z pomocných raket, záběry určitě stojí za shlédnutí.

Průběžné zpravodajství 2 - 21. července

13členná posádka ISS má za sebou od připojení raketoplánu Endeavour dvě úspěšné kosmické vycházky ale také nepříjemnosti s palubní toaletou. Pojďme si shrnout události posledních dní.

Podoba modulu Kibo i s novou plošinou
Podoba modulu Kibo i s novou plošinou
První kosmická vycházka mise STS-127 se uskutečnila v sobotu 18. července a trvala 5 hodin a 32 minut (18:19 až 23:51 SELČ). V jejím průběhu byla k modulu Kibo úspěšně uchycena externí platforma pro umístění experimentů do volného kosmu. Vycházku absolvovali člen posádky STS-127 David Wolf a Timothy Kopra, který též přicestoval raketoplánem ale zpátky jím už nepoletí, jelikož se stal novým členem posádky stanice. Vycházku začali astronauté každý na jiném pracovišti, Kopra v nákladovém prostoru raketoplánu, kde pracoval na uvolnění a přípravě "verandy" pro Kibo, aby mohla být vyzvednuta a přenesena robotickou paží. Wolf zase připravoval modul Kibo pro uchycení této nové platformy. Jakmile bylo hotovo, daly se do práce robotické paže. Staniční manipulátor vyzvedl plošinu pro Kibo z nákladového prostoru raketoplánu a předal ji paži raketoplánu. Ta ji jen držela, dokud se staniční manipulátor nepřesunul na stanoviště, odkud dosáhne na Kibo (staniční paže je totiž uchycena na pohyblivém "vozíku"). V této pozici převzala novou plošinu od paže raketoplánu a uchytila ji na hlavní část modulu Kibo (nebylo potřeba pomoci astronautů, uchycení probíhalo automaticky). Wolf a Kopra se tedy mohli věnovat svým věcem. Díky nové pomůcce, vyvinuté speciálně pro tuto misi, uvolnili zaseklou sponu, která bránila ve vyklopení držáku pro náklad na vnější straně hřbetu stanice. Posádce raketoplánu Discovery v březnu sponka dvakrát odolala ale s pomocí speciálního nářadí se to tentokrát podařilo. V plánu bylo ještě vyklopení stejného držáku na druhé straně stanice ale kvůli časové tísni byl tento úkon odložen.

Přenos kontejneru s náhradními díly
Přenos kontejneru s náhradními díly
V neděli 19. července nebyla kosmická vycházka v plánu ale robotické manipulátory si po instalaci nové plošiny na Kibo neodpočinuly. Paže raketoplánu vyzvedla z jeho nákladového prostoru speciální "kontejner" s náhradními díly pro stanici a předala ho staniční paži, která ho uchytila na transportní systém (jedná se o jakýsi "vláček", který jezdí po hřbetu stanice). Šlo o přípravu na kosmickou vycházku další den. V neděli selhala toaleta v modulu Destiny. Na ISS byla dopravena v listopadu při misi STS-126 jako důležitá věc pro zdvojnásobení základní posádky. V neděli se stalo to, že chemicky ošetřená voda zaplavila pumpu a ostatní komponenty, kde nemá co dělat. Situace byla v pondělí vyřešena výměnou dotyčných součástek. Přitom šlo o nepříjemnou situaci právě kvůli přítomnosti posádky raketoplánu Endeavour. Většina jejích členů totiž měla přikázáno používat toaletu na ISS, aby nedošlo k naplnění odpadních nádrží raketoplánu a nebylo je potřeba vypustit do kosmu, při čemž by mohla být kontaminována nově připojená plošina modulu Kibo. To naštěstí nebylo potřeba a toaleta již znova funguje. Kromě ní je na stanici ještě jedna, ruská v modulu Zvezda.

Wolf při přesunu dílů
Wolf při přesunu dílů
V pondělí 20. července, přesně 40 let po prvním přistání člověka na Měsíci, proběhla druhá kosmická vycházka mise STS-127, trvající tentokrát 6 hodin a 53 minut. Podnikli ji členové posádky raketoplánu David Wolf a Thomas Marshburn. Hlavním cílem bylo vyložit náhradní díly z kontejneru, vyzvednutého předchozí den z nákladového prostoru raketoplánu a připevnit je do držáku, vyklopeného při první kosmické vycházce. Šlo o náhradní díly, které mají udržet stanici v chodu po ukončení letů raketoplánů. Konkrétně šlo o pumpu chladícího systému, jednotku pro dálkové řízení transportního systému robotické paže stanice a o anténu pro spojení se Zemí. Kontejner také obsahoval nové baterie pro modul P6, které budou nainstalovány během příštích dvou spacewalků. Přemisťování náhradních dílů, usnadněné tím, že Wolf byl uchycen na staniční robotické paži, proběhlo bez problémů ale trvalo déle, než se čekalo. Proto musel být odložen poslední plánovaný úkol, a to instalace první kamery na novou plošinu modulu Kibo.

Posádka raketoplánu Endeavour se o víkendu dočkala ještě jedné dobré zprávy - tepelný štít letounu, který utrpěl při startu pár "šrámů" od odpadávající izolace z externí nádrže, je relativně v pořádku a nepotřebuje žádné další inspekce nebo dokonce opravy.

