Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Skylab - první americká orbitální stanice
Vít Straka Vytisknout článek

Skylab - první americká orbitální stanice

Skylab
Skylab
Lety amerických astronautů na Měsíc skončily kvůli škrtům v rozpočtu o 3 mise dříve oproti původnímu plánu. Tyto škrty neminuly ani program Apollo Aplications, který následoval pilotovaným letům na Měsíc. Uskutečnila se z něj jen jedna část - vypuštění orbitální stanice.

Jak je vidět na obrázku, Skylab svými rozevřenými solárními panely připomínal spíše větrný mlýn. Byl 36 metrů dlouhý, 86,7 tuny těžký a pracovní prostor v něm čítal úctyhodných 344 krychlových metrů. Skylab měl 2 paluby. V jedné měla posádka ložnici, jídelnu, toaletu a umývárnu. Druhá paluba sloužila k vědeckým experimentům. Důležitý byl přístroj ATM, sloužící k mapování aktivity Slunce. Na stanici se postupně vystřídaly 3 tříčlenné posádky, každou z nich tam dopravila loď Apollo, vynesená ze Země Saturnem 1B.

Samotný Skylab byl vynesen na oběžnou dráhu ve výši asi 430 km dne 14. května 1973 raketou Saturn 5, která si tím odbyla svůj poslední start. Když vynášela lodě Apollo k Měsíci, byla třístupňová, tentokrát byl její třetí stupeň nahrazen Skylabem. Start ale vůbec nebyl hladký. 63 sekund po něm, v době maxima aerodynamického namáhání, se odlomil štít, který měl stanici sloužit jako protisluneční a protimeteorický. Aby toho nebylo málo, vzal s sebou i jeden z hlavních solárních panelů a druhý poškodil. Stanice tedy měla po navedení na dráhu podstatně méně elektrické energie a teplota v ní začala prudce stoupat.

I přesto ke Skylabu zamířila první posádka už 25. května ve složení Charles Conrad (Gemini 5 a 11, Apollo 12) a nováčci Paul Weitz a Joseph Kerwin. Především díky jejich opravářským dovednostem nakonec nebylo potřeba vypustit do vesmíru druhý exemplář Skylabu.Povedlo se jim jak nahradit přivezeným "slunečníkem" utržený tepelný štít stanice ale i přimět k rozumu solární panely. Podnikli celkem dva výstupy do volného prostoru a jejich let trval 28 dní, během kterých se velitel Conrad stal rekordmanem v počtu hodin strávených v kosmu. Na Zemi se vrátili 22. 6. 1973.

Druhá posádka ve složení Alan Bean (Apollo 12), Jack Lousma a Owen Garriott (jeho syn Richard se právě chystá ke startu v lodi Sojuz TMA-13 coby turista) se do kosmu vydala 28. 7. 1973. Pro změnu nastaly problémy s Apollem. V rozmezí několika dnů došlo k porušení dvou ze čtyř kvadrantů manévrovacích motorků na servisním modulu unikajícím okysličovadlem. Kosmonautům byl málem nařízen okamžitý návrat, naštěstí k tomu nedošlo. Posádka vyměnila kazety s filmem v ATM, výzkum Slunce mohl pokračovat. V rámci studentského experimentu se na Skylab dostal také pavouk, sledovalo se pletení sítí v beztížném stavu. O této posádce se traduje jedna historka. Vždy v neděli měli kosmonauti možnost si soukromě pohovořit prostřednictvím rádia s manželkami. Garriott toho využil a manželka mu namluvila na pásek několik vět o tom, že přiletěla na návštěvu na Skylab něco klukům uvařit. Když tento pásek později přehráli do Houstonu a poté přerušili spojení, spojař Robert Crippen jen zalapal po dechu a nechal se vystřídat. Na Zemi se všichni tři vrátili 25. 9. po 59 dnech letu a 3 výstupech do kosmu.

Posádka Skylabu u oběda
Posádka Skylabu u oběda
Třetí a poslední posádka ve složení nováčků Gerald Carr, William Pogue a Edward Gibson se vydala ke stanici 16. 11. 1973. Po spojení se Skylabem Pogue zvracel a astronauti se domluvili, že to řídícímu středisku zatají. Nicméně zapomněli vypnout mikrofon a Houston tento jejich rozhovor vyslechl. Nebylo to ale nic proti leknutí, které na okamžik zažili při vstupu do stanice, když v šeru uviděli hadrové panáky v pracovních kombinézách, byl to pozdrav od minulé posádky. Poslední obyvatelé se setkali s poškozeným chladícím systémem, ze kterého unikala kapalina ale také s poruchami na gyroskopech stabilizačního systému. Na štědrý den roku 1973 astronauti sledovali částečné zatmění Slunce a o den později Kohoutkovu kometu. Celkem podnikli 2 výstupy mimo stanici a na Zemi bezpečně přistáli 8. 2. 1974. Měli za sebou 84 dní ve vesmíru.

Příběh Skylabu končí ale až o pět let později, 11. 7. 1979 nad Indickým oceánem a západní Austrálií. Snižování dráhy stanice bylo zaznamenáno už o dva roky dříve, kvůli zhušťování zemské atmosféry vlivem rostoucí sluneční činnosti. Pokusy o záchranu stanice selhaly a tak zanikla v zemské atmosféře.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »