Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruská kosmonautika a náhrada zásobovacích lodí Progress

Ruská kosmonautika a náhrada zásobovacích lodí Progress

Nový ruský mnohonásobně použitelný dopravní prostředek s názvem PAROM (což by se dalo přeložit jako trajekt, převozník či pramice) možná v budoucnu nahradí zásobovací lodě Progress, které zajišťují přepravu nejrůznějších nákladů na orbitální stanice již 27 let (od roku 1978). Informoval o tom zástupce hlavního konstruktéra firmy RKK Eněrgija Nikolaj Brjuchanov - tvůrce nového zásobovacího systému.

Tento systém bude fungovat na zcela jiném principu, než dosavadní zásobovací lodě Progress. Nejprve bude na nízkou oběžnou dráhu kolem Země ve výšce zhruba 200 km nad povrchem dopraveno nosnou raketou zařízení, které není přizpůsobeno pro uložení a přepravu materiálu. Jedná se o mnohonásobně použitelný kosmický tahač s názvem PAROM. V případě potřeby bude další nosnou raketou dopraven na základní oběžnou dráhu, do blízkosti tahače, kontejner s nákladem. Tahač se s tímto kontejnerem spojí a přepraví jej do určeného místa, například ke kosmické stanici. Vynášení kontejnerů s nákladem bude možné realizovat jakoukoliv nosnou raketou.

Rozměry a konfigurace kontejneru budou záviset na charakteru vynášeného nákladu. Může se jednat o hermetický modul pro přepravu vědecké aparatury nebo o zásobovací tanker s nádržemi pohonných látek, vody, kyslíku apod. Kromě toho může být v podobě kontejneru použita nehermetizovaná plošina s velkorozměrovými vědeckými aparaturami či se služebními systémy, například s panely slunečních baterií, které nelze umístit do hermetizovaného modulu vzhledem k jejich rozměrům. Velké konstrukce, například moduly kosmické stanice či části meziplanetární kosmické lodě, které se budou spojovat na oběžné dráze kolem Země, mohou být rovněž dopravovány na místo určení pomocí tahače PAROM. K tomuto účelu však musí být všechny díly opatřeny stykovacími uzly.

Kosmický tahač PAROM bude vybaven dvěma spojovacími uzly. K jednomu se připojí kontejner s nákladem a po přemístění do blízkosti kosmické stanice se tahač pomocí druhého spojovacího uzlu k této stanici připojí. Hermetické připojení ke stanici bude možné i prostřednictvím druhého spojovacího uzlu na kontejneru s nákladem.

V případě nutnosti mohou kosmonauti přejít na palubu tahače a provést zde potřebné opravy. Projektanti také počítají s možností přečerpávání pohonných látek ze zásobovacího kontejneru do nádrží kosmického tahače.

Po vyložení přepravovaného nákladu a po uskladnění již nepotřebného vybavení či odpadků v jeho prostorách dojde k oddělení tahače od kosmické stanice a k jeho sestupu na parkovací oběžnou dráhu. Zde se kontejner s odpadky oddělí a zanikne v hustých vrstvách zemské atmosféry. Tím se na tahači uvolní stykovací uzel, tahač se připojí k dalšímu kontejneru s nákladem a vše se může neustále opakovat.

Nikolaj Brjuchanov upřesnil, že hmotnost nákladu, přepravovaného pomocí kosmického tahače, může činit až 30 tun (Progress mohl na kosmickou stanici dopravit pouze 2,5 tuny nákladu). "Jestliže porovnáme efektivnost zásobovacích lodí Progress, připravované evropské nákladní lodě ATV a ruského kosmického tahače, pak z tohoto srovnání nejlépe vyjde navrhovaný ruský systém PAROM," zdůraznil zástupce hlavního konstruktéra. Ekonomická výhodnost systému bude tím větší, čím více zásobovacích kontejnerů tahač přepraví na místo určení.

Pro přepravu posádky na oběžnou dráhu a zpět na zemský povrch bude v budoucnu sloužit mnohonásobně použitelný dopravní prostředek KLIPER. Ve spolupráci se systémem PAROM tak bude vytvořen unikátní dopravní a zásobovací komplex. Při vývoji systému PAROM budou využity rovněž některé modernizované aparatury z kosmických lodí Sojuz a Progress, a také některé systémy z plánované kosmické lodě pro mnohonásobné použití KLIPER.

Na dopravním systému PAROM pracovala společnost Eněrgija v rámci své vlastní iniciativy. Organizaci Roskosmos byl již tento návrh představen, agentura mu přislíbila podporu.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře v Beskydách 8.9.2017

https://youtu.be/l2TOvBi1AUY ------------------------------------------- Canon EOS 6D 25 sec f/4.0 ISO 1600 EF 17-40mm f/4L USM

Další informace »