Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán Atlantis zamíří k Mezinárodní kosmické stanici s novým ruským modulem
Vít Straka Vytisknout článek

Raketoplán Atlantis zamíří k Mezinárodní kosmické stanici s novým ruským modulem

Atlantis na startovací rampě
Atlantis na startovací rampě
14. května začne startem z Kennedyho kosmického střediska na Floridě 12denní mise STS-132 raketoplánu Atlantis a jeho šestičlenné posádky, který při tomto letu dopraví na stanici ISS ruský modul Rassvet a nosník s náhradními díly. Posádka raketoplánu také provede výměnu baterií jednoho ze segmentů se solárními panely kosmické stanice. Půjde o 32. start stroje Atlantis, který bude zároveň také jeho posledním.

Nákladový prostor letounu Atlantis naplní ruský modul Rassvet (v překladu Úsvit), který bude pátý den mise STS-132 uchopen robotickou paží kosmické stanice a připojen k ruskému modulu Zarya. Zde bude Rassvet sloužit hlavně jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu stanice pro připojování lodí Sojuz a Progress a také jako "skladiště" pro vybavení a náklady. Modul Rassvet nese označení MRM-1 (Mini Research Module) a je identickým dvojčetem modulu MRM-2 Poisk, který se stal součástí ISS v listopadu 2009 (vypuštěn byl pomocí rakety Sojuz). Rassvet je vejčitého tvaru, jeho délka činí 6 metrů a průměr 2,35 metru. Obytný prostor v jeho útrobách představuje asi 5,85 metru krychlového. Rassvet bude při startu obsahovat také asi 3 tuny nákladu, který bude upevněn vevnitř i zvenčí.

Posádka mise STS-132
Posádka mise STS-132
Kromě nového ruského modulu bychom v nákladovém prostoru raketoplánu našli i nosič ICC-VLD, na němž budou vypuštěny některé náhradní díly. Půjde především o náhradní anténu Ku-Band, sloužící k odesílání většího množství dat z ISS na Zemi a o šest nových baterií pro energetický modul P6. P6 je vůbec nejstarším segmentem stanice se solárními panely, jež byl vypuštěn v listopadu roku 2000. Modul obsahuje celkem 12 baterií, které sbírají energii ze dvou křídel solárních panelů modulu a zásobují elektřinou systémy při přeletu noční polokoule bez slunečního svitu. Každá baterie se skládá ze 76 nikl-vodíkových článků a váží asi 166 kilogramů. Polovina baterií modulu P6 byla vyměněna v červenci 2009 během mise STS-127, druhá polovina přijde na řadu nyní.

Posádka raketoplánu Atlantis vykoná během šesti dnů pobytu na ISS celkem tři kosmické výstupy, z nichž dva budou věnovány výměně baterií a jeden instalaci přivezených náhradních dílů.

Posádku mise STS-132 tvoří šest zkušených astronautů. Jsou to:

  • Velitel Ken Ham (sedící uprostřed)
    Kapitán amerického námořnictva, který se do vesmíru vydává podruhé, jeho první cestou do vesmíru byla mise Discovery STS-124, kde sloužil jako pilot. Jako velitel bude mít zodpovědnost za bezpečnost a vykonání úkolů mise. Bude řídit raketoplán během příletu ke stanici a přistání na Zemi.
  • Pilot Dominic Antonelli (stojící uprostřed)
    Velitel v americkém námořnictvu. Jako pilot bude asistovat veliteli a bude řídit raketoplán při odletu od stanice. Bude také sloužit jako koordinátor kosmických výstupů. Do vesmíru se vydává taktéž podruhé, letěl jako pilot na misi Discovery STS-119.
  • Letový specialista 1 Garrett Reisman (sedící vlevo)
    Má za sebou dlouhodobý pobyt na ISS v roce 2008, kdy zde strávil 3 měsíce jako člen 16. a 17. dlouhodobé posádky stanice. Má za sebou také jeden kosmický výstup. Sbírku kosmických výstupů si při této misi rozšíří na tři.
  • Letový specialista 2 Michael Good (stojící vlevo)
    Vysloužilý plukovník amerického letectva se vydá do vesmíru podruhé. Vloni se zúčastnil poslední servisní mise k Hubbleovu teleskopu, při které vykonal dva kosmické výstupy. Stejný počet vycházek jej čeká i tentokrát.
  • Letový specialista 3 Steve Bowen (sedící vpravo)
    Kapitán amerického námořnictva a vůbec první důstojník z ponorky vybraný NASA. Poprvé se do vesmíru podíval na konci roku 2008 při misi Endeavour STS-126, při které absolvoval tři kosmické výstupy, nyní jej čekají dva.
  • Letový specialista 4 Piers Sellers (stojící vpravo)
    Nejzkušenější člen posádky, do vesmíru se vydává potřetí (předtím se zúčastnil misí Atlantis STS-112 a Discovery STS-121). Během svých letů uskutečnil šest kosmických výstupů, při kterých strávil skoro 41 hodin ve volném prostoru.

Modul Rassvet v montážní hale
Modul Rassvet v montážní hale
Mise STS-132 je 132. mise raketoplánu, 34. mise raketoplánu na stanici ISS a 32. a zároveň poslední let raketoplánu Atlantis (každý ze tří amerických raketoplánů má před sebou už pouze jeden let). Letoun Atlantis s výrobním označením OV-104 se poprvé vydal do vesmíru jako čtvrtý americký raketoplán 3. 10. 1985 při misi STS-51J. Od té doby získal mnohá prvenství: roku 1989 vypustil při dvou misích do kosmu dvě známé meziplanetární sondy: Magellan k Venuši a Galileo k Jupiteru, v roce 1995 se stal prvním raketoplánem, který se připojil ke kosmické stanici MIR, v roce 2009 byl posledním, který se vydal k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Jedno trochu drsné prvenství na Atlantis ještě čeká: bude prvním americkým raketoplánem, jehož kariéra skončí plánovaně, nikoliv kvůli tragické havárii.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesíc

Další informace »