Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start družice SMOS se blíží

Start družice SMOS se blíží

Evropská družice SMOS k měření vlhkosti půdy a salinity oceánů
Evropská družice SMOS k měření vlhkosti půdy a salinity oceánů
Vůbec poprvé v historii kosmonautiky bude družice SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) měřit z oběžné dráhy vlhkost půdy a slanost vody v oceánech. Informace o půdní vlhkosti jsou nutné pro nejrůznější hydrologické studie, data o slanosti vody v oceánech jsou důležitá pro zlepšení našich představ o zákonitostech cirkulace vody v oceánech. Start družice SMOS je naplánován na 2. listopadu 2009.

Vědci předpokládají, že získané informace povedou k lepšímu porozumění cyklům oceánského proudění a tudíž k lepšímu pochopení počasí, rovněž k lepšímu předpovídání extrémních událostí a sezónních klimatických změn. Druhým cílem družice SMOS bude sledování oblastí pokrytých ledem a sněhem, což přispěje k výzkumu zemské kryosféry.

Jednou z novinek na družici SMOS je, že bude používat novou měřící techniku, využívající zcela odlišný postup při výzkumu zemského povrchu z vesmíru. Opravdu neobvyklý vědecký přístroj MIRAS (Microwave Imaging Radiometer with Aperture Synthesis), který byl pro tento účel vyvinut, bude schopen měřit jak půdní vlhkost, tak i salinitu vody na základě registrování mikrovlnného záření zemského povrchu na frekvenci 1,4 až 1,427 GHz (pásmo L). Družice tak poprvé ponese na své palubě dvojrozměrný interferometrický radiometr.

Ačkoliv půda obsahuje jen velmi malé množství celkových zásob vody na Zemi, půdní vlhkost hraje velmi důležitou roli v její globální cirkulaci. Bohužel přímá měření jsou realizována jen na velmi řídce rozmístěných stanicích. Družice bude rovněž monitorovat množství vody obsažené ve vegetaci. Pokud lépe porozumíme cirkulaci vody na Zemi, budeme schopni i lépe předpovídat počasí, klimatické změny či mimořádné události (povodně, hurikány apod.).

Salinita vody v oceánech
Salinita vody v oceánech
Totéž platí o informacích, které se týkají salinity vody v oceánech. Máme k dispozici malé množství historických údajů, a to pouze na malé části oceánů. Slanost a teplota mořské vody určuje její hustotu, naopak hustota vody je zase důležitým faktorem ovlivňujícím oceánské proudění.

Cirkulace vody v oceánech hraje rozhodující roli při zmírňování klimatu, například prostřednictvím transportu tepla z rovníkových oblastí do okolí pólů. Sledování proměnné slanosti vody v oceánech je tudíž klíčem k monitorování a modelování změn cirkulace v oceánech.

Celková hmotnost družice SMOS je 658 kg. Elektrickou energii bude dodávat dvojice panelů slunečních baterií (900 W). Přístroj MIRAS se skládá z trojice rozkládacích ramen navazujících na centrální část, na nichž je umístěno 69 anténních přijímačů LICEF pro měření mikrovlnného záření, emitovaného zemským povrchem. Start se uskuteční pomocí ruské rakety Rockot z kosmodromu Pleseck. Předpokládaná minimální životnost družice SMOS je 3 roky.

Družice SMOS je také označována jako "vodní mise ESA". Jejím hlavním posláním je získávat data o půdní vlhkosti a salinitě oceánů. Díky novému přístroji MIRAS bude družice poskytovat informace o půdní vlhkosti se 4% přesností a prostorovým rozlišením 35 až 50 km (pro informaci: SMOS bude schopna detekovat kávovou lžičku vody vsáklou do hrsti suché půdy). Podobně bude schopna zjišťovat průměrnou oceánskou salinitu v průběhu 10 až 30 dnů v oblasti 200×200 km už na úrovni 0,1 PSU (Practical Salinity Unit), což lze přirovnat ke schopnosti detekovat 0,1 g soli v 1 litru vody. Průměrná slanost vody v oceánech je 35 jednotek, což odpovídá 35 gramům soli rozpuštěné v litru vody.

Zdroj: www.esa.int a www.dlr.de
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »