Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Největší zrcadlo pro astronomickou družici připraveno

Největší zrcadlo pro astronomickou družici připraveno

Družice Herschel
Družice Herschel
V laboratořích finské observatoře Tuorla Observatory, Piikkiö, bylo ukončeno leštění doposud největšího zrcadla pro astronomickou družici. Ve čtvrtek 14. 4. 2005 byly uskutečněny poslední testy optické plochy zrcadla. Broušení a leštění probíhalo téměř 9 měsíců.

Podle vyjádření vědců je ideálně hladký povrch zrcadla jednou z hlavních podmínek jeho efektivní práce. Zrcadlo o průměru 3,5 m se stane částí dalekohledu evropské astronomické družice Herschel Space Observatory, jejíž start je naplánován na únor 2007. V současné době má největší zrcadlo nejznámější kosmický dalekohled - americký Hubblův kosmický teleskop HST. Jeho zrcadlo má průměr 2,4 m a dalekohled obíhá kolem Země od roku 1990.

Družice Herschel bude navedena na oběžnou dráhu kolem tzv. Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země, na opačné straně, než je Slunce.

Hlavním cílem družice Herschel bude pozorování velmi vzdálených hvězd a galaxií v raném vesmíru, studium podmínek jejich vzniku, studium interakce hvězd s okolním prostředím, určování chemického složení atmosfér a povrchů komet, planet a jejich měsíců apod. Při výzkumu vesmíru hraje velikost objektivu družice velkou roli: čím větší objektiv (zrcadlo) družice, tím vzdálenější objekty je možno pozorovat.

Ke konečnému vybroušení bylo zrcadlo převezeno v červnu 2004 z francouzského města Toulouse do Finska. Během broušení se hmotnost zrcadla snížila ze 720 kg na 240 kg. Celková hmotnost dalekohledu družice Herschel bude 315 kg. Po vybroušení zrcadla do parabolické plochy (tloušťka byla přitom snížena o 3 mm) činily odchylky povrchu zrcadla od ideální plochy přibližně 170 mikrometrů. Po následném leštění se měly tyto odchylky snížit až na 1,5 mikrometru. Optická vlnoplocha záření by neměla po odrazu od hlavního a sekundárního zrcadla družice vykazovat větší odchylky než 6 mikrometrů od ideálního stavu.

Původní označení této evropské mise bylo FIRST (Far Infra-Red and Sub-Millimeter Space Telescope). Jak vyplývá z názvu, družice bude studovat vesmír v oboru dalekého infračerveného a submilimetrového záření. Hmotnost družice bude 3300 kg. Kromě dalekohledu typu Ritchey-Chretien o průměru 3,5 m budou na palubě družice 3 vědecké přístroje, chlazené heliem na teplotu blízkou absolutní nule (-273 °C). Jedná se o přístroje HIFI (Heterodyne Instrument for the Far Infrared), PACS (Photodetector Array Camera and Spectrometer) a SPIRE (Spectral and Photometric Imaging Receiver).

Družice Planck
Družice Planck

Start družice Herschel se uskuteční pomocí nosné rakety Ariane 5 společně s další evropskou družicí Planck. Jejím hlavním úkolem bude studium rozložení mikrovlnného záření o teplotě 2,725 K (tzv. reliktního záření), pocházejícího z doby, kdy stáří vesmíru činilo pouhých 380 000 roků. Naváže tak na výzkumy, které již dříve prováděly družice COBE (1990) a WMAP (2002 až 2005). Družice Planck bude schopna registrovat odchylky teploty s přesností jedné pětimilióntiny stupně!

Zdroj: spacenews.ru a sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »