Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Posila pro ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Posila pro ISS

Expedice 19 a 20
Expedice 19 a 20
Ve středu 27. 5. z Bajkonuru odstartovala směrem k ISS loď Sojuz TMA-15 s tříčlennou posádkou, dlouho očekávané zdvojnásobení počtu členů základní posádky stanice se konečně stane skutečností. Zároveň se na podzim poprvé stane velitelem ISS Evropan.

Start Sojuzu TMA-15
Start Sojuzu TMA-15
Sojuz TMA-15 s astronauty Frankem De Winnem, Romanem Romaněnkem a Robertem Thirskem se pomocí nosné rakety Sojuz-FG z Bajkonuru vznesl k nebesům 27. 5. ve 12:34 SELČ. Ke staničnímu modulu Zarja by se měli připojit po sérii manévrů v pátek 29. 5. ve 14:36 našeho času. Je to klasická mise lodi Sojuz, v jejím průběhu ale dojde k historické události pro Mezinárodní kosmickou stanici. Jejími obyvateli jsou momentálně členové Expedice 19 Gennady Padalka, Michael Barratt a Koichi Wakata. Až se v pátek otevře poklop mezi Zarjou s Sojuzem a obě posádky se uvítají, začne Expedice 20 a základní posádka ISS bude konečně zdvojnásobena ze tří členů na šest.

Pohled do kabiny při startu
Pohled do kabiny při startu
Víc lidí samozřejmě zastane více práce a počet hodin, věnovaný týdně vědeckým výzkumům (což je hlavní smysl budování ISS) by se měl zvýšit z 20 na více než 70. Nese to s sebou změny jednak administrativní co se týče evidence posádek. Příletem Sojuzu TMA-15 začne Expedice 20, stále pod velením Padalky, jež nyní velí Expedici 19 (Expedice 20 bude jediná, která začne příletem lodi, všechny ostatní zahájí odlet lodi). V říjnu, po odletu Padalky a Barratta, začne Expedice 21 pod velením Franka de Winneho, poprvé se ISS dostane do rukou Evropana (viz níže). Nese to s sebou také změny co se týče života na stanici. Velitel Gennady Padalka nyní spává v ložnici v modulu Zvezda, Barratt a Wakata ve dvou ložnicích v modulu Harmony. Ve Zvezdě je k dispozici ještě jedna spací kóje, kterou obsadí Romaněnko, ostatní dva s ním příchozí si budou muset vystačit s improvizovanými ložnicemi v modulech Destiny a Kibo (jednu další kóji by měl dopravit v srpnu raketoplán Discovery). Recyklační systém pro přeměnu moči v pitnou vodu, dopravený v listopadu raketoplánem Endeavour je již v provozu (astronauti jej nedávno pokřtili a tím, co bylo před nedávnem moč, si připili), v modulu Destiny jsou k dispozici dvě toalety, zásobování je zajištěno. Připomeňme, že příští rok skončí provoz raketoplánů a k dopravování posádek na ISS budou do roku (snad)2015 používány jen ruské lodě Sojuz.

Expedice 20
Expedice 20
Posádka Sojuzu TMA-15

Vpravo na fotce je velitel Frank de Winne(48), astronaut ESA z Belgie, má za sebou již jeden kosmický let v roce 2002, mise Odissea, při které strávil devět dní na ISS. Šlo o výměnu záchranné lodi, posádka ostartovala ze Země v Sojuzu TMA-1, který zůstal na stanici a po 11 dnech se vrátila ve starším Sojuzu TM-34, do té doby ukotveném na stanici. Při své krátké návštěvě de Winne splnil 23 experimentů.

Vprostřed sedí velitel Sojuzu Roman Romaněnko(37), ruský kosmonaut. Potomek Jurije Romaněnka, jež má za sebou 3 kosmické lety, z toho dva dlouhodobé pobyty na stanicích Saljut 6 a Mir (zde pobýval 326 dní). Pro Romana to bude první kosmický let, v týmu kosmonautů je od listopadu 1999.

Třetí do tria Robert Thirsk(55), první kanadský astronaut pro dlouhodobý pobyt. Má za sebou let raketoplánem Columbia STS-78 v roce 1996, šlo o vědeckou misi s modulem Spacelab v nákladovém prostoru.

Na závěr krátký výhled do budoucna. Na 5. a 10. června mají Padalka a Barratt v plánu dva kosmické výstupy, při kterých připraví ruský segment ISS na připojení malého výzkumného modulu později tento rok. A na 13. června je plánován start raketoplánu Endeavour STS-127 s třetí a poslední částí japonské laboratoře Kibo, půjde o takovou verandu k umístění vědeckých experimentů, určených pro pobyt v otevřeném prostoru. K manipulaci s nimi má Kibo malou robotickou paži a také malou přetlakovou komoru, ze které si je robotická paže vyzvedne. Při letu STS-127 také dojde k výměně Koichiho Wakaty za amerického astronauta Timothyho Kopru.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zoskupenie planét na rannej oblohe

Planéty Venuša, Mars a Merkúr a ako bonus blízka konjunkcia Mesiaca s hviezdou Regulus v súhvezdí Leva.

Další informace »