Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Největší zrcadlo pro astronomickou družici připraveno

Největší zrcadlo pro astronomickou družici připraveno

Družice Herschel
Družice Herschel
V laboratořích finské observatoře Tuorla Observatory, Piikkiö, bylo ukončeno leštění doposud největšího zrcadla pro astronomickou družici. Ve čtvrtek 14. 4. 2005 byly uskutečněny poslední testy optické plochy zrcadla. Broušení a leštění probíhalo téměř 9 měsíců.

Podle vyjádření vědců je ideálně hladký povrch zrcadla jednou z hlavních podmínek jeho efektivní práce. Zrcadlo o průměru 3,5 m se stane částí dalekohledu evropské astronomické družice Herschel Space Observatory, jejíž start je naplánován na únor 2007. V současné době má největší zrcadlo nejznámější kosmický dalekohled - americký Hubblův kosmický teleskop HST. Jeho zrcadlo má průměr 2,4 m a dalekohled obíhá kolem Země od roku 1990.

Družice Herschel bude navedena na oběžnou dráhu kolem tzv. Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země, na opačné straně, než je Slunce.

Hlavním cílem družice Herschel bude pozorování velmi vzdálených hvězd a galaxií v raném vesmíru, studium podmínek jejich vzniku, studium interakce hvězd s okolním prostředím, určování chemického složení atmosfér a povrchů komet, planet a jejich měsíců apod. Při výzkumu vesmíru hraje velikost objektivu družice velkou roli: čím větší objektiv (zrcadlo) družice, tím vzdálenější objekty je možno pozorovat.

Ke konečnému vybroušení bylo zrcadlo převezeno v červnu 2004 z francouzského města Toulouse do Finska. Během broušení se hmotnost zrcadla snížila ze 720 kg na 240 kg. Celková hmotnost dalekohledu družice Herschel bude 315 kg. Po vybroušení zrcadla do parabolické plochy (tloušťka byla přitom snížena o 3 mm) činily odchylky povrchu zrcadla od ideální plochy přibližně 170 mikrometrů. Po následném leštění se měly tyto odchylky snížit až na 1,5 mikrometru. Optická vlnoplocha záření by neměla po odrazu od hlavního a sekundárního zrcadla družice vykazovat větší odchylky než 6 mikrometrů od ideálního stavu.

Původní označení této evropské mise bylo FIRST (Far Infra-Red and Sub-Millimeter Space Telescope). Jak vyplývá z názvu, družice bude studovat vesmír v oboru dalekého infračerveného a submilimetrového záření. Hmotnost družice bude 3300 kg. Kromě dalekohledu typu Ritchey-Chretien o průměru 3,5 m budou na palubě družice 3 vědecké přístroje, chlazené heliem na teplotu blízkou absolutní nule (-273 °C). Jedná se o přístroje HIFI (Heterodyne Instrument for the Far Infrared), PACS (Photodetector Array Camera and Spectrometer) a SPIRE (Spectral and Photometric Imaging Receiver).

Družice Planck
Družice Planck

Start družice Herschel se uskuteční pomocí nosné rakety Ariane 5 společně s další evropskou družicí Planck. Jejím hlavním úkolem bude studium rozložení mikrovlnného záření o teplotě 2,725 K (tzv. reliktního záření), pocházejícího z doby, kdy stáří vesmíru činilo pouhých 380 000 roků. Naváže tak na výzkumy, které již dříve prováděly družice COBE (1990) a WMAP (2002 až 2005). Družice Planck bude schopna registrovat odchylky teploty s přesností jedné pětimilióntiny stupně!

Zdroj: spacenews.ru a sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »