Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Operace ve stavu beztíže

Operace ve stavu beztíže

Operace v beztzi.jpg
Jedním z mnoha problémů, které bude nutno vyřešit před vysláním člověka na Mars, je zajištění lékařské péče pro posádku kosmické lodi, letící k Mars či vracející se zpět na Zemi, eventuelně pracující na stálé základně, vybudované na povrchu Marsu. Při sebelepším výběru kosmonautů nelze vyloučit vážné onemocnění, při kterém bude nezbytně nutný chirurgický zákrok, prováděný v beztížném stavu. V teoretické rovině se problém řeší, prakticky zatím prověřen nebyl.

První vlaštovkou v tomto směru je zpráva o pokusu francouzských chirurgů z Bordeaux, kteří prováděli mikrochirurgické operace na krysách. "Operační sál" byl umístěn na palubě letounu, kde při letu po parabolické dráze vznikal krátkodobě beztížný stav. Podle názoru účastníků experimentu se jedná o první krok na cestě k chirurgickým zákrokům v průběhu dlouhodobého kosmického letu.

V roli "pacientů" se představily 4 krysy. Operace probíhaly na palubě letounu Airbus A300. Operační tým vedl profesor Dominique Martin. Pokusy probíhaly ve dnech 14., 15. a 16. října letošního roku pod patronací CNES a ESA. Zákroky byly rozděleny do dvacetisekundových intervalů, kdy na palubě letounu panoval beztížný stav.

Pilot letounu zahájil v letové hladině 6 000 m výstup do výšky 7 600 m, což trvalo asi 20 sekund. Během tohoto intervalu působilo na cestující přetížení 1,8 G. Pilot postupně snižoval tah motoru až na nulu při letu po parabole. Po dosažení výšky 8 500 m začal letoun klesat volným pádem, přičemž tah motoru kompenzoval pouze odpor atmosféry. Po dobu 20 sekund, kdy na palubě letounu existoval stav beztíže, chirurgové prováděli své experimenty. Po vyrovnání letadla zahájil pilot další stoupání, další pád po parabole, což se opakovalo celkem 30krát během jednoho letu. Chirurgové prováděli jednotlivé kroky plánované mikrochirurgické operace.

Předpokládá se, že v budoucnu bude možné provádět v kosmu i operace kosmonautů, přičemž zákrok bude provádět robot, řízený ze Země zkušeným chirurgem. Alespoň tak to zatím předpokládají francouzští lékaři.

Zdroj: http://www.spacenews.ru/spacenews/live/




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2018

17. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2 2016 R2,  PANSTARRS

Snímane na slepo a skusmo . Z množstva snímok vybraný tento záber. Jasnosť kometa 11,5 mag, čo bežne neudáva Stellarium /iba do 10 mag/.

Další informace »