Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nohatá raketa se po startu vrátí na Zemi – již brzy!
Vít Straka Vytisknout článek

Nohatá raketa se po startu vrátí na Zemi – již brzy!

Výstavní exemplář jedné přistávací nohy pro Falcon 9 Autor: SpaceX
Výstavní exemplář jedné přistávací nohy pro Falcon 9
Autor: SpaceX
Americká společnost SpaceX pokračuje v eliminaci domácí i světové konkurence a chystá se dále snížit ceny za vynášení nákladů do vesmíru opětovným používáním prvních stupňů rakety Falcon 9. Projekt je ale ještě ve fázi testování, po zářijovém neúspěchu ponese březnová mise Falconu dokonce přistávací nohy!

Myšlenka vícenásobně použitelných raketových nosičů za účelem ušetření nákladů na výrobu nových je snad stará jako dobývání vesmíru samo. Vždyť vyprodukovala do jisté míry i program amerických raketoplánů, před nímž se vracela z Měsíce z původní přes sto metrů vysoké odpálené rakety jen malá kabina („Na každý let přes Atlantik se přeci také nevyrábí nové letadlo“). V programu STS můžeme vypozorovat kromě toho, že raketoplány létaly do vesmíru mnohokrát ty stejné, i až desetinásobnou využitelnost dvou 45 metrů dlouhých pomocných motorů SRB na pevné palivo, které raketoplán odhazoval asi dvě minuty po startu a ony přistávaly na padácích v Atlantiku, již očekávané loďstvem. V současné době nemá nic podobného žádný nosič.

Idea recyklace použité rakety provází hodně dlouho i (již) slavnou americkou společnost SpaceX, její zakladatel, miliardář Elon Musk, pracuje na vícenásobně použitelném nosiči přes deset let. První raketa pro vynášení družic z dílny SpaceX, Falcon 1 (provoz 2006-09; pět startů), měl první stupeň vytvořený pro přistání do oceánu pomocí padáku, jakmile spálí palivo a oddělí se od stupně druhého, nicméně úspěšné vylovení použitelného stupně Falconu 1 vlastně nikdy neproběhlo.

To se společnost pokusí napravit u dnešní verze svého Falconu s číslem 9. Vlastně se už pokusila:

První stupeň zářijového letu Falconu 9 těsně před impaktem do oceánu Autor: Spaceflightnow.com
První stupeň zářijového letu Falconu 9 těsně před impaktem do oceánu
Autor: Spaceflightnow.com
V září loňského roku vzlétla z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii premiérová vylepšená verze Falconu 9, známá jako Verze 1.1, nabízející silnější motory, větší palivové nádrže, jednodušší (tudíž méně poruchový) způsob oddělování stupňů či lépe jištěnou elektroniku v zájmu vyšší spolehlivosti řídícího systému. Mise úspěšně dopravila na zemskou orbitu kanadskou družici Cassiope pro astronomická pozorování a vymýšlení nových způsobů přenosu dat. To by nebylo až tak zajímavé. Zajímavější byly aktivity prvního stupně Falconu: jakmile se jako již nepotřebný několik minut po startu odseparoval od druhého stupně, znova zapálil tři ze svých devíti motorů Merlin, konzumujících kerosin a kapalný kyslík, a tím snížil rychlost zpětného pádu atmosférou. Těsně před dopadem do vod Pacifiku za několik dalších minut se ještě zažehnul prostřední motor, aby padající první stupeň zpomalil ještě více. Nicméně se to celé nepovedlo a lidé ze SpaceX v moři našli pouze trosky rozbité rakety. Společnost to později svalila na rotaci stupně, která podobně jako uvnitř centrifugy zabránila správnému toku kapalného paliva potrubím a motor bez paliva zhasnul předčasně, rychlost tedy zůstala na smrtelné hodnotě.

Následující dva starty Falconů 9, oba nesly komerční komunikační družice z mysu Canaveral, se o záchranu prvního stupně nepokoušely. Start, jenž nás čeká nyní, do toho ale půjde znova!

V hangáru na mysu Canaveral na Floridě technici právě nyní přidělávají k dalšímu Falconu 9, který má 16. března nad ránem místního času vynést k dvoudennímu letu ke stanici ISS třetí operační loď Dragon, čtyři přistávací nohy! Nohy jsou vyrobené z hliníkové konstrukce a uhlíkových vláken, při startu budou přiléhat zboku k tělu prvního stupně rakety, a po odhození prvního stupně zbytkem rakety asi tři minuty po startu se vyklopí. Stupeň pak navede sám sebe pomocí raketových motorů na hladké přistání do Atlantského oceánu několik set kilometrů od pobřeží, kde se záchranný tým pokusí o vylovení nepoškozeného kusu rakety.

Model spodní části Falconu 9 s dobře patrnými vzpěrami pro přistání Autor: SpaceX
Model spodní části Falconu 9 s dobře patrnými vzpěrami pro přistání
Autor: SpaceX
Možná se vám zdají nohy pro přistání do vody zbytečné. Pak vězte, že konečným cílem SpaceX je přistání prvního stupně na souši, jen kousek od startovací rampy, což zásadním dílem zjednoduší přípravu prvního stupně na další start, navíc by materiál nemusel čelit agresivní slané vodě. Zatím se však bude přistávat do vody, než společnost dokáže, že stupeň sám umí precizně manévrovat ve vysokých rychlostech. O kolik by znovupoužitelnost prvního stupně srazila cenu za start snad netřeba rozvádět.

Následující video Spaceflightnow dokumentuje v první minutě a osmi sekundách, o co půjde:

SpaceX však březnové šance na úspěšné vylovení recyklovatelného přístroje překvapivě nevidí moc optimisticky. „Když vezmeme v úvahu, kolik věcí by muselo klapnout, pravděpodobnost záchrany prvního stupně je malá,“ uvádí mluvčí SpaceX Emily Shanklin. „V září byla šance na záchranu prvního stupně možná 10 procent. Nyní v březnu může dosáhnout 30, maximálně 40 procent. Zřejmě to tedy nevyjde, ale k pozitivnímu výsledku se již blížíme.“

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »