Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na stanici ISS dorazily posily
Vít Straka Vytisknout článek

Na stanici ISS dorazily posily

Sojuz TMA-10M na svém příletu ke stanici Autor: NASA
Sojuz TMA-10M na svém příletu ke stanici
Autor: NASA
V noci z 25. na 26. září ruská raketa Sojuz FG a stejnojmenná loď s kódovým označením TMA-10M na její špici spojily své síly a možnosti a zase jednou dostaly po nové velmi zrychlené trajektorii posádku nováčků pod velením zkušeného kosmického veterána na palubu Mezinárodní kosmické stanice. Nově příchozí zde čeká nabitých pět a půl měsíce, včetně například provozu soukromých lodí či předávání olympijské pochodně v otevřeném vesmíru.

Posádka naposledy mává novinářům ze startovací rampy (shora: S. Rjazanskij, M. Hopkins a O. Kotov) Autor: NASA
Posádka naposledy mává novinářům ze startovací rampy (shora: S. Rjazanskij, M. Hopkins a O. Kotov)
Autor: NASA
Jedenáctého září na palubě stanice ISS po přistání svých kolegů osaměla 37. dlouhodobá posádka, to ale vůbec nevadilo – ve Hvězdném městečku již byla připravena nová posádka k cestě na start na Bajkonur. Jejím velitelem byl před dvěma roky jmenován ruský kosmonaut Oleg Kotov, původně doktor medicíny a lékař ve výcvikovém centru ve Hvězdném městečku, dnes už má na kontě dvě dlouhodobé mise na ISS (2007 a 2010) a také si zopakuje úlohu velitele stanice (na podzim 2009 navštívil v rámci kongresu ASE Českou republiku, pamětníci si možná pamatují jeho přednášku na Univerzitě Obrany v Brně). Kopilotem a pasažérem v Sojuzu po Kotovově levici a pravici se stali Sergej Rjazanskij z Ruska a Michael Hopkins z NASA, oba nováčci (Hopkins je prvním členem výběru NASA z roku 2009, který se dostal do kosmu).

Závěrečné přípravy ke startu ze stejné rampy Bajkonuru, jejíž služeb využili sonda Sputnik či Jurij Gagarin, probíhaly hladce, posádka byla do lodi usazena již asi 2,5 hodiny před startem, nad kazašskou stepí stála jasná a poměrně teplá noc. Prováděly se zkoušky těsnosti skafandrů, odklápění ramen a ochozů startovací rampy, aktivace záchranné věže na špici rakety.

Start se uskutečnil v plánovaném čase, ve 22:58 SELČ, 02:58 kazašského času na Bajkonuru. Raketa začala rychle nabírat na výšce a mizet z dohledu, nicméně jasná noc umožňovala ještě dlouho pozorovat vysoko na nebi její plameny.

Start lodi Sojuz TMA-10M Autor: NASA
Start lodi Sojuz TMA-10M
Autor: NASA
Devítiminutový výlet na oběžnou dráhu se jevil jako bezproblémový a úspěšný a po separaci od třetího stupně nosné rakety a vyklopení solárních panelů a všech antén začala loď Sojuz obíhat Zemi po dráze s výškou apogea 241 km, perigea 199 km a sklonem k rovníku 51,69 stupňů (dle společnosti Energia).

Pro tuto misi bylo opět naplánováno šestihodinové, čtyřorbitové rendezvous s kosmickou stanicí, která kosmodrom přeletěla jen pár minut před startem Sojuzu, namísto klasického dvoudenního. Zrychlený příletový profil ke stanici využily již dva předcházející pilotované Sojuzy, ještě předtím byl tento scénář letu testován na lodích Progress. Vyžaduje extrémně precizní přizpůsobení dráhy kosmické stanice a extrémně precizní vysazení na výchozí oběžné dráze ze strany nosné rakety. Loňská studie ukázala, že staré dobré nosiče Sojuz toho jsou schopny.

NASA původně proti využití šestihodinové dráhy ke stanici na pilotovaných Sojuzech trochu bojovala, protože to představuje skutečně velký „záhul“ pro kosmonauty a velmi dlouhý pracovní den. Na druhé straně je to pro mnoho kosmonautů lepší volba, než trávit dva dny v malinkém interiéru Sojuzu s ještě dalšími dvěma kolegy.

Sojuz TMA-10M při svém prvním obletu Země provedl první dva zážehy motorů v rámci stíhání kosmické stanice, tyto dva zážehy byly do jeho počítače naprogramovány ještě před startem. Na druhé orbitě řídící středisko poslalo do počítače Sojuzu nejaktuálnější údaje o jeho oběžné dráze, což umožnilo preciznější provedení dalších osmi urychlovacích zážehů po zbytek letu ke stanici. Posádka Sojuzu se mezitím odpoutala z křesel a vstoupila do většího orbitálního modulu, aby si natáhla nohy a použila zdejší umyvadlo. Kvůli nabitému plánu šestihodinového rendezvous ale nebyl čas svléknout skafandry, tak si kosmonauté alespoň otevřeli přilby a sundali rukavice.

Na závěr Kotov dohlížel na automatický finální přílet ke stanici v režii radarového systému Kurs. Připojení k modulu Pojsk na vrcholku ruské části stanice bylo potvrzeno v 04:45 našeho času při přeletu Pacifiku. O několik hodin později, po testech hermetičnosti spojení obou plavidel, byly otevřeny poklopy do stanice a Jurčichin, Nybergová a Parmitano přivítali nové kolegy. Následovala krátká videoceremonie se Zemí a bezpečnostní instruktáž velitele stanice Jurčichina.

Kotov, Rjazanskij a Hopkins zůstanou na stanici do poloviny března, Jurčichin, Parmitano a Nybergová se mají vrátit na Zemi 11. listopadu. Tady ale bude porušena jistá pravidelnost – náhrada za Jurčichina a spol. nepřiletí dva týdny po jejich odletu ze stanice ale již čtyři dny předem. Tato nová posádka totiž na kosmickou stanici coby předzvěst blížících se sportovních her přiveze na kosmickou stanici olympijskou pochodeň – a dva kosmonauti si ji při kosmickém výstupu předají. Oheň na pochodni bude při kosmickém letu samozřejmě pouze umělým modelem.

Videa:

Zdroj:

NASASpaceFlight.com 25. 9. 2013




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »