Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start raketoplánu Endeavour odložen minimálně do 8. května

Start raketoplánu Endeavour odložen minimálně do 8. května

Před raketoplánem Endeavour zleva: rodiče Indiry Feustelové, čtvrtý zleva ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, ředitel Amerického centra v Praze Miroslav Konvalina a český Krtek (www.dokosmuskrtkem.cz).
Před raketoplánem Endeavour zleva: rodiče Indiry Feustelové, čtvrtý zleva ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, ředitel Amerického centra v Praze Miroslav Konvalina a český Krtek (www.dokosmuskrtkem.cz).
Na pozvání astronauta Endrewa Feustela a NASA odcestovala na Floridu do Kennedyho kosmického střediska delegace z České republiky vedená předsedou Akademie věd ČR Prof. Jiřím Drahošem, kterého doprovází ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. Petr Heinzel a další pracovníci ústavu. Start raketoplánu Endeavour byl však několik hodin před plánovaným časem zrušen pro technickou závadu. Řada setkání se ale v programu uskutečnila.



Inženýři NASA už závadu identifikovali, avšak potřebují na její odstranění a pak testování několik dní, a tak je nyní už jisté, že start nemůže být před 8. květnem. Oficiální datum startu ještě nebylo oznámeno (stále aktualizované informace). Na Floridě mezi zájemci o sledování startu od nedělního rána panovala značná nervozita a teď už panuje smutek z odloženého startu. Hotely se vyprazdňují. I tak hotely a restaurace na Floridě vydělaly na odkladu startu už asi 15 milionů dolarů. Astronauté s rodinami jsou zpět v Houstonu a také řada členů rodin astronautů musela odcestovat do svých domovů, např. rodiče Indiry Feustelové už jsou zpět v Kanadě. Na start raketoplánu přiletěl i prezident Obama, ale samozřejmě ani on se nedočkal.

Velmi překvapivé bylo setkání s posádkou. Na snímku Andrew Feustel před raketoplánem Endeavour 28. dubna, den před plánovaným startem.
Velmi překvapivé bylo setkání s posádkou. Na snímku Andrew Feustel před raketoplánem Endeavour 28. dubna, den před plánovaným startem.
Setkání s astronauty mise STS 134
Nikdo jsme netušili, že při prohlídce na Mysu Canaveral uvidíme posádku Endeavouru. Atmosféra, která zavládla mezi rodinami astronautů, když jim jejich manželé, tátové, strýčkové, bratři... přijeli ve třech stříbrných kabrioletech a "vystoupili" z karantény, je nepopsatelná. Pro rodiny astronautů je předstartovní čas totiž psychicky velmi náročný, astronautika je stále velmi nebezpečné povolání a riziko, že se astronauté nevrátí zpět živí, je bohužel stále vysoké - jedna ku šedesáti. S astronauty jsme si s ohledem na probíhající karanténu nepodali ruce, ale mohli jsme s nimi mluvit, volali jsme na sebe a v povzdálí decentně přihlížela stráž Kennedyho kosmického střediska.

Italský astronaut, ESA a AMS
Členem posádky raketoplánu Endeavour je také astronaut ESA – Ital Roberto Vittori. Na Floridě je proto přítomna početná skupina zástupců Itálie i Evropské kosmické agentury (ESA). Členskou zemí ESA je i Česká republika. Na palubě raketoplánu Endeavour čeká na vynesení na Mezinárodní kosmickou stanici Alpha Magnetic Spectrometer AMS-02. Italský název mise STS 134 je DA-MA (Dark Matter), tedy TEmná HMota. Důraz je tak kladen na vědecké využití přístroje AMS-02. Český Krtek, symbol na palubě raketoplánu v osobním balíčku Andrewa Feustela, dnes od italské skupiny dostal vlaječku s italským názvem mise a ode dneška tedy také připomíná začlenění České republiky do Evropské kosmické agentury.

Kennedyho kosmické středisko - řídící věž přistávací dráhy raketoplánů.
Kennedyho kosmické středisko - řídící věž přistávací dráhy raketoplánů.
Raketoplán pomůže najít antihmotu
Let raketoplánu Endeavour byl několikrát odložen. Na vině nebyly ani tak problémy s raketoplánem, jako s přístrojem, který má do vesmíru vynést. Jedná se o alfa-magnetický spektrometr AMS-02. Ten má ve vesmíru hledat antihmotu a temnou hmotu, ale bude jako první magnetický spektrometr ve vesmíru také sbírat informace o částicích z hvězd, galaxií a dalších kosmických zdrojů vzdálených miliony světelných let. Jde o velmi důležitý experiment. S otázkou temné hmoty se astronomové a kosmologové snaží vypořádat už delší dobu. Zatím příliš úspěšní nebyli. Spektrometr AMS ovšem dělal vědcům a technikům, kteří ho připravovali, problémy. Na poslední chvíli zjistili, že supravodivé magnety, které jsou důležitou součástí zařízení, nefungují tak, jak by měly. A také je problém, jak zařídit ve vesmíru jejich dlouhodobou funkci, protože je třeba je chladit na velmi nízkou teplotu. Na počátku roku 2010 bylo rozhodnuto nahradit je permanentními magnety, což ovšem znamenalo předělat celý přístroj a pak ho řádně otestovat. Let raketoplánu tak byl o řadu měsíců odložen.

Experiment AMS, který bude probíhat na Mezinárodní kosmické stanici ve výšce asi 370 km nad Zemí, rozšíří hranice částicové fyziky. Na návrhu a konstrukci tohoto zařízení se podílelo přes 450 inženýrů a fyziků z více než 50 institucí v 16 státech světa.

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.



16. vesmírný týden 2017

16. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »