Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Velikonoční mise raketoplánu Discovery
Vít Straka Vytisknout článek

Velikonoční mise raketoplánu Discovery

go.jpg
Start raketoplánu Discovery k misi STS-131 na Mezinárodní kosmickou stanici je v plánu právě na Velikonoční pondělí. Půjde především o zásobovací a údržbářský let, při kterém raketoplánem pocestuje dopravní modul Leonardo. I když se provoz raketoplánů nezadržitelně blíží ke svému závěru, mohou mise těchto strojů ještě stále lámat rekordy.

Pohled do modulu Leonardo
Pohled do modulu Leonardo
Hlavním úkolem mise STS-131 bude doručit na ISS asi 8 tun vybavení - především zásob, užitečného nákladu a vědeckých přístrojů. Místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme nákladní modul MPLM Leonardo. Moduly MPLM jsou italské výroby a světlo světa spatřily tři, z toho dva byly prodány NASA: Raffaello (má za sebou tři mise) a Leonardo (nyní poletí posedmé). Každý modul MPLM má tvar válce o délce 6,4 metru a průměru 4,5 metru a prázdný váží asi 4400 kilogramů. Při letu do vesmíru pojme skoro 10 tun vybavení. Během mise raketoplánu je modul připojen k ISS a otevřen pro posádku. Poskytuje veškerý komfort běžného staničního modulu (hermeticky uzavřený, naplněný dýchatelnou atmosférou, rozvody elektřiny a počítačové sítě, detektory ohně) takže astronauti do něj mohou bez problémů vstoupit a vyložit z něj náklad (při této misi to zabere celkem 100 hodin). Posléze je naplněn odpadem, dokončenými vědeckými experimenty a nepotřebným vybavením, vrácen do nákladového prostoru raketoplánu, v němž se vrátí na Zemi.

Při misi STS-131 v Leonardu najdeme například novou spací kóji pro členy posádky stanice, mrazák pro laboratorní vzorky, tělocvičný nástroj MARES pro fyzické cvičení astronautů a zkoumání působení stavu beztíže na jejich svaly nebo observatoř WORF, která bude skrz okno laboratoře Destiny pořizovat multispektrální obrázky Země i vesmíru.

Posádka STS-131
Posádka STS-131
Posádka raketoplánu na ISS uskuteční tři kosmické výstupy, při kterých dojde především na výměnu nádrže čpavku na pravé straně staničního "hřbetu." Cirkulující čpavek z těchto nádrží je používán k termoregulaci stanice. Nová nádrž, vynášená raketoplánem, váží asi 770 kilogramů.

A nyní slíbené rekordy. Během mise STS-131 budou poprvé v historii ve vesmíru pracovat zároveň čtyři ženy. V posádce raketoplánu najdeme tři a v dlouhodobé posádce ISS jednu. V posádce ISS najdeme také japonského astronauta a v posádce STS-131 japonskou astronautku, dva japonští astronauti se poprvé v historii potkají ve vesmíru. Během mise STS-131 bude na ISS celkem třináct lidí, toto ale nebude poprvé.

Posádku raketoplánu bude při misi STS-131 tvořit:

  • Velitel Alan Poindexter (na fotografii uprostřed)
    Kapitán amerického námořnictva, v NASA pracuje od roku 1998. Sloužil jako spojař v řídícím středisku v Houstonu a jako vedoucí astronaut v Kennedyho kosmickém středisku. Poprvé se do vesmíru podíval v únoru 2008 jako pilot mise Atlantis STS-122. Jako velitel bude zodpovědný za vykonání úkolů mise a aktivity posádky a raketoplánu. Bude také řídit raketoplán při příletu ke stanici a při přistání na Zemi.
  • Pilot James Dutton (třetí zleva)
    Roku 1991 promoval na U.S. Air Force Academy, v NASA pracuje od roku 2004. Sloužil jako spojař v řídícím středisku a má nalétáno více než 3300 hodin na 30 typech letadel. Tato mise bude jeho první cestou do vesmíru. Bude asistovat veliteli a řídit raketoplán během odletu od stanice.
  • Letový specialista Rick Mastracchio (druhý zprava)
    V NASA pracuje od roku 1990, původně jako letový kontrolor v Houstonu, jako astronaut vybrán roku 1996. Do vesmíru se podíval již dvakrát, při misi STS-106 a STS-118, při které absolvoval tři kosmické výstupy. Stejný počet výstupů ho čeká i při této misi.
  • Letová specialistka Dorothy Metcalf-Lindenburgerová (první zleva)
    Bývalá učitelka přírodních věd, podílela se také na geologickém výzkumu. V NASA pracuje od roku 2004, půjde o její první let do kosmu. Během mise bude zodpovědná za řízení robotické paže raketoplánu a koordinování kosmických výstupů.
  • Letová specialistka Stephanie Wilsonová (druhá zleva)
    Studovala na Harvardu, roku 1996 přestoupila z Jet Propulsion Laboratory do NASA. Tam původně pracovala na procedurách pro kosmické lety, poté jako spojařka v Houstonu. Má za sebou dva kosmické lety: STS-121 v roce 2006 a STS-120 v roce 2007. Během mise STS-131 bude řídit staniční robotickou paži a bude asistovat při navigaci během příletu a odletu od ISS.
  • Letová specialistka Naoko Yamazakiová (třetí zprava)
    V japonské kosmické agentuře JAXA pracuje od roku 1996, původně se zabývala vývojem nové kosmické techniky. Jako astronautka vybrána roku 1999, o pět let později začala pracovat v Houstonu. Při misi STS-131 bude zodpovědná za přivezený náklad a operace s ním. Bude to její první kosmický let.
  • Letový specialista Clayton Anderson (první zprava)
    V NASA pracoval původně jako manažer programu meziplanetárních sond Galileo a Magellan. Později byl manažerem Emergency Operations Center, do týmu astronautů vstoupil roku 1998. Má za sebou dlouhodobý pobyt na ISS (roku 2007 zde strávil 5 měsíců jako člen 15. dlouhodobé posádky). Při misi STS-131 absolvuje tři kosmické výstupy.
  • Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Airglow

NIkon d750 + Samyang 24 na Star Adventurer montáži. Panorama na oblohu je ze 6 single shotů 30 sekund, spodek 50 sekund, nasvětlen polskými městy.

Další informace »