Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Operace ve stavu beztíže

Operace ve stavu beztíže

Operace v beztzi.jpg
Jedním z mnoha problémů, které bude nutno vyřešit před vysláním člověka na Mars, je zajištění lékařské péče pro posádku kosmické lodi, letící k Mars či vracející se zpět na Zemi, eventuelně pracující na stálé základně, vybudované na povrchu Marsu. Při sebelepším výběru kosmonautů nelze vyloučit vážné onemocnění, při kterém bude nezbytně nutný chirurgický zákrok, prováděný v beztížném stavu. V teoretické rovině se problém řeší, prakticky zatím prověřen nebyl.

První vlaštovkou v tomto směru je zpráva o pokusu francouzských chirurgů z Bordeaux, kteří prováděli mikrochirurgické operace na krysách. "Operační sál" byl umístěn na palubě letounu, kde při letu po parabolické dráze vznikal krátkodobě beztížný stav. Podle názoru účastníků experimentu se jedná o první krok na cestě k chirurgickým zákrokům v průběhu dlouhodobého kosmického letu.

V roli "pacientů" se představily 4 krysy. Operace probíhaly na palubě letounu Airbus A300. Operační tým vedl profesor Dominique Martin. Pokusy probíhaly ve dnech 14., 15. a 16. října letošního roku pod patronací CNES a ESA. Zákroky byly rozděleny do dvacetisekundových intervalů, kdy na palubě letounu panoval beztížný stav.

Pilot letounu zahájil v letové hladině 6 000 m výstup do výšky 7 600 m, což trvalo asi 20 sekund. Během tohoto intervalu působilo na cestující přetížení 1,8 G. Pilot postupně snižoval tah motoru až na nulu při letu po parabole. Po dosažení výšky 8 500 m začal letoun klesat volným pádem, přičemž tah motoru kompenzoval pouze odpor atmosféry. Po dobu 20 sekund, kdy na palubě letounu existoval stav beztíže, chirurgové prováděli své experimenty. Po vyrovnání letadla zahájil pilot další stoupání, další pád po parabole, což se opakovalo celkem 30krát během jednoho letu. Chirurgové prováděli jednotlivé kroky plánované mikrochirurgické operace.

Předpokládá se, že v budoucnu bude možné provádět v kosmu i operace kosmonautů, přičemž zákrok bude provádět robot, řízený ze Země zkušeným chirurgem. Alespoň tak to zatím předpokládají francouzští lékaři.

Zdroj: http://www.spacenews.ru/spacenews/live/




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Capu di Muru

Tohle místo je jedno z pár u korsického Ajaccia, kde se dá nafotit noční obloha bez smogu okolních vesnic a měst. Na pláž jsem se dostal za cca hodinu a půl od silnice. Hladina byla rozbouřená a kapky vody párkrát dosáhly i na stativ, ale celkových cca 20 minut na popředí vodu dokonale zklidnilo.

Další informace »