Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Úprava spektrometru pro ISS prodlouží provoz raketoplánů
Vít Straka Vytisknout článek

Úprava spektrometru pro ISS prodlouží provoz raketoplánů

Převoz raketoplánu Atlantis na rampu 22. dubna 2010
Převoz raketoplánu Atlantis na rampu 22. dubna 2010
V programu raketoplánů zbývají poslední tři mise, které by měly kosmické letouny odlétat v tomto kalendářním roce. Pořadí a data startů ale řádně promíchá spektrometr AMS, který měl dopravit na ISS raketoplán Endeavour při své červencové misi. Tento vědecký přístroj totiž může vzhledem k nutným úpravám letět nejdříve v listopadu.

Letový řád raketoplánů vypadal ještě před pár dny následovně: 14. května se má do vesmíru vydat Atlantis v rámci mise STS-132, následovat jej budou 29. července Endeavour STS-134 a konečně historicky poslední mise Discovery STS-133 s datem startu 16. září 2010. A jak to vypadá nyní? Mise STS-132, jejíž start je za dveřmi (Atlantis již stojí na rampě 39A) zůstane zřejmě nedotčena (toto potvrdí ve středu 28. dubna jednání manažerů NASA) a beze změny zamíří k ISS i mise STS-133 v polovině září. STS-134 se vzhledem k nutnému odkladu tedy stane poslední misí raketoplánu.

Spektrometr AMS
Spektrometr AMS
Tento let byl z konce července na (zatím) polovinu listopadu odložen kvůli nutnosti úprav spektrometru AMS, který má raketoplán Endeavour doručit na Mezinárodní kosmickou stanici (mise se zúčastní i astronaut Andrew Feustel, který letěl zhruba před rokem s Písněmi kosmickými k Hubbleovu teleskopu). Spektrometr AMS má být umístěn na exteriéru stanice a zachycovat paprsky o vysokých energiích. Cílem jeho vědecké práce bude pátrání po antihmotě a temné hmotě, o které vědci prohlašují, že tvoří asi čtvrtinu hmoty ve vesmíru, přímo detekována však zatím nebyla. Podle původních plánů měl srdce AMS tvořit supravodivý magnet, ochlazovaný tekutým heliem (supravodivost je možná pouze při teplotách blízkých absolutní nule), který měl měnit dráhy elektricky nabitých subatomových částic (protony a elektrony) a tím umožnit jejich studium. Jenže s tímto magnetem by spektrometr fungoval jen asi tři roky (fungování Mezinárodní kosmické stanice je plánováno minimálně do roku 2020) takže padlo rozhodnutí vyměnit supravodivý magnet za obyčejný a tím prodloužit životnost přístroje na dobu zhruba stejnou, jakou má před sebou celá ISS (i když za cenu menší citlivosti přístroje). O výměně magnetu už bylo rozhodnuto, upravený spektrometr ale dorazí na kosmodrom nejdříve koncem srpna, což si vyžaduje odklad mise STS-134 na listopad (jako optimistický termín).

Ještě koncem loňského roku se mluvilo i o možnosti přidání jedné mise raketoplánu STS-135 k aktuálně plánovaným letům. Při každé misi raketoplánu totiž musí být k dispozici vybavení (pomocné motory a externí nádrž) pro vypuštění jiného raketoplánu, kdyby ten první potkaly vážné potíže a jeho posádka by musela zůstat na palubě stanice ISS a čekat na záchranný letoun. Vybavení musí být k dispozici samozřejmě i při poslední misi raketoplánu a pokud ta skončí bezpečným přistáním, proč nevyužít provozuschopné motory a nádrž? Vypuštěním raketoplánu se čtyřčlennou posádkou by odpadla nutnost mít opět v záloze záchranný stroj, čtyři astronauti by se v případě nouze vrátili z ISS na Zemi v ruských lodích Sojuz. Nyní to ale vypadá, že odklad mise STS-134 tuto dodatečnou misi definitivně odepsal. NASA má peníze pouze na provoz raketoplánů do konce kalendářního roku 2010 a do tohoto limitu by se potenciální mise STS-135 určitě nevešla vzhledem k odkladu startu STS-134 (který se do limitu ovšem také vejít nemusí).

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »