Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Reportáž z aerosalónu ILA Berlin 2010
Vít Straka Vytisknout článek

Reportáž z aerosalónu ILA Berlin 2010

img_3591.jpg
Minulý týden se v Berlíně konal tradiční aerosalón ILA, který kromě jiného sliboval i účast Evropské kosmické agentury (ESA) v podobě pavilonu s kosmickou expozicí, týkající se současnosti a budoucnosti evropské kosmonautiky a přítomnost členů evropského oddílu astronautů. Neváhal jsem tedy a na akci se vypravil.

Aerosalón ILA Berlin 2010 se konal ve dnech 8. - 13. června 2010 na letišti Schönefeld poblíž Berlína. Tuto akci organizuje každé dva roky německá společnost German Aerospace Industries Association. Jde o prezentaci leteckého průmyslu, veletrh technických firem z mnoha zemí světa (dokonce se účastnilo Japonsko) spojený s výstavami, ukázkovými lety a jinými akcemi pro širokou veřejnost.

Nezbytná součást dobrého aerosalónu
Nezbytná součást dobrého aerosalónu
Auto jsme zanechali na jednom z ohromných parkovišť, které se postupně plnilo, asi 5 kilometrů od letiště, na které návštěvníky z parkovišť rozvážely autobusy. Po uhrazení vstupného a nezbytné osobní prohlídce se návštěvník ocitl na velikém nádvoří letiště mezi halami, ve kterých probíhaly prezentace jednotlivých odvětví leteckého průmyslu. Nádvoří se čím dál více zaplňovalo lidmi, nejvíce jich však bylo v zadní části areálu, kde se nacházela startovací dráha. Neustále ji opouštěla letadla, stíhačky a vrtulníky, které následně nad hlavami návštěvníků předváděly akrobatické kousky, zvláště se vyznamenal pilot helikoptéry svými nevídanými přemety.

Já jsem zamířil k hale číslo 9, jež hostila kosmickou expozici pod patronátem ESA. Hala byla nepřehlédnutelná, ve výklenku ve zdi mohli návštěvníci obdivovat model sondy CryoSat v životní velikosti, tematické zaměření výstavy prozrazoval i nápis "Space for Earth" (Vesmír pro Zemi), vyjadřující myšlenku přínosů kosmického výzkumu pro život na Zemi.

Rover programu ExoMars
Rover programu ExoMars
Po vstupu do haly mě kromě hojného množství půvabného dívčího personálu (škoda jen, že milé úsměvy průvodkyň byly projevem profesionality a ne osobních sympatií) na první pohled zaujal motor z vrchního stupně rakety Ariane 5, vystavený i se spalovací komorou v životní velikosti hned vedle vchodu. Téma výstavy bylo Vesmír pro Zemi a tak se mohli návštěvníci na různých stanovištích ve výstavní hale dozvědět například o telekomunikačních, navigačních a meteorologických satelitech nebo o družicích mapujících Zemi, jež vytvářejí mapy, sledují klimatické změny atd. Kousek dál se po červeném "pískovišti" projížděl model roveru, který pošle ESA v budoucnu na Mars v rámci programu ExoMars, na němž pracuje spolu s NASA.

Model zamýšlené lodi ARV
Model zamýšlené lodi ARV
Nezanedbatelnou částí expozice byla výstavka, věnovaná ISS a pilotovaným letům. Kromě makety stanice zde visel model zásobovací lodi ATV-2, kterou by měla Evropa vyslat k ISS na konci letošního roku. Vedle modelu ATV-2 visel ještě jeden velmi podobný, přesto však trochu odlišný model. Šlo o loď ARV (Advanced Re-entry Vehicle), budoucího nástupce ATV. Na rozdíl od ATV (které končí svou pouť zánikem v zemské atmosféře) bude nákladní modul ARV schopen návratu na Zemi s vybavením a experimenty, které do něj naloží posádka ISS (pro zajímavost: po ukončení provozu raketoplánů bude jedinou kapacitou, která bude dopravovat věci ze stanice na Zemi ruská loď Sojuz, ve které navíc většinu místa zabere posádka). Pokud vše půjde dobře, první ARV by se mělo k ISS vydat okolo roku 2015, nyní probíhají studie ohledně přesných parametrů a vlastností lodi.

Astronauté: zleva L. Eyharts, G. Thiele, F. De Winne a H. Schlegel
Astronauté: zleva L. Eyharts, G. Thiele, F. De Winne a H. Schlegel
V den naší návštěvy aerosalónu zde proběhl Den astronautů. V rámci programu vystoupilo osobně celkem 9 kosmických letců z evropských zemí. Před návštěvníky se na podiu objevili například belgický astronaut Frank De Winne, který vloni strávil šest měsíců na ISS a stal se jejím prvním evropským velitelem, francouzský astronaut Leopold Eyharts, který na ISS dlouhodobě pracoval v roce 2008, většinu však tvořili němečtí astronauti (Hans Schlegel, Thomas Reiter, Gerhard Thiele, Ulf Merbold a Ernst Messerschmid). Astronauti německo-anglicky (jak kdo uměl) zavzpomínali na své kosmické lety, připomenuli je krátkými videosestřihy, přítomný nizozemský astronaut André Kuipers zase pohovořil o své přípravě na dlouhodobý pobyt na Mezinárodní kosmické stanici v roce 2011. Prostřednictvím videopřenosu z výcvikového střediska v Kolíně nad Rýnem do programu přispěli i noví astronauté Alexander Gerst a Samantha Cristoforetti, kteří právě podstupují základní výcvik.

Hostem programu byla i Simonetta Di Pippo, která má v ESA na starosti pilotované lety do vesmíru a pohovořila o svých vizích budoucnosti evropského pilotovaného programu. Zaujala mě následující myšlenka (prezentovaná již dříve): Rusko v současné době vypouští ke stanici ISS čtyři lodě Sojuz ročně, které zajišťují střídání dlouhodobých posádek komplexu. Rusové ale zvažují, že by každoročně připravili ke startu ještě pátou loď, ve které by byla (kromě ruského velitele) dvě křesla pro platící zákazníky. Platícím zákazníkem nemusí být nutně označen kosmický turista, nýbrž jakákoliv kosmická agentura, která by v těchto lodích zakoupila místa pro své kosmonauty. Probíhají jednání, podle kterých by tímto platícím zákazníkem do budoucna byla při některých startech právě ESA, čímž by rapidně zvýšila účast Evropanů na provozu stanice ISS.

Autogram A. Kuiperse
Autogram A. Kuiperse
V závěru programu se astronautům i přes výraznou snahu nepodařilo uniknout sběratelům podpisů a Den astronautů byl ukončen neplánovanou autogramiádou. Ta však běžela i během programu, protože někteří astronauti obsadili první řadu publika (takto jsem získal podpis velmi ochotného Andrého Kuiperse a popřál jsem mu šťastnou cestu na ISS).

Odkazy:
Webové stránky akce
Fotogalerie z akce na stránkách ESA




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »