V neděli se vrátí Dragon s neocenitelným nákladem – močí a krví
Autor: SpaceX
Autor: NASA
Dnes (v sobotu 27. října) tráví soukromé plavidlo svůj 17. den na kosmické stanici z celkových 18, stanici opustí v den 94. výročí vzniku samostatného Československa a ještě téhož dne misi definitivně uzavře přistáním ve vodách Tichého oceánu. A zde se dostáváme k velmi zásadní skutečnosti.
Když vynecháme ruskou loď Sojuz, která je schopná kromě tří kosmonautů pojmout jen několik desítek kilogramů nákladu, Dragon kalifornské společnosti SpaceX je v současné době jediným plavidlem, které se vrací na Zemi s nákladem z paluby stanice ISS. A na tuto příležitost čekali vědci a technici, kteří s vyřazením raketoplánů přišli o možnost návratu biologických vzorků, vědeckého nákladu a poškozených věcí z orbitálního komplexu.
Autor: Spaceflightnow.com
Většinu ze 760 kg, které se v lodi vrátí na Zemi, bude tvořit právě vědecký náklad, nicméně sveze se i poškozený a nefunkční hardware z kosmické stanice. Jeho opravou inženýři jednak často zjistí příčinu selhání dotyčného přístroje a budou si na podobné situace v budoucnu moci dát pozor, opravou přístrojů a jejich opětovným vysláním na palubu ISS se navíc ušetří peníze za výrobu nových komponent.
Nedělní návrat lodi Dragon započne jejím sejmutím z dolního portu modulu Harmony pomocí staniční robotické paže Canadarm2 (podobně jako při příletu), řízené z vyhlídkové kopule astronauty Akim Hošidem (Japonsko) a Suni Williamsovou (USA). Loď poté přesunou do pozice cca 10 metrů od stanice a ve 14:26 SEČ uvolní k samostatnému letu. Po 3 separačních manévrech pomocí svých trysek odletí Dragon do bezpečné vzdálenosti od stanice.
O několik hodin později, po uzavření dvířek GNC na boku lodi, které ukrývají navigační senzory a záchytný bod pro robotickou paži, čeká kolem 19:30 Dragon téměř 10minutový brzdící manévr, který jej zpomalí natolik, aby loď začala padat k zemskému povrchu. Po odhození servisní sekce se solárními panely a napozicování tepelným štítem vpřed Dragon vstoupí do atmosféry rychlostí Mach 25, před teplotou až 1600 °C jeho návratový modul s nákladem ochrání speciální tepelný štít PICA-X.
Ve výšce 13700 metrů Dragon rozevře dvojici stabilizačních padáků kvůli zpomalení. Ve 3000 metrech loď nahradí duo stabilizačních padáků třemi hlavními padáky, každý o průměru 35 metrů, hlavní padáky pád lodě zpomalí na příjemných 18 km/h.
Autor: Google.com
Odlet lodi od kosmické stanice včetně jejího sejmutí ze stykovacího uzlu a uvolnění staniční robotickou paží můžete sledovat živě na TV NASA od nedělního poledne, přistání ale NASA vysílat nebude, nicméně formou zřejmě psaného přenosu jej můžete sledovat na webu SpaceX.
Zdroje:
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