Průběžné zpravodajství 1 - 18. července

První den mise 15. - 16. července

Nádrž ET po odhození, jasně jsou patrné oblasti, ze kterých padala izolace
Nádrž ET po odhození, jasně jsou patrné oblasti, ze kterých padala izolace
8 a půl minuty hoření hlavních motorů zároveň se dvěma minutami činnosti pomocných raket na tuhá paliva vyneslo Endeavour na suborbitální dráhu s apogeem ve výši 222 km a perigeem v 58 kilometrech (start se uskutečnil 16. července v 0:03 SELČ). Raketoplán vyletěl setrvačností do nejvyššího bodu této dráhy a zde znova zažehnul motory, čímž přešel na stálou dráhu ve výši 228x158 km. Start se ovšem neobešel bez odpadávání izolační pěny a ledu z externí nádrže, které mělo za následek zkázu raketoplánu Columbia, když při startu poškodilo její tepelný štít. Podle záběrů kamery na vrcholku externí nádrže došlo v případě mise STS-127 ještě před odhozením pomocných raket minimálně ke dvěma případům, kdy odpadávající trosky zasáhly tepelný štít na "břichu" raketoplánu Endeavour. NASA prohlásila, že pravděpodobně nevznikly žádné vážné škody, navíc bude tepelný štít zkontrolován. Odborníky ale překvapil zdroj odpadávajících trosek. Šlo o tzv. intertank, což je segment externí nádrže, který odděluje její vodíkovou a kyslíkovou část. Tento segment tím pádem není vystaven tak extrémně nízkým teplotám (kyslík i vodík musí být v nádrži tekuté), které NASA považovala za příčinu odpadávání izolace. Mechanismus, který "loupá" intertank je tedy dosud záhadou. Poškozený intertank je dobře vidět na fotografiích nádrže, které posádka pořídila po jejím odhození na suborbitální dráze. Po zážehu motorů a navedení na stabilní dráhu přišlo na řadu také otevření dveří nákladového prostoru a aktivace robotické paže raketoplánu. Dveře nákladového prostoru musí být během mise otevřeny kvůli termoregulaci, na jejich vnitřních stranách jsou umístěny panely, které odvádějí přebytečné teplo, generované elektronikou.

Druhý den 16. - 17. července

Pohled na tepelný štít kamerami OBSS
Pohled na tepelný štít kamerami OBSS
Tento den byl tradičně věnován inspekci tepelného štítu pomocí nástavce OBSS na robotickou paži raketoplánu. Tento nástavec je dlouhý 15 metrů a na konci má kameru a infračervené senzory. Během tohoto průzkumu tepelné ochrany nebyla objevena žádná poškození ale inspekce pomocí OBSS se zaměřuje především na náběžné hrany křídel a "nos" raketoplánu (což jsou při vstupu do atmosféry nejvytíženější oblasti) takže poškození "břicha" letounu, kam při startu dopadaly trosky, nemuselo OBSS odhalit. Od toho je tady ale ještě jiná inspekce, připadající na třetí den letu. Druhý den byl ještě věnován kontrole skafandrů, připravených na kosmické vycházky na ISS a přípravám na setkání s ní. Do toho spadá i série zážehů motorů v průběhu prvních dnů letu, které postupně zvyšují dráhu raketoplánu a ten se postupně přibližuje ke stanici.

Třetí den 17. - 18. července

Pohled na tepelný štít raketoplánu z ISS
Pohled na tepelný štít raketoplánu z ISS
Po sérii zážehů během prvních dní letu se Endeavour na oběžné dráze ocitl asi 15 km za Mezinárodní kosmickou stanicí. V tomto bodě zažehnul znova na 12 sekund motory, díky tomu překonal poslední kilometry ke stanici během následujícího obletu Země, na jehož konci se ocitl asi 300 metrů pod stanicí. Zde převzal velitel Mark Polansky ruční řízení a pomalu přibližoval raketoplán ke stanici. Zastavil asi 180 metrů od ní a provedl pomalou otočku o 360 stupňů. Při ní členové posádky ISS Padalka a Barratt z modulu Zvezda fotografovali tepelný štít letounu. Jedná se o další rutinní inspekci, při které jsou pořízeny snímky celého štítu s vysokým rozlišením pro odborníky na Zemi. Po "zapózování" Polansky opsal s raketoplánem trajektorii, připomínající čtvrtinu kruhu, vedoucí před stanici ve směru jejího letu, asi 120 metrů před ni. Zde už jen postupně zpomaloval a v 19:47 SELČ 17. července připojil Endeavour na přední uzel modulu Harmony.

"Přelidněná" stanice
Za necelé dvě hodiny, po zkouškách hermetičnosti tunelu, byly otevřeny poklopy a setkaly se posádky, čítající 6 a 7 lidí. Tolik kosmonautů spolu ještě nikdy v historii nebylo v jedné lodi. Po tradičním bezpečnostním briefingu začaly přípravy na plnění stanovených úkolů. Z raketoplánu byly do staničního přechodového modulu Quest přeneseny skafandry pro kosmické vycházky a také došlo k výměně člena posádky ISS. Japonce Koichiho Wakatu nahradil Američan Tim Kopra, který přiletěl raketoplánem.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »