Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

BLAST_dalekohled.jpg
V neděli 12. 6. 2005 odstartoval ze švédské zkušební základny Esrange velký balón, který dopravil do výšky zhruba 40 km dalekohled o průměru 2 m s názvem BLAST (Balloon-borne Large Aperture Sub-millimeter Telescope). Dalekohled pracující v oblasti submilimetrového záření na vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů je určen k výzkumu galaktických i extragalaktických objektů, ke studiu raných fází vzniku hvězd a planetárních soustav, ke studiu těles sluneční soustavy včetně planet, velkých planetek apod.

Doposud ještě nebyl v Evropě vypuštěn tak velký balón s tak těžkým vědeckým vybavením. Větry, vanoucí ve velkých výškách, budou unášet balón směrem k místu plánovaného přistání v oblasti mezi Kanadou a Aljaškou. Dřívější starty obdobných balónů, avšak s jiným vědeckým vybavením, například TIGER (Trans Iron Galactic Element Recorder), se uskutečnily z vědecké základny McMurdo v Antarktidě.

Dalekohled BLAST připravovali v průběhu několika let vědci z různých univerzit a vědeckých ústavů v USA, Kanadě, Velké Británii a Mexiku. Celý vědecký program sponzoruje NASA.

Hlavní vědecký pracovník projektu BLAST, Prof. Mark Devlin (University of Pennsylvanie) prohlásil, že "BLAST bude získávat informace a odpovědi na velmi důležité otázky, týkající se vzniku a vývoje hvězd, hvězdokup a galaxií. V průběhu experimentu budou také testovány nové technologie, které budou použity u budoucího evropského kosmického dalekohledu Herschel Space Observatory, jehož start je naplánován na rok 2007."

BLAST_start.jpg

"Vypuštění balónu takové velikosti s tak těžkým nákladem je mimořádně komplikované," říká Olle Norberg, ředitel zkušební základny Esrange. Posuďte sami. Balón má objem 1,2 miliónu metrů krychlových, průměr 140 metrů a výšku 120 metrů. Doba trvání letu se plánuje 5 až 7 dnů v letové výšce 38 až 40 km. Hmotnost dalekohledu o průměru 2 m je 1,5 tuny (po započtení technického vybavení 2,7 tuny).

Provedená vědecká měření pomocí přístrojů, vynesených do požadované výšky pomocí balónu, mají některé výhody ve srovnání s družicovými pozorováními. Vývoj zařízení trvá podstatně kratší dobu a rovněž finanční náklady jsou mnohonásobně nižší. Nevýhodou je kratší doba pozorování, avšak po vyhodnocení dat je možné experiment opakovat, případně k jeho pokračování změnit operativně metodiku výzkumu.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »