Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán Atlantis zamíří k Mezinárodní kosmické stanici s novým ruským modulem
Vít Straka Vytisknout článek

Raketoplán Atlantis zamíří k Mezinárodní kosmické stanici s novým ruským modulem

Atlantis na startovací rampě
Atlantis na startovací rampě
14. května začne startem z Kennedyho kosmického střediska na Floridě 12denní mise STS-132 raketoplánu Atlantis a jeho šestičlenné posádky, který při tomto letu dopraví na stanici ISS ruský modul Rassvet a nosník s náhradními díly. Posádka raketoplánu také provede výměnu baterií jednoho ze segmentů se solárními panely kosmické stanice. Půjde o 32. start stroje Atlantis, který bude zároveň také jeho posledním.

Nákladový prostor letounu Atlantis naplní ruský modul Rassvet (v překladu Úsvit), který bude pátý den mise STS-132 uchopen robotickou paží kosmické stanice a připojen k ruskému modulu Zarya. Zde bude Rassvet sloužit hlavně jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu stanice pro připojování lodí Sojuz a Progress a také jako "skladiště" pro vybavení a náklady. Modul Rassvet nese označení MRM-1 (Mini Research Module) a je identickým dvojčetem modulu MRM-2 Poisk, který se stal součástí ISS v listopadu 2009 (vypuštěn byl pomocí rakety Sojuz). Rassvet je vejčitého tvaru, jeho délka činí 6 metrů a průměr 2,35 metru. Obytný prostor v jeho útrobách představuje asi 5,85 metru krychlového. Rassvet bude při startu obsahovat také asi 3 tuny nákladu, který bude upevněn vevnitř i zvenčí.

Posádka mise STS-132
Posádka mise STS-132
Kromě nového ruského modulu bychom v nákladovém prostoru raketoplánu našli i nosič ICC-VLD, na němž budou vypuštěny některé náhradní díly. Půjde především o náhradní anténu Ku-Band, sloužící k odesílání většího množství dat z ISS na Zemi a o šest nových baterií pro energetický modul P6. P6 je vůbec nejstarším segmentem stanice se solárními panely, jež byl vypuštěn v listopadu roku 2000. Modul obsahuje celkem 12 baterií, které sbírají energii ze dvou křídel solárních panelů modulu a zásobují elektřinou systémy při přeletu noční polokoule bez slunečního svitu. Každá baterie se skládá ze 76 nikl-vodíkových článků a váží asi 166 kilogramů. Polovina baterií modulu P6 byla vyměněna v červenci 2009 během mise STS-127, druhá polovina přijde na řadu nyní.

Posádka raketoplánu Atlantis vykoná během šesti dnů pobytu na ISS celkem tři kosmické výstupy, z nichž dva budou věnovány výměně baterií a jeden instalaci přivezených náhradních dílů.

Posádku mise STS-132 tvoří šest zkušených astronautů. Jsou to:

  • Velitel Ken Ham (sedící uprostřed)
    Kapitán amerického námořnictva, který se do vesmíru vydává podruhé, jeho první cestou do vesmíru byla mise Discovery STS-124, kde sloužil jako pilot. Jako velitel bude mít zodpovědnost za bezpečnost a vykonání úkolů mise. Bude řídit raketoplán během příletu ke stanici a přistání na Zemi.
  • Pilot Dominic Antonelli (stojící uprostřed)
    Velitel v americkém námořnictvu. Jako pilot bude asistovat veliteli a bude řídit raketoplán při odletu od stanice. Bude také sloužit jako koordinátor kosmických výstupů. Do vesmíru se vydává taktéž podruhé, letěl jako pilot na misi Discovery STS-119.
  • Letový specialista 1 Garrett Reisman (sedící vlevo)
    Má za sebou dlouhodobý pobyt na ISS v roce 2008, kdy zde strávil 3 měsíce jako člen 16. a 17. dlouhodobé posádky stanice. Má za sebou také jeden kosmický výstup. Sbírku kosmických výstupů si při této misi rozšíří na tři.
  • Letový specialista 2 Michael Good (stojící vlevo)
    Vysloužilý plukovník amerického letectva se vydá do vesmíru podruhé. Vloni se zúčastnil poslední servisní mise k Hubbleovu teleskopu, při které vykonal dva kosmické výstupy. Stejný počet vycházek jej čeká i tentokrát.
  • Letový specialista 3 Steve Bowen (sedící vpravo)
    Kapitán amerického námořnictva a vůbec první důstojník z ponorky vybraný NASA. Poprvé se do vesmíru podíval na konci roku 2008 při misi Endeavour STS-126, při které absolvoval tři kosmické výstupy, nyní jej čekají dva.
  • Letový specialista 4 Piers Sellers (stojící vpravo)
    Nejzkušenější člen posádky, do vesmíru se vydává potřetí (předtím se zúčastnil misí Atlantis STS-112 a Discovery STS-121). Během svých letů uskutečnil šest kosmických výstupů, při kterých strávil skoro 41 hodin ve volném prostoru.

Modul Rassvet v montážní hale
Modul Rassvet v montážní hale
Mise STS-132 je 132. mise raketoplánu, 34. mise raketoplánu na stanici ISS a 32. a zároveň poslední let raketoplánu Atlantis (každý ze tří amerických raketoplánů má před sebou už pouze jeden let). Letoun Atlantis s výrobním označením OV-104 se poprvé vydal do vesmíru jako čtvrtý americký raketoplán 3. 10. 1985 při misi STS-51J. Od té doby získal mnohá prvenství: roku 1989 vypustil při dvou misích do kosmu dvě známé meziplanetární sondy: Magellan k Venuši a Galileo k Jupiteru, v roce 1995 se stal prvním raketoplánem, který se připojil ke kosmické stanici MIR, v roce 2009 byl posledním, který se vydal k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Jedno trochu drsné prvenství na Atlantis ještě čeká: bude prvním americkým raketoplánem, jehož kariéra skončí plánovaně, nikoliv kvůli tragické havárii.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »